Na západní frontě klid

Tato kniha je sepsána po první světové válce. Po roce 1938 byla označována za pacifistickou a upalována na hranicích. Erich Maria Remarque používá v textu s osobitým jazykem vysoké množství metafor a personifikací. Jazyk i děj této knihy patří rozhodně mezi ty náročnější. Kniha byla pro velký a zasloužený úspěch i zfilmována.

Děj se odehrává na západní, francouzské frontě. Mladý Pavel Bäumer se svými přáteli jak ze studií, tak z pole bojuje na straně Němců. Do války vstoupil jako ostatní plný ideálů, jež do něj vlili jeho učitelé. Ty ovšem na frontě velice rychle ztratil.

Prvním silným momentem je boj s francouzskou kavalérií a řev umírajících koní, jež se nesl večerem. Jaká marnost, toho všeho? To popisuje Remarque. Postupně mu umírají jeho přátelé. Kemerich, Westhaus a další. A boje pokračují. Všude. V zákopech i třeba na hřbitově. Dny v zátiší, boj, ztráty. Dny v zátiší, boj, ztráty… A marnost, marnost všude kolem.

Po seznámení s jistými půvabnými Francouzkami dostává Pavel opušťák domů. Tam vidí stále velké množství ideálů, jež se dozvídá nad starým pivem, když je poplácáván po rameni a tišen všeobecnými pochvalnými řečmi. Také se trápí tím, že musí za Kemerichovou matkou. A jeho rodina je na tom finančně velice špatně – nemá ani na doktora pro jeho nemocnou matku.

Poté se dostává do zajateckého tábora pro Rusi. Jak zvláštní to je… Na frontě by po nich bez váhání střílel. Tady jim dává zbytky jídla a cigaret. A lituje je.

Vrací se zpět do pekla. A všichni jsou kupodivu naživu. Začíná opět ten hrůzostrašný kolotoč. Fronta, zátiší. A věru zle se cítí, když zabije francouzského vojáka a stráví s jeho vyhasínajícíma očima noc v trychtýři. Leccos mu slibuje – že napíše jeho ženě a dětem. Ale později ví, že nic takového neudělá a ví to ještě předtím, nežli se dostane zázrakem ven živý.

Krátce na to je Pavel raněn a dostává se do nemocnice. A další obrázek marnosti války tady vidí. „Až tady člověk vidí, kam všude může být střelen.“

A ke konci umírá Katcza – Pavlův nejlepší přítel. Sám Pavel jej nese k medikům s prostřelenou nohou. Ale donáší pouze mrtvolu. Malá ranka v hlavě dělá leccos.

Sám Pavel umřel těsně před koncem války. Na západní frontě byl ale klid.

Tato kniha na mě velice silně zapůsobila. Ať již jde o popisované hrůzy, či o preciznost jejich popisování, mohu říci, že tato kniha mě poznamenala. A to nutno podotknout, že druhá světová válka byla horší. Hrůzy světa, to popisuje Remarque. A krutou pravdu.

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3031