Jen Tma a já

O světě,který se odehrával za mými ,, imaginárními '' dveřmi jsem nic nevěděla. Pro mě existoval pouze svět,ve kterém jsem žila. Byla tam jen tma a já. Cítila jsem každý krok,každé pohlazení od mojí mámi. A ona zase cítila každé moje kopnutí. Největší radost jí dělal tlukot mého srdce. Když jsem se dozvídala o tom, jaký byl svět než jsem do něj vstoupila já. Jak by to asi všechno mohlo začít ? To asi každý ví. Kdybych tady dopodrobna rozebírala kde a z čeho jsem se vlasně vzala, říkala bych tady příběh každého z nás a ten už každý zná. Jenomže tenhle přítběh je jen můj. Rostla jsem strašně rychle. Na každé prohlídce jsem byla o velký kousek větší. Můj tlukot srdce byl chvíli zpomalený a chvíli zrychlený. Jako bych chvíli myslela na něco klidného, ale pak se stalo něco, co mě velmi rozrušilo. Když jsem byla větší, můj tlukot se ustálil. Svůj podvědomní hněv jsem dávala najevo kopancema. Ale co jsem se nedozvěděla ? Kopala jsem prý strašně moc. Že bych byla každou chvilku podvědomě naštvaná ? To si nemyslím. Spíš jsem tam neměla pohodlí a tak jsem se furt převalovala. No aby taky ne. Komu by se líbilo volně plout ve vodě, kde máte pořád stejnou polohu a od pupíku vám vede šňůra, která se vám zrovna dvakrát nelíbí. No mě se to teda nelíbilo. Takže si myslím, že to bylo důvodem mého kopání. Nemohla jsem najít tu správnou polohu, abych byla spokojená. Minuty,hodiny,dny,týdny,měsíce ubíhali strašně rychle a bylo to tu. Den s velkym D. Nastal de 3.dubna 1995 a já jsem se narodila. A tím vlastě zkončil můj příběh než jsem se narodila. Chtěla bych vyprávět i dál, ale na to si najdu jiné téma :)

Dnes má svátek Alexandra

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021