Klikněte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pátek 19. dubna 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Opička

Jmenuji se opička Kika a ráda bych Vám vyprávěla svůj příběh, jak jsem se dostala do zoo.

       Jednoho dne když, sem si hrála se svojí mámou v džungli jsem zaběhla hluboko do pralesa a ucítila jsem zvláštní a neodolatelnou vůni a vydala jsem se za ní, čím dál tím víc se ke mně ta vůně přibližovala a když jsem byla u ní a měla ji nadosah, něco prudce mě chytilo a zavřelo do bedny. Po té byla velká tma, bála jsem se a volala svoji mámu, ale nikdo se neozýval. Pamatuji se, že mě po té někdo uchopil a něco mě štíplo a pak jsem usnula.

      Po probuzení jsem zjistila, že se nacházím v nějaké velké ohradě a kolem mě byla v takových to ohradách, i jiná zvířata.

       V ohradě kde jsem byla já, byl se mnou stejně starý opičák jménem Sam. Sam mi vysvětlil, že se nacházím v zoologické zahradě a, že z pralesa mě dovezli lidé, kteří mi též dali, injekci kterou jsem cítila předtím, než jsem usnula. Také mi řekl, že se v zoologické nežije špatně. Lidé se o nás zvířata dobře starají, také mi řekl, že sem chodí mnoho malých lidí a těm se říká děti. Tyto děti dávají velmi rádi zvířatům jídlo, ale nesmím si od nich nic brát. Byla jsem ze všeho tak unavená a vylekaná že jsem usnula. Ani nevím, jak dlouho. Po probuzení jsme měli v ohradě spoustu dobrého jídla, které nám chutnalo. Sam mi také vyprávěl, že vždy kolem dopolední svačiny otevřou dveře zoologické a přijdou lidé velcí i malí.  Lidé se na nás chodí koukat.

       Jeden den se u naší ohrady objevil velký člověk, něco voňavého mi podával. Vím, že Sam mě varoval, ale já jsem neuposlechla a vzala jsem si to. Vzpomínám si, že mě po té hrozně bolelo bříško, velcí lidé naši ošetřovatelé chodili kolem mě v bílých pláštích a dávali mi různé barevné vodičky a podávali mi to do úst. Musela jsem byt sama v takové bílé místnosti. Chodila za mnou taková velká paní, která mě chovala a u ní jsem se cítila vždy bezpečně. V bílé místnosti jsem musela být hodně dlouho, jelikož když mě pustili zpátky do ohrady, Sam byl už velký a na ohradě vysela cedule. Zeptala jsem se Sama, co to znamená. Sam mi řekl, že po té co jsem byla v bílé místnosti, to sem lidé dali. Na ceduli bylo napsáno, aby nás nekrmili, že jedna z opiček bojuje o život.

        Se Samem jsme vyrostli v dospělé opice, a jelikož jsme k sobě našli i vzájemné sympatie narodili se nám dvě, krásné malé opičky. Jedno z našich dětí byla holčička, dostala jméno od lidí Andy a druhá opička byl kluk a byl to takový rošťák neposeda a jmenoval se Pete. Naše děti když dorostli do určitého věku tak je lidé odvezli do jiných zoologických zahrad.

       Nyní sem už starší v lidském světě by to znamenalo, že už jsem babička. Ráda vzpomínám na chvíle, které jsem strávila se svým Samem na ty naše dětské lumpárny, které jsme jako opičky dělali.

       A prosba pro naše dvounohé obdivovatele malé i velké, neházejte a nedávejte nám ani ostatním zvířatům jídlo. Na koho by, jste se chodili dívat do zoologické…


Nikola Husníková, 3.ZŠ Slaný, 7. ročník
22. 01. 2010, 18:31


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 1. Čtenáři celkem udělili: 5 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Marcela
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.33%

Spíše ano
graf

17.58%

Spíše ne
graf

15.16%

V žádném případě
graf

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát