Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 20. listopadu 2017 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Slzy Andělů

Ve vězení seděli dva andělé. Padlí andělé. Věřili v něco, co se jim nedostalo. Trápili se pro něco, co nemohli již mít. Milovali život a ten je zklamal. Ale začneme pěkně od začátku.

V zemi D  se narodil malý anděl. Ještě neuměl pořádně chodit a létat, ale už se smál na všechny okolo. Toužil se vznášet, lítat v oblacích, rozdávat mír, lásku a radost. Jenže čím lépe uměl chodit, čím lépe uměl létat, čím lépe znal svět, tak poznával, že není všechno takové, jaké by si představoval.

Jednoho dne musel anděl opustit vše, na čem mu tolik záleželo. Byl nucen odletět hodně daleko, tam, kde ho lidé nechápali, tam kde je země ponurá a nebe tmavé.

Anděl si vedl statečně, hledal si nové zázemí, poznával jiné anděly.  Potkal také další skvělé osoby, které mu pomáhaly snášet ponurou zemi a tmavé nebe. Najednou se země začala rozjasňovat, nebe začínalo být modré. Jen jeden obláček tam zůstal. Malý černý obláček, který mohla zaplnit jen a jen láska. Anděl ten obláček nevnímal. Věnoval se spíše svým přátelům a nepřišel mu tolik podstatný. Po čase však zjistil, že přátelé se chovají velmi zvláštně. Nechápal co se s nimi děje a den ode dne se modlil, aby vše bylo zase v pořádku. Jenže přátelé si ho přestali všímat, kdykoliv se snažil být s nimi, odbyli ho a bavili se jen a jen spolu. Anděl se moc a moc trápil.

Jednoho dne se rozhodl, že zajde za Bohem a nechá si vymazat všechny přátele ze svého srdce, že nechce už nikdy nikomu věřit, nikoho chápat, že bude mít srdce z kamene, aby ho další zklamání tolik nebolelo.

Zašel tedy za Bohem a řekl:  ,,Prosím, Bože, vymaž z mého srdce všechny přátele, pokud mě zrazují a nechovají se ke mně hezky, nechci je nosit ve svém srdci a přemýšlet o tom, jak mi ublížili“

Bůh se rozhněval:  ,,Vymazat přátele ze srdce, říkáš?“

,,Ano, chci být anděl, ne člověk, který trpí“, smutně se podíval na Boha a sklopil zrak.

 ,,Ale tím, že trpíme a to utrpení vydržíme, se z nás stávají andělé, pokud si  neumíš vážit toho, že jsi anděl, udělám tě člověkem, člověkem, který je bez citu. Pošlu tě mezi takové lidi, mezi lidi, kteří nemají srdce. Uvidíme, jak se budeš cítit ve vězení. Možná, že tam pochopíš, že potřebuješ nějaké (ne)přátele, kteří tě zradí, aby jsi pak mohl poznat tu pravou váhu přátelství.“

A poslal anděla do té nejtvrdší věznice….

Druhý anděl se narodil ve velmi ponuré zemi. Také se snažil smát, dělat pro všechny lidi svět barevnější a veselejší. Někteří ho za to měli rádi, někteří ho za to nenáviděli. On však věděl, že jednou se vše rozjasní, jednou bude lépe. Měl spoustu přátel, o kterých si myslel, že se může na ně spolehnout.  Byl téměř šťastný. Brzy však poznal, že někteří lidé ho zrazují a jejich přátelství není tak silné, jak si doopravdy myslel.Velmi těžko se s tím smiřoval. Zjistil, že anděl ze země D  je v dosti podobné situaci.   

Jednoho dne však  potkal někoho, s kým se cítil úžasně. Byl to jediný den v jeho životě, kdy byl úplně šťastný, tak dokonalý.  

Anděl se zamiloval. Jenže osoba, do které se zamiloval a se kterou prožil nejkrásnější večer svého života ráno odjela, tam, kde je nebe tak krásné, kde jsou jen dokonalí lidé, a život je jako jeden velký sen.

Anděl tam měl pár známých,  jezdil za nimi, ale svou blízkou osobu nikdy nepotkal. Trápil se pro ni a nedokázal ji vymazat ze svého života. Miloval ji víc než cokoliv a kohokoliv. Když byl anděl s ní, cítil se sám sebou, cítil se jako anděl.  Zapomněl, že ho přátelé zrazují a že se nechovají nejlépe. Byl šťastný. Ale když zůstal sám, bez ní, anděl se trápil, moc se trápil.

Nevěděl jak dál a tak se rozhodl pro jednu jedinou možnost. Vymazat ji ze svého srdce.

Anděl proto došel za bohem a řekl : ,,Prosím, vymaž mi ze srdce, toho člověka, co mi tak ublížil, co mě zradil, co mě jen využil, nechci na něj nikdy více myslet, nechci se pro něho trápit. Když jsem anděl, nesmím milovat“ anděl očekával, že ho Bůh vyslyší, ale naopak.

Bůh se rozhněval a zakřičel ,, Anděl, že nesmí milovat?!!! Od čeho jsou na zemi andělé?!! Aby lidem ukazovali, jak se mají chovat, jak mají milovat a co mají pro život dělat! Za trest z tebe udělám člověka a posadím tě do té nejhorší věznice v této zemi.Budeš do té doby, než pochopíš, že i trápit se pro lásku má cenu, všechno má svůj smysl!“

Studená místnost, plechové dveře, za kterými se ozývají jen kroky těžkých bot, dopadajících na železnou podlahu. Malé okénko, těžké mříže a venku vyčnívající ostnatý drát. V rohu malé umyvadlo, naproti dvě postele. Na nich sedící andělé.  

První anděl se ptá :  ,, Z jakého důvodu jsi tady?“

,,Nepochopil jsem pravý význam slova LÁSKA, miloval jsem a vzdal jsem se toho nádherného citu, jen proto, že mi jedna osoba ublížila. Dodnes si to neodpustím. Už nejsem anděl…nejsem ani člověk. Přestal jsem milovat, přestal jsem žít. Nejsmutnější je, že ani tvář toho člověka, kterého jsem miloval si nemůžu vybavit. Byla pro mě tak důležitá a podstatná, tak nádherná, ale já si jí nepamatuji. A proč jsi tady ty?“  zeptal se  a podíval se na anděle sedícího na východní straně postele. V očích se mu odrážely slzy.

,,Já?“ anděl se zadíval do okna ,,Vzdal jsem se přátelství, zapomněl jsem, že nejsou jen přátelé, kteří zradí, ale že vše má své vysvětlení, že občas stačí jeden pravý přítel než stovky kamarádů. Vzdal jsem se přátelství, jen kvůli zradě. Přestal jsem mít rád, přestal jsem chápat, přestal jsem tolerovat…přestal jsem žít.“

Oba andělé seděli a plakali. Jakmile slzy andělů dopadly na studenou betonovou podlahu, zjevil se Bůh.

Tiše, však zřetelně pronesl : ,, Uvědomili jste si, proč tady jste. Dám vám ještě jednu šanci. Leťte, kam chcete, užívejte si života a važte si ho, protože já vám nový nedám.“

Oba andělé se zaradovali, poděkovali a odletěli. 

A ptáte-li se, jak žili? Lítali po světě, našli si další dva anděly, kteří je milovali a stáli vždy při nich. Našli si pravé přátele a po světě roznášeli mír a lásku. Při temných dnech, kdy se nebe skoro zatahovalo a země začínala být pochmurná si vždy vzpomněli na ta slova ,,…užívejte života a važte si ho, protože já vám nový nedám“  

Karolína Lindová, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
20. 10. 2009, 18:26


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 21. Čtenáři celkem udělili: 101 bodů. Průměrný počet bodů: 4.81

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Kaja - 24. 10. 2009, 11:46:27
:)
Děkuji..:)

pavouk - 21. 10. 2009, 21:02:49
Skvělý
To se Ti fakt povedlo. Máš talent.

Kaja - 20. 10. 2009, 18:50:10
:)
Jé děkuji :o*... ale na ty tvoje nic nemá :)

kla.a.alka - 20. 10. 2009, 18:47:42
...
tak tohle je úžasná povídka....protože vím s čím se spojuje..nejvíc se ti to povedlo Kájo..=)

Dnes má svátek Nikola
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

47.60%

Spíše ano
graf

17.99%

Spíše ne
graf

14.87%

V žádném případě
graf

19.54%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 834
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát