Klikněte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 10. října 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Troska

Ticho rozprostírá své perutě. Padá jako vlny něčeho, co není ani plynné, ani kapalné. Nepřerušuje se. Ani dechem, ani tlukoucím srdcem, ani myšlenkou. Jedině prach poletuje mrtvou místností a nakonec dopadá na nehybné tělo. Prázdnou skořápku.

Není hezký. Má špičatý, krysí obličej, mastnou pleť, mastné vlasy – prostě takový člověk, kterého by jste se nejraději ani nedotkli. Pokoj je dost zaneřáděný – zbytky od jídla, rozházené oblečení, rozbitý MP3 přehrávač. Žádné knihy, žádná pera, žádné hudební nástroje – nic, kromě zapnutého notebooku, plného debilních her, ve kterých se běhá s puškou a střílejí se nestvůry z cizích planet. Na chlapci nejsou stopy násilí, ani sebevraždy. Nikdo ho nechtěl, on nechtěl nikoho – svět ho nenáviděl a on nenáviděl svět.

Čí je ta hmota bez života?

Bylo to dítko ulic Paříže s několika neznámými otci, matkou, která ho nechala napospas hned po porodu, aniž by se o něj postarala a bez přátel.

Jmenoval se Nicolai - Nicolai, bez příjmení. Často hořce plakal v ústavu, kam ho donesl nálezce – nálezce nahého novorozeněte. Hořce plakal, hořce nenáviděl všechny okolo sebe a smál se jenom, když se mu podařilo někoho ztrapnit, nebo něco získat. Zkažený světem, ve kterém ho nikdo nemiloval. Kleptoman, cholerik, zlé dítko ulice. Nikdo se po něm neshání a najdou ho možná až začne jeho skořápka hnít a rozkládat se. Zbabělý, rozhněvaný, zlý, nechápavý, ignorantní. A přesto by vás možná zaujal. Jeho oči byly chladné a hluboké, pohled tichý a ledově vypočítavý.

Toulával se po ulicích, sbíral nedopalky, plival na turisty, zahrával si s drogami… - troska.

Jako malý neobratně kradl a byl tichý. V deseti letech začal být žádostivý a nenávistný. V patnácti si jako feťák zahrával s city dívky, potom jí zběžně zbil a zlomil jí srdce. Neustále nemocný, neustále plný nenávisti a zlozvyků, které velebil. Všechno ho bolelo a nikdo už mu nechtěl pomoci. O rok později ho zmlátili jiní feťáci a on musel do nemocnice, kde ho začali léčit z nespočítaných závislostí. Utekl... A teď tady leží a nikdo nezná jeho poslední chvíle, kromě toho, kdo pro něj nikdy nic neznamenal – snad právem.. boha. Boha, který to dopustil, boha, který pro něj neexistuje. Všechno bolí a upadá do zapomnění. Jedna stránka se otáčí. Odešel, ničemu nepomohl, nic nezměnil, jenom za sebou nechal zlomenou duši Clarisi.. Byl to asociál a stejně by vám ho bylo líto...

A přitom žil pro nic. Byla to podlá svině, která si s lidmi zahrávala, když mohla a o nic jí nešlo – jen o něj. Jako Glum nenáviděl sebe a přesto se miloval. A přesto by jste na něj ani nesáhli. Ani byste nechtěli vidět Clarisu a ovázat jí šrámy, stejně by jste váhali s tím, zda ho zachránit.

Omílejte, kdo je to, omílejte podstatu, omílejte jeho zkaženou osobnost a zkažený, nudný život a k ničemu se nedobereme. Zjistíte jenom jedno... Že nedokážete být soudci.

Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
05. 11. 2009, 16:59


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  3 b. = dobrý  2 b. = ujde  1 b. = nic moc  0 b. = děsný

Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili: 10 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.

Dnes má svátek Andrej
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.06%

Spíše ano
graf

17.76%

Spíše ne
graf

15.29%

V žádném případě
graf

23.89%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3244
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát