Majdin velkolepý utěk.

Venku je horko, ve městě je těžko k vydržení. Vydávám se tedy s babičkou a její fenkou Majdou na zahrádku. Babička má chatku se zahrádkou v zahrádkářské kolonii a téměř denně tam chodí. Cestou přecházíme přes koleje. Vlaky tu takřka nejezdí, takže není čeho se bát. Nad polem se chvěje vzduch. Ano, opravdu je velké horko.
    Majda dovádí, běhá po celé kolonii. Hraje si s ostatními psy a je šťastná. Raději jí necháváme obojek se známkou, kdyby se nám zaběhla, aby ji lidé identifikovali a vrátili nám ji.
    Je večer, ale pořád je teplo. Obloha už se červená, zanedlouho zapadne slunce. Balíme všechny věci a vrácíme se zpátky. Ještě to bude trvat dlouho, co půjdeme po poli a tak Majdu necháváme bez vodítka. Běhá a všechno očuchává. Asi cítí myši.
    Jdeme a povídáme si. Když tu se ohlídnu - kde je Majda? Kouknu dopředu, dozadu, doleva i doprava, ale nevidím ji. Voláme na ni, ale nic. Když tu vyběhne z malého lesíka u cesty a nejvyšší rychlostí, kterou dokážou její kraťoučké nožičky vyvinout si to peláší směrem k chatičce, směrem od nás. Opět na ní voláme. Nic. Běží si dál.
    Už se blíží ke kolejím. Slyším vlak. Krve by se ve mně nedořezal. Zrovna teď tu musí jet? Vlak přejel a my běžíme na koleje. Mezi nimi leží spokojená Majda a vrtí ocáskem.
    Cože? Ležela tu snad i když jel vlak? Malá je na to dost. Nebo si sem lehla až vlak přejel? Na tyto otázky se asi odpovědi nikdy nedočkám. Každopádně Majda svůj velkolepý útěk ve zdraví přežila a při přecházení kolejí ji teď musíme přenášet. Bojí se tam. Že by se tehdy opravdu skrčila a čekala než přejede vlak?

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3031