• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Rogloviny: Dušičky na vojenském hřbitově

V těchto dnech si v mnozí z nás zavzpomínali na své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Dušičky jsou i příležitostí ozdobit místo jejich posledního odpočinku květinami a rozsvítit svíčky. A přece jsou ve světě hroby, ke kterým nikdo nepřijde zažehnout světlo a tiše zavzpomínat. K nim patří i hroby vojenské, ležící daleko za hranicemi rodné země. Jelikož letošní kulaté výročí založení republiky jen těsně předcházelo Dušičkám, je na místě věnovat pár řádků právě této otázce.

Hroby padlých za naši svobodu jsou rozesety na všech bojištích obou světových válek, ve kterých bojovali Češi a Slováci na straně spojenců. Na konci 1. světové války měla čs. zahraniční armáda 85.000 vojáků a 60.000 mužů domobrany. V Rusku padlo ze 60.000 legionářů přes 4.000 mužů, na italských bojištích zůstalo z 20.000 čs. vojáků 350 mrtvých a ve Francii z 9.000 vojáků padlo 630.

S čs. dobrovolníky se setkáváme v zahraniční armádě i za 2. světové války. Na západě to bylo cca 18.000 mužů a na východě téměř 32.000 mužů i žen. Padlých vojáků pozemní armády a letectva bylo na západě 3220 a na východě 4570. V těchto počtech nejsou zahrnuty oběti sovětských likvidačních táborů, ve kterých byli vězněni naši občané v době, kdy se Stalin kamarádil s Hitlerem.

Ve 28 zemích Evropy, Asie, Afriky, Ameriky a Oceánie, na 360 válečných hřbitovech i v osamělých hrobech, je pohřbeno 5800 padlých a zemřelých čs. vojáků, kteří položili svůj život za svobodu vlasti.

Podle  dostupných pramenů sloužilo v československých legiích z našeho okresu 2.759 mužů a jen ze samotného Slaného to bylo téměř 400 dobrovolců. Brzy po jejich návratu do vlasti byla proto i ve Slaném ustavena místní organizace Československé obce legionářské a její představitele napadlo pohřbívat legionáře, kteří po návratu z bojišť zemřeli už ve vlasti, na jednom místě. A tak vzniklo na 4. hřbitově ve Slaném unikátní, v naší republice ojedinělé pohřebiště. Je v něm 54 hrobů a v ústředním kolumbáriu, kde je uložena i prsť z bojišť 1. světové války, dalších 40 míst na urny. První legionáři zde byli pohřbeni už v roce 1921 a posledním byl střelec 1. leteckého oddílu ruských legií Alois Zámek, který zemřel 19. 4. 1977 ve svých 86 letech. Pohřebiště tak přečkalo nejen nacistickou okupaci, ale i léta komunistické zvůle, kdy byly ničeny všechny památky na čs. legie.

Na slánských hřbitovech jsou však ještě dvě další vojenská pohřebiště. Na jednom jsou pohřbeni vojáci, kteří ve Slaném zemřeli v průběhu 1. světové války a jejich jména dodnes připomínají národnostní strukturu stařičkého c. k. mocnářství. Na jiném místě jsou pohřbeni i sovětští vojáci, kteří padli v květnových dnech roku 1945. Pietně udržovaný hřbitůvek, na kterém nechybí ani rudá hvězda, tak kontrastuje se zničenými hroby čs. legionářů v bývalém SSSR.

Věčné světlo ať jim svítí!

Vladimír Rogl
04. 11. 2008, 17:25

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.