Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je úterý 16. dubna 2024 Přesný čas: 00:00:00

PŘIHLÁSIT SE

Diskuse

Aktuálně

Redakční zprávy

Společenský servis

Kulturní servis

Zábava

Inzerce

Poradny

Školní soutěž

Sekce Můj den

Čtenářské noviny

Z okolí Slánska

S kamerou za fotbalem

Slevy

Rogloviny: Za komunistů bylo líp

Tak jsem se zase podíval na internetové slánské diskusní fórum, kde ještě doznívá předvolební boj i spokojenost či nespokojenost s výsledky voleb. Mezi (anonymními) diskutéry jsou lidé, kterým vadí regulérně a demokraticky zvolené zastupitelstvo a netají se tím, že by raději žili pod ochrannými křídly jedné partaje, která „moudře“ řídila veškeré kroky v této zemi.

Já vím, že tyto skalní vyznavače jediné pravé uhlířské víry nepřesvědčí žádné argumenty, a proto se jen stručně pokusím osvěžit jejich paměť – aniž bych nabízel srovnání. Ostatně, stačí si zavzpomínat: Před dvaceti lety stál rohlík třicet haléřů, Rudé Právo padesátník a v pražském metru a v tramvajích jsme jezdili za korunu. Před dvaceti lety nebyly pomeranče, o banány, ba ani o tuzemský česnek jsi nezavadil. Pokud ano, tak se na tyto pochutiny, stejně jako na kiwi či mandarinky, stály nekonečné fronty. Ženy ani náhodou v žádné drogerii nepotkaly pro své dny tolik potřebné hygienické prostředky. A to ani ty bez křidélek. V parném létě nebyly v obchodech minerálky ani limonády, dokonce často došlo i pivo. Prasata i jalovice se rodily většinou bez kýt a bez jater. Na dovolenou v Bulharsku se stálo před Čedokem dlouhé hodiny a cestu do lákavější ciziny museli schválit kádrováci a stranické orgány. Auta se prodávala podle pořadníku a žadatelé, spíš prosebníci, přespávali před Mototechnou i několik nocí. Každý čtvrtek čekala před prodejnami knih dlouhá řada čtenářů a stejně se na všechny nedostalo. Mnoho dobrých knih se nesmělo vydávat vůbec a byly zakázány i mnohé „nevhodné“ kapely. Ve zdravotních střediscích se sice neplatilo třicetikorunou, ale lékaři nepředepisovali západní léky. O vybavenosti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení snad ani nemluvit, i když bylo vše tak zvaně „zadarmo“. Získání dekretu na byt bylo samo o sobě dobrodružstvím. O výběru na vysokou (a často i na střední) školu nerozhodovaly schopnosti studentů, ale především třídní původ a politická příslušnost rodičů. Za kritiku party nedouků, samozvaně stojících v čele státu, čekal opovážlivce kriminál. Jejich moc se opírala o tajnou policii, vodní děla, milice, donašeče i tanky cizích vojáků, kteří naší zemi okupovali už přes dvacet let.