Kliknte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je čtvrtek 20. září 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Máme tři tisíce výjezdů ročně, říká v rozhovoru primář slánské záchranky

foto
MUDr. David Hejduk ze Slaného na fotografii Slávy Pilíka

Všichni to dobře známe. Houkající siréna, auta rychle uhýbající ke kraji vozovky, tázavé pohledy lidí, kterým signál sanitního vozu sděluje nejméně ten fakt, že se někde stalo, nebo může stát neštěstí. Ve voze lékařský personál připravený zasáhnout. V mnoha případech tomu tak také je. Záchrana lidského života je prioritou této práce. Práce „záchranky“ – populárně řečeno. Co všechno ale je „za sirénou“, jací lidé stojí v pozadí zákroku, který nezřídka pomůže lidem ze spárů smrti? O mnohém kolem slánské záchranné služby jsme si povídali s jejím primářem, MUDr. Davidem Hejdukem.

Davidu Hejdukovi je 38 let a ve Slaném pracuje již čtrnáctým rokem. Pochází z lékařské rodiny, jako malý chodil do houslí, ale od studentských let ho velmi „vzala za srdce“ technika, zvláště elektronika a první počítače té doby. Až v posledním ročníku gymnázia se rozhodl studovat místo techniky medicínu. Dal nakonec přednost směru, který od dětství hodně znal. Vždyť jeho dědeček byl praktický lékařem na Slánsku s ordinací v Brandýsku, otec je stomatolochirurg, matka zdravotní sestra a také strýc je lékař, anesteziolog.

Jak jste se dostal právě k oboru záchranné služby, co vás právě na ní upoutalo?

V roce 1987 jsem začal studovat na 1. Lékařské fakultě UK v Praze, obor všeobecné lékařství. Po promoci v roce 1993 jsem nastoupil do nemocnice Slaný na ARO (anesteziologicko-resuscitační oddělení) s provozem záchranné služby. Do Slaného mě přivedla pracovní příležitost. Tento obor je akční pestrá medicína s širokým záběrem diagnos, vybavený moderní přístrojovou technikou. V roce 2004 se zásadně měnila struktura a organizace záchranky ve Středočeském kraji. Já dostal nabídku na místo primáře záchranné služby ve Slaném. Snad se ve mně ozvaly poděděné vůdčí a organizační geny, a tak jsem tuto hozenou rukavici zvedl. 

Pokud můžete srovnat tuto službu před rokem 1990 a po něm, mohl byste říci, v čem je hlavní rozdíl či rozdíly?

Hlavní rozdíl vidím v přístrojovém a technickém vybavení, které posouvají diagnostiku a léčbu do terénu k pacientům. Dnes máme také řadu nových moderních léků dostupných pacientům již v přednemocniční péči.

Naznačil jste, že v roce 2004 došlo ke změně v systému záchranných služeb. Mohl byste to přiblížit?

V tomto roce zanikl dispečink slánské nemocnice a byli jsme zařazeni do oblasti Kladno-Rakovník-Slaný-Kralupy se společným dispečinkem na Kladně, který může operativně využívat vozy ze všech stanovišť v oblasti. Od tohoto roku také dochází k trvalému významnému nárůstu výjezdů ZZS. Ve srovnání s rokem 2003, kdy byl počet výjezdů asi 1000, jsme v roce 2006 překročili 3000 výjezdů ( přesně 3127). Více než dvojnásobný počet výjezdů má několik příčin. Je způsoben zahájením provozu druhé posádky RZP, dále zrušením návštěvní lékařské pohotovostní služby (LSPP 1.9.2005), samozřejmě také výpomocí v sousedních regionech při nedostatku kapacit (občas vypomáháme stanovištím Kladno, Kralupy i Rakovník) a také nárůstem sekundárních transportů pacientů k ošetření na vyšší pracoviště (zpravidla do Prahy, například s pacienty s akutními infarkty myokardu).

Jak velká je oblast, kterou slánská záchranná služba má na starosti, jaký je například čas dojezdu, či kam to máte nejdále?

Naše stanoviště zajišťuje region o počtu asi 70 tis. obyvatel, který se rozkládá od Bdína po Velvary a v severojižním směru od Lukova po Cvrčovice. Dojezdový čas závisí na denní době a ročním období. Mezi nejvzdálenější obce v našem regionu patří Bdín, Vraný, Lukov a Hospozínek. Disponujeme dvěma sanitními vozy Mercedes Sprinter, bohužel jeden z nich je již 10 let starý. Slánská záchranka je personálně zajištěna převážně zaměstnanci nemocnice Slaný, zvláště sestrami z odd. ARO. Není tedy samostatná a sestry vyjíždějí z odd. ARO, kde pracují u lůžek. Nutno přiznat, že tento model fungování ZZS, který byl před lety běžný po celé republice, je dnes již zcela ojedinělý v rámci kraje. A tak lze předjímat, že časem dojde k osamostatnění slánské záchranky, tak jak tomu je v celé ČR.

Jak probíhá klasický výjezd záchranky k případu? Jak probíhá práce zdravotníků od příjezdu na místo až například k převezení do slánské nemocnice, či na jiné odborné pracoviště?

Po obdržení tísňové výzvy vyzývá dispečink přes radiostanice příslušnou posádku k výjezdu. Posádka do dvou minut vyjíždí na místo zásahu. Vyhláškou je předepsaná dojezdová doba na 15 minut. Po příjezdu na místo přistupuje posádka s potřebným materiálním a technickým vybavením k postiženému. Lékař provede vyšetření (např. EKG), stanoví nutné zajištění a léčbu přímo na místě ( např. infuzi, podání kyslíku a dalších léků). Poté je nemocný přenesen na nosítkách do vozu a za trvalého monitorování transportován do cílového zdravotnického zařízení dle povahy obtíží.

Vaše práce je velmi náročná, potýkáte se při ní s nějakými potížemi?

Jistě bychom uvítali nový sanitní vůz, neboť na našem starším voze se množí poruchy a rovněž není vybaven moderními bezpečnostními prvky. Při samotných výjezdech nás trápí neukáznění řidiči, ale i stav vozovek, které až na výjimky nemají krajnice, takže pozorní řidiči nemají kam uhnout. Vše je umocněno obrovským nárůstem zvláště kamionové dopravy přes náš region a prodlužuje se čas dojezdu posádky k pacientovi. Trápí nás také neindikované výjezdy a zneužití, proti kterým jsme ale bezbranní. V neposlední řadě bychom také uvítali sponzorské dary pro ZZS, i proto, že v několika velkých slánských podnicích opakovaně zasahujeme při pracovních úrazech. Na druhé straně můžeme těmto podnikům nabídnout školení zaměstnanců z pravidel první pomoci.

Mohl byste zmínit některý z posledních případů záchrany života slánskou záchrankou a průběh tohoto zákroku?

V úterý 23. ledna jsme vyjížděli ve Slaném ve večerních hodinách k šestašedesátiletému muži v bezvědomí. Vyšel na zápraží své chaty a bez jakýchkoli příznaků padl. Při příjezdu na místo byla zjištěna zástava srdce i dýchání. Příbuzní naštěstí, dle pokynů dispečerky přes mobilní telefon z operačního střediska, zahájili laické oživovací pokusy ještě před naším příjezdem. Po 13ti minutách od výzvy se nám podařilo obnovit srdeční akci a účinný krevní oběh. Postižený byl v komatu transportován na ARO slánské nemocnice k dalšímu léčení. Zde se po několika dnech probral k vědomí a komunikuje, dá se předpokládat, že se navrátí do života bez postižení. Je to bezesporu úspěch, neboť pravděpodobnost kvalitního přežití náhlé zástavy oběhu je méně než desetiprocentní. Příčinou zástavy oběhu byla porucha srdečního rytmu. Nemocný měl jistě štěstí, že u něj byla rodina, která nás hned zavolala a před příjezdem zahájila podle pokynů oživovací pokusy. Ten den také sněžilo a mrzlo, celý zásah se odehrál na mrazu. Celkové podchlazení organismu také zlepšuje odolnost mozku při zástavě srdce.

Co byste si přál pro zlepšení činnosti záchranářů?

Přál bych záchrance špičkovou techniku, důstojné samostatné prostory, odpovídající třetímu tisíciletí, včetně garáží s mycím boxem pro sanitní vozy. Dobré zázemí je nesporně důležitým odrazovým můstkem pro vlastní práci. Naším cílem je stálé zvyšování kvality poskytované přednemocniční péče a prestiže záchranné služby. Naše záchranná služba se množstvím výjezdů (dle statistiky 8,5 za kalendářní den) řadí do horní poloviny pomyslného žebříčku výkonnosti záchranných služeb. Moje poděkování patří zvláště výjezdovým sestrám slánské záchranky, ale i řidičům, kteří se na kvalitě naší služby také velmi výrazně podílí.

David Hejduk ve svých devíti letech ještě nemohl vědět, že bude v dospělosti zachraňovat lidské životy. Díky rodičům se věnoval klasické hudbě, pilně chodil do houslí, i když později „přeběhl“ ke kytaře. Hrál také závodně basketbal, bavily ho počítače, ale nakonec zvítězil obor, ke kterému měl v rodinném prostředí nejblíže. Nikoliv tóny houslí, kytary či sportovní hvizd, ale houkající siréna se tak stala jeho hlavním tónem a životním posláním.

Sláva Pilík
24. 04. 2007, 13:35


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 4. Čtenáři celkem udělili: 20 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Oleg
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

48.94%

Spíše ano
graf

17.33%

Spíše ne
graf

14.44%

V žádném případě
graf

19.29%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1177
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát