Kalendáře jsem nakonec snad někomu dala, nebo nevím, kde skončily, ale rozhodně jsem se jich ve finále zbavila. Smutný konec mého sbírání. Později jsem jistě začala sbírat spousty a spousty věcí, ale všechno mne to zase hned pustilo.
Možná jsou mezi vámi tací, kterým nadšené sbírání vydrželo déle, než mně, přesto si ale myslím, že není mnoho takových, kteří by vydrželi u kompletování čehokoliv celý život.
Přesto je mezi námi něco, co sbíráme docela všichni, jen si to tolik neuvědomujeme. Sbírá to každý z nás. Nic vás nenapadá? Ale ano, něco by se našlo.
Všichni do jednoho totiž sbíráme každým dnem nové zkušenosti. Nemám pravdu? Jako mrňousci nejprve zjišťujeme, že když spadneme na zem, tak to bolí, že když něco bolí, přijde na řadu paní, která si říká máma. A když nám tak nepříjemně škrundá v bříšku, je to hlad a musíme něco zbaštit.
Když už máme o nějaký ten rok na kontě víc, zjišťujeme, jak se dá počítat, kolik máme tužek, ale také zjišťujeme, čím maminku nejvíce štveme a za co nás naopak chválí.
V dětství ale námi posbírané zkušenosti zdaleka nekončí, během celého našeho života zkoušíme něco nového.
A jaké zkušenosti jsem posbírala já? Mám zkušenosti s hraním divadla, s fotomodelingem, zkušenosti s vařením, s jízdou na koni, ale také už vím, co je to láska a jaké je to mít štěstí.
Doufám, že posbírám zkušenosti i jako matka, manželka a snad i babička.
Sbírejte dál své zkušenosti a berte v potaz, že je to to nejcennější, co můžete sbírat.
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
13. 03. 2010, 10:32
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
43.05%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.29%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01