• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánský pitaval:
Matka dala přednost milenci před vlastním synem

Bolí nás krádeže, bolí nás piráti v silných autech, bolí nás rozmáhající se násilí, ale nikdy se nemůžeme smířit s tím, stane-li se obětí špatných lidí bezbranné dítě. Trestné činy, které jsou namířeny proti dětem, patří ze společenského hlediska k té nejzávažnější problematice a také tak jsou vnímány i celou naší společností.

Kdykoliv proto dojde k podezření, že je ohroženo zdraví nebo dokonce životy děti a zvláště dojde-li k násilí vůči nim, je zcela logicky policejní aparát na nohou. O skutečně odstrašujícím případu jak dokážou týrat malé dítě i tzv „osoby blízké“ – ba dokonce nejbližší, vypráví opět pracovnice kriminální policie v Kladně. Případ se odehrál před dvěma roky.

Pozorná učitelka v mateřince

Kubík Nosek byl docela normální zdravý kluk, který rád chodil do školky na jednom ze Slánských sídlišť. Do školky ho vodila jeho matka Jana Nosková – samoživitelka a někdy babička, matčina matka. Dětí, které žijí jen s maminkou bez přítomnosti otce, je daleko víc a ani Kubík by nebyl výjimkou. Jenže, najednou se – dříve živý kluk – začal zadrhávat v řeči a koktat. Do školky ho už vodila jen jeho matka a když se ho ptala paní učitelka Pažoutová na babičku, řekl jí, že babičku už dlouho neviděl a dokonce že u nich nebyla ani na Vánoce. Na tom by nakonec nebylo nic divného, protože to se stává i v nejlepších rodinách. Horší však bylo, že se ve školce začal počurat, což se mu předtím hodně dlouho nestalo a zakrátko si všimli i modřin, které měl Kubíček na zádech i na zadečku. Zřejmě mamince ujela ruka – i to se přece stává, aniž by bylo nutné hned z toho dělat závěry.

Ovšem, když paní učitelka viděla, že se kluk pořád ošívá a rukou si sahá do kalhot i do punčocháčů – zbystřila pozornost a Jakoubka odvedla do ředitelny. Stačilo mu sundat jeho kalhoty, aby se překvapeným pedagožkám naskytl dost nezvyklý obrázek. Chlapeček měl natržené přirození!

Zásah v pravou chvíli

Jakoubek byl hospitalizován na dětském oddělení a Policie ČR začala případ týraného dítěte vyšetřovat. Bylo zjištěno, že matka dítěte – šestadvacetiletá Jana Nosková - se na podzim seznámila s třicetiletým Janem Vondráčkem, který tu a tam příležitostně pracoval jako závozník. Přednost ovšem dával paničkám, ke kterým se ochotně nastěhoval a nechával se od nich živit. Dalo by se říci, že podle tohoto vzorce Vondráčkova chování mělo stejné pokračování i okamžité milostné vzplanutí paní Noskové. Vondráček se k ní po několikadenní známosti nastěhoval. A aby dokázal své nové družce, že má také pedagogické schopnosti, ujal se i rodičovských povinnosti, které začal svérázným způsobem vzápětí uplatňovat. Nebyla to však laskavá dlaň milujícího otce – byť náhradního – ale spíš tvrdá ruka nemilosrdně trestající každý sebemenší přestupek. To vše nejen za mlčenlivého přihlížení maminky, ale dokonce s jejím souhlasem. Nejoblíbenějším trestem, kromě ran, bylo vykázání malého Kubíka na balkón, kde měl přemýšlet o svém provinění. Mělo to i své výhody, protože milenci měli hned více času na sebe a na milostné hrátky, při kterých jim přece jen malý chlapec poněkud překážel. Pobyt v chladném počasí měl však pro Jakoubka i zdravotní dohru: začal se pomočovat. A to byl opět důvod k dalším sankcím. Když si počural postýlku, serval z něj nelaskavý otčím pyžámko a vyhodil ho doslova na mráz, kde ho nechali několik hodin schouleného v koutečku třást se zimou. Tady je opět typická lhostejnost sousedů, kteří si „nevšimli“ nahého dítěte třesoucího se zimou v mraze na balkoně. . I když je pravděpodobné, že mohli mít strach z nové známosti své sousedky a nechtěli mít problémy.

Týrání chlapečka vyvrcholilo opět po jednom nočním pomočení, kdy Vondráček Jakoubka „názorně“ přesvědčoval, že to se přece nedělá a tahal ho surově za přirození, aby si to pamatoval. Výsledkem bylo krvavé poranění v této choulostivé oblasti.

Za vše může kluk

Člověk by očekával, že se matka vzpamatuje a že se v ní znovu probudí mateřské city. Ona však popírala jakoukoliv vinu nejen svou, ale i svého druha. Spontánně vypovídala, že Vondráček měl synka rád a že ho chtěl s jejím souhlasem co nejlépe vychovávat, na což měl podle ní plné právo. Právo měl proto i synka potrestat kdykoliv to uznal za vhodné a to jakýmkoliv způsobem. Veškerou vinu sváděla na syna, který prý jejího přítele schválně provokoval a tresty si proto zasloužil. Bagatelizovala chlapcova poranění i modřiny a tvrdila, že za všechno si může sám. Bylo evidentní, že syn této dvojici vadil, ale nebylo jasné proč v této situaci zakázali se dítěti stýkat s prarodiči – v tomto případě vlastními rodiči matky, kteří Jakoubka měli rádi a dříve se o něj také často starali.

Jan Vondráček, jako osoba podezřelá z týrání svěřené osoby, byl vyšetřován vazebně. Při psychologickém vyšetření byla u něj zjištěna zvýšena agresivita, ale bylo zřejmé, že i když se jedná o psychiatrickou úchylku, je za své chování plně odpovědný. Jeho pobyt ve vazbě mu zpříjemňovala Nosková svými zamilovanými dopisy, ve kterých se mu vřelými slovy vyznávala ze své horoucí lásky. Psala jak se těší na jeho návrat a že kluka už nechce ani vidět, protože to všechno zavinil právě on. Její mateřská citová prázdnota vyvrcholila tehdy, když svému zavřenému milenci poslala svou fotku, ze které pečlivě odstřihla svého synka.

Soud Jana Vondráčka za týrání dítěte potrestal odnětím svobody na čtyři roky nepodmínečně.

Konec dobrý – všechno dobré?

Jakoubek byl po krátkém pobytu v nemocnici soudem svěřen do péče matčiných rodičů, kteří se o něj vzorně dál starali. Začal chodit znovu i do školky, ale jeho dušička se dlouho vzpamatovávala z těžkého traumatu, který mu způsobila osoba nejbližší – jeho vlastní maminka.

(poznámka redakce - jména „protagonistů“ příběhu byla změněna.)

Vladimír Rogl
17. 02. 2009, 15:08

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.