Kliknte zde
Dobré odpoledne, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pondělí 15. října 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Slánský pitaval:
Půjčený byt

Lidé, kteří se rozhodli žít na úkor společnosti a svých spoluobčanů, aniž by se o zlepšení své situace sami přičinili například prací, bývají vynalézaví a své zlodějské či podvodnické praktiky neustále zdokonalují a vylepšují. Někteří z nich využívají neutěšené bytové situace a dovedou i z této skutečnosti vytěžit maximum.

Je stejně zajímavé, jak tito lidé hýří pestrou mozaikou nápadů k přelstění ostatní populace naivně se poctivě živících. Skutečný příběh, který s touto ožehavou tématikou velmi úzce souvisí a který se v našem městě odehrál před pěti lety, Slánským listům vyprávěla pracovnice kriminální policie v Kladně:

Nevíte o bytě?

Třiatřicetiletý Karel Málek dostal výhodnou pracovní nabídku ve slánské firmě F. X. Meiller, ale marně hledal uspokojivé bydlení pro sebe i svou o šest let mladší přítelkyni Kamilu Jansovou. Zatímco Málek do zaměstnání dojížděl denně ze svého pražského podnájmu, slečna Kamila bydlela v přeplněném rodinném domku u rodičů v Kladně, kde neměla ani vlastní pokoj. Z toho logicky vyplývá, že příliš soukromí tato dvojice neměla. Se svým bytovým problémem se pan Málek nijak netajil a proto ani nebyl překvapen, když ho oslovil v restauraci U kostela, kam si zašel před odjezdem autobusu na pivo, neznámý muž. Muž věděl o jeho problému údajně od dalšího známého, a přešel rovnou k věci. Řekl, že se jmenuje Josef Čonka a že na sídlišti bydlí se třemi dětmi jeho známá, která však chce na rok s dětmi odjet k příbuzným do Anglie a mohla by na tuto dobu svůj obecní byt někomu serióznímu pronajmout. Jelikož to bylo právě v době, kdy do Velké Británie a Kanady odletělo větší množství českých Romů za lepšími sociálními podmínkami, zdála se být tato historka docela pravděpodobná a Málek se dál pídil po podrobnostech. Slovo dalo slovo a Čonka rovnou pana Málka pozval k paní Jolaně.

Stěhování

Byt, do kterého se přišli podívat, se panu Málkovi docela zamlouval. Byl to úsporně zařízený klasický panelákový třípokojový byt a jeho nájemkyně Jolana Danielová Málkovi potvrdila, že se opravdu bude s dětmi na rok stěhovat do Anglie za sestrou. Na rozdíl od jiných spoluobčanů však v zahraničí zůstat nemíní, ale chce se vrátit zpět nejen do Slaného, ale i do svého bytu. Proto se rozhodla byt na tuto dobu pronajmout solidním lidem, kteří by jí ale uhradili předem nájemné, aby měla na zaplacení letenek. I když požadovala předem padesát tisíc na ruku, zdálo se, že je to výborná nabídka. Navíc v bytě mělo zůstat i všechno zařízení a noví nájemníci si měli přistěhovat jen své osobní věci. Celá nabídka vypadala dost věrohodně, protože v bytě byly připraveny pytle a kufry s oblečením.

Paní Danielová dále tvrdila, že aby o byt nepřišla, není možné sepsat smlouvu o pronájmu, ale jen „naoko“ o půjčce. Při další návštěvě pak měla připravenou smlouvu, která se nejmenovala smlouva o podnájmu bytu, ale smlouva o půjčce. Čili – Danielová si „jako“ od pana Málka vypůjčí padesát tisíc, které přesně za rok vrátí. Žádné splátky ve smlouvě uvedeny nebyly. O poplatcích za teplo, energie, atd. nikde nebylo ani slovo. Ještě před ověřením podpisů na smlouvě (jak vidno, i tato maličkost měla svědčit o seriosnosti nabídky) a předání peněz nabídla pronajímatelka Málkovi s Jansovou, aby se do bytu nastěhovali hned a upravili si ho podle svých představ. Sami, že se před odletem odstěhují ke svým známým do ubytovny Mexiko.

Po předání klíčů přijelo pro paní Danielovou auto, do kterého naložili zavazadla s oblečením a dalšími svršky a vzápětí i s dětmi odejela. Po celou dobu jednání se Danielová nezmiňovala o manželovi či příteli a vypadalo to na první pohled tak, že v bytě bydlela s dětmi jen ona sama a také v tomto počtu že se stěhují před odletem do Anglie na čas do Mexika.

Po ověření podpisů následoval šok

Noví nájemníci se tedy do bytu nastěhovali, vygruntovali celý byt, pověsili nové záclony, přivezli si svoje nádobí, lůžkoviny, ošacení a další drobnosti jako žehličku či rychlovarnou konvici.

Po týdnu bydlení odešla původní nájemnice – paní Danielová - s novým podnájemníkem Málkem na městský úřad k ověření podpisů na smlouvě o půjčce a v bytě zůstala jen jeho přítelkyně Kamila. Ihned po ověření podpisů došlo na chodbě úřadu k předání dohodnuté finanční částky z ruky do ruky. Krátce po podpisu této fiktivní smlouvy a předání peněz zavolala na mobil panu Málkovi jeho přítelkyně a zoufale mu sdělovala, že ji právě z bytu začali vystěhovávat. Do bytu vnikl Čonka ještě s dalším mužem, kteří ji z bytu násilím vystrčili, vyházeli jejich věci na chodbu a ihned vyměnili zámek. Málkovi řekla, že stojí s modřinami na chodbě a neví, co má dělat. Když tedy dorazil na místo i on a po chvíli se dozvonil do „svého“ čerstvě pronajatého bytu, tak se mu oba muži v dobré náladě vysmáli s tím, že děkuji za půjčených padesát tisíc. Tak to ostatně bylo napsáno i na právě podepsané smlouvě. A smála se i paní Danielová, která se vrátila z města a hrdě se hlásila k Čonkovi jako svému druhovi.

Podvod jak Brno

Pan Málek se tedy s přítelkyní Kamilou obrátil na Policii ČR s podezřením na spáchání podvodu. Měl svědky nejen na to, že se do zmíněného bytu stěhoval, ale i na to, že byt celý týden s přítelkyní uklízel a zveleboval. Jeden ze svědků jim tam pomáhal montovat police a dokonce jeden z jeho kamarádů, který přijel do Slaného, dosvědčil, že u něj jednu noc přespal.  Bylo svědecky prokázáno i to, že původní nájemkyně bytu si sama své věci odvážela.

Policii se postupně podařilo rozmotat spletité klubko souvislostí a prokázala, že to byl předem naplánovaný podvod Čonky, který vymyslel se svou družkou Danielovou. Pod záminkou zapůjčení bytu se jim podařilo vylákat větší finanční hotovost, o které tvrdili, že ji chtějí vrátit. Od začátku však neměli v úmyslu se doopravdy z bytu vystěhovat a byt pronajmout.

Okresní soud potrestal za podvod Jolanu Danielovou jednoroční podmínkou a podobný trest si vysloužil i její druh Josef Čonka, který se navíc dopustil i fyzického násilí vůči Kamile Jansové. Z podmínky si prakticky nic nedělali a poškozeným se vysmáli do očí: jak jsou vlastně hloupí, když je dovedou přečůrat i takzvaní nepřizpůsobiví spoluobčané s nedokončeným základním vzděláním. Jak to pak bylo s vrácením tohoto dluhu, se už v příběhu nehovoří.

Tento případ není zdaleka jediný, ve kterém se v „dobré víře“ podepisují nejrůznější smlouvy jen „jako“ nebo „naoko“ a měl by být varováním před všemožnými koumesy a vykuky.

(jména aktérů našeho příběhu byla pozměněna)

Vladimír Rogl
16. 03. 2009, 21:11


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 1. Čtenáři celkem udělili: 4 bodů. Průměrný počet bodů: 4

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Tereza
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

48.53%

Spíše ano
graf

17.27%

Spíše ne
graf

14.32%

V žádném případě
graf

19.89%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1222
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát