Kliknte zde
Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pátek 27. dubna 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Slánský pitaval:
Dobrotivý pan Procházka

Se společenskými proměnami, které přišly po sametovém převratu, vyrostla i sorta podvodníků, která se novým poměrům velmi rychle přizpůsobila a naučila se obratně manévrovat v kličkách paragrafů.

Díky své výmluvnosti dokážou poměrně snadno obalamutit jednodušší jedince a připravit je o jejich majetek. Jejich praktiky jsou však často vlastně nepostižitelné a o to nebezpečnější. O skutečném případu týkající se takového případu Slánským listům vyprávěla pracovnice kriminální policie v Kladně:

Lákavé reklamní zájezdy

Čas od času se objeví ve schránkách barevné letáky lákající na zájezdy do různých míst spojené s předváděním netradičního zboží. Pořádající společnost zájemce autobusem za mírnou cenu sveze do pronajatého sálu, poskytne pohoštění a někdy dokonce přidá i malý dárek. Hlavní smysl těchto zájezdů je však reklamní akce, kterou provozují mistři ve vymývání mozků a ve svém emotivním projevu dokážou vnutit celé řadě účastníků zájezdu drahé nádobí, zázračné deky a další produkty za závratné ceny. Těchto zájezdů se ráda zúčastňovala také padesátiletá Jana Kohoutová, která žila se svým mužem Antonínem v domku po svých rodičích v malé obci u Slaného (pozn. red.: jelikož případ je až příliš čerstvý, nebudeme jméno obce uvádět). Rovněž paní Kohoutová se dala zlákat atmosférou a postupně si domů přivezla sadu hrnců, mixér, vysavač na roztoče a antireumatické deky. Zboží, za které by v normálním obchodě zaplatila zlomek požadované ceny, se zavázala zaplatit v několika splátkách.

Paní Kohoutová však špatně odhadla finanční možnosti rodiny, protože ani ona ani její manžel příliš nevydělávali, a splátky nebyla schopna platit. Brzy jí proto začaly chodit upomínky, po kterých následovala i výhrůžka exekuce majetku. O vrácení předraženého zboží samozřejmě prodejci nechtěli ani slyšet.

Půjčíme na cokoliv

K tomu přistupovalo i běžné inkaso, účty za telefon a zdálo se, že z dluhů není východisko. V této situaci začala paní Kohoutová hledat pomocnou ruku a nemohla proto nepřehlédnout inzerát, který sliboval, že jistá společnost půjčí okamžitě libovolnou částku komukoliv bez ohledu na věk a příjem. Zajásala nad takovou nabídkou a ihned zavolala na uvedené číslo s tím, že by potřebovala nutně půjčit nějaké peníze. Druhý den skutečně přijel pán, který se představil jako Procházka. Ochotně slíbil, že všechno zařídí, zajistí smlouvy, které stačí jen podepsat a peníze hned dostane na ruku. Od začátku jednání však ho zajímalo zda ten dům, ve kterém paní bydlí, je v jejich vlastnictví. A hned jí „vysvětlil“, že by o něj mohla přijít, protože exekutoři jsou zlí.

Fiktivní prodej

Pan Procházka však byl tak hodný, že toto nebezpečí slíbil odvrátit a měl na to jednoduchý recept: Aby jim náhodou dům zlí exekutoři nesebrali, převedou dům fiktivně na „chviličku“ na další osobu, která by dům „naoko“ koupila a tím by na paní Kohoutovou byli exekutoři krátcí. Paní si mezitím z té půjčky zaplatí své dluhy a pak hned dostane domeček nazpět. Vysvětloval jí, že je to jen jakási záruka – pojistka, aby jí domeček náhodou exekutoři nesebrali dříve než si poplatí své dluhy.

Domluvili se, že smlouva bude podepsána u notářky, ale když paní Kohoutová přišla k budově, čekal na ni pan Procházka před úřadem a sdělil jí, že právě jde z kanceláře, kde všechno potřebné zařídil a že už stačí jen podepsat smlouvu, kterou ji hned předložil. Paní nabyla dojmu, že všechno je v pořádku, když se papíry nesou přímo od právníka a aniž předložené listiny přečetla, ochotně připojila svůj podpis na místo, které jí ukázal. Aniž tušila, podepsala vlastně smlouvu na prodej svého domu. Pan Procházka ji pak vzal do auta, kde ji předal obálku s hotovostí 20 tisíc korun s tím, že až proběhnou všechny transakce, že jí doplatí zbytek a požádal ji, aby podepsala převzetí této částky. Paní byla tak rozradostněná, že po čase opět vidí hotové peníze a ochotně podepsala listinu na které nebyla uvedena ani předávaná částka. Uvěřila jeho slovům, že se mu v autě špatně píše a že tam všechno potřebné dopíše.

Poslední (marné) varování

Po několika dnech přišlo paní Kohoutové upozornění z Katastru nemovitostí, že se má dostavit na úřad a předložit jinou smlouvu, jelikož ta předložená postrádá jisté náležitosti. Paní vůbec nedošlo, že jí vlastně Katastr upozorňuje na chystanou změnu vlastnictví a že se vlastně jedná o skutečný prodej jejího domu. Místo toho, aby šla na Katastrální úřad, obrátila se naivně opět na dobrotivého pana Procházku, který ji předložil k podpisu další smlouvu a dokonce ji seznámil i s pánem, který od ní nemovitost „jako“ kupoval. Pán, že je tak hodný, že za ni dokonce zaplatí i nějaké ty poplatky jen aby sama neměla s transakcí žádné starosti. Paní Kohoutová ochotně panu Procházkovi zapůjčila i doklady o vlastnictví nemovitosti a nové papíry přímo na Katastru znovu podepsala. Mezitím pan Procházka manžele z domku vystěhoval, aby je „jako“ ochránil před exekutory, kteří je v místě bydliště už hledali. Byli to nějací vyholení svalovci ze kterých šel strach a manželé proto ochotně přijali nabídku na dočasné přestěhování do předem zaplaceného podnájmu, kde by byli před těmito exekutory schováni. Ve skutečnosti to znamenalo, že se dobrovolně odstěhovali z vlastního domu, který ovšem už – aniž to oni tušili – byl prodán novému majiteli.

Kde zůstává rozum stát

Když jim po třech měsících skončil předplacený podnájem a pronajímatel jim už další pobyt odmítl – dalo se předpokládat, že i on byl na celé věci zainteresovaný - teprve teď jim došlo, že byli podvedeni a obrátili se na Policii ČR, kde podali trestní oznámení. Jenže, všechny listiny předložené panem Procházkou byly paní Kohoutovou právoplatně podepsány, prodejní smlouva dokonce dvakrát po sobě a vše ostatní bylo už jen tvrzení proti tvrzení.

Teprve teď se všechno dopodrobna dozvěděl i manžel, který až dosud se o věc ani příliš nezajímal a teď se už jen chytal za hlavu. On se domníval, že když nalétli podvodníkům, že se všechno vyřeší a oni se budou moci vrátit zpět do svého domečku. Když však u výslechu slyšel co všechno jeho paní podepsala a co provedla, byl velmi překvapen, ale už bylo pozdě. Nehledě k tomu, že dům jako dědictví po rodičích byl v jejím výlučném vlastnictví. K vůli exekuci na padesát tisíc korun, která nakonec není až tak strašná, přišli doslova o střechu nad hlavou a museli se přestěhovat k dceři.

Nepotrestaný podvod

Tento příběh je jen dalším varováním všem důvěřivým lidem, aby nepodepisovali nic co si předem řádně nepřečtou. A je to současně i varování před nejrůznějšími reklamními akcemi na kterých účastníkům zájezdu školení šíbři dokážou dokonale vymýt mozky tak, že ochotně nakoupí nepotřebné a k tomu ještě často brakové zboží za nekřesťanské peníze.

Pokud se týká pana Procházky tak tím, že paní Kohoutová dobrovolně podepsala i nové smlouvy, nebylo možné podvod prokázat. Kdyby si všechny ty smlouvy přečetla a uvědomila si, že ji vlastně Katastr vyzval k tomu, aby donesla novou smlouvu o prodeji, tak by k celému podvodu nemohlo dojít, případně by bylo možné pana Procházku z podvodu usvědčit. Zásadní chyba byla ovšem už na začátku, kdy paní podepsala smlouvu, kterou nečetla a dokonce i papír na kterém bylo dodatečně dopsáno, že převzala kupní částku ve výši 800.000 Kč. Nemohla nijak dokázat, že podepsala prázdný papír a že příslušnou částku ani neviděla. Paní Kohoutová měla dluh cca 50.000 korun, kdežto její dům měl cenu okolo půldruhého milionu. Nebyl sice nový, ale byl udržovaný a jelikož byl v dosahu Slaného, Kladna a nakonec i Prahy, byl velmi dobře prodejný. Na tento domek měl Procházka i fiktivního kupce.

Na tomto místě by měla být uvedena výše trestu pro pana Procházku, případně další jeho společníky, ale případ byl odložen s tím, že se vlastně trestný čin nestal. Přestože hlavní aktér podvedl jednoduchou naivní ženu a na této transakci získal za pár korun rodinný dům, trestu ušel. Prodej domku není jen tak lecjaká jednoduchá záležitost, jsou k tomu zapotřebí doklady o vlastnictví, odhad nemovitosti apod. Paní Kohoutová to panu Procházkovi všechno půjčila a vůbec ji nebylo divné, že už při první návštěvě si fotografuje dům i jeho vnitřní prostory. Dá se říci, že byla tak zaslepena hrozící exekucí a v panu Procházkovi viděla svého zachránce. Je to smutné, ale právě důvěřivosti a naivity, která doslova hraničí s hloupostí, lidé typu pana Procházky rádi využívají

Vladimír Rogl

(pozn. red.: jména aktérů příběhu byla z pochopitelných důvodů změněna!)

Vladimír Rogl
30. 03. 2009, 18:23


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 1. Čtenáři celkem udělili: 5 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Jaroslav
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

49.48%

Spíše ano
graf

17.64%

Spíše ne
graf

14.30%

V žádném případě
graf

18.59%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1049
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát