• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánský pitaval:
Dívka ze Slaného posílala výhružné dopisy sama sobě

Trestné činy ohrožující dětí a mládež patří ze společenského hlediska k té nejzávažnější problematicem, a proto je jí také ze strany Policie ČR věnována ta nejvyšší pozornost. S nárůstem moderních technologií, masovém rozšíření mobilních telefonů i internetu narůstají i „možnosti“ trestné činnosti a působení možných pachatelů.

O jednom skutečném případu, který s touto problematikou úzce souvisí a který byl teprve před několika týdny úspěšně vyřešen, vypráví nadpraporčíci O. a K. Policie ČR v Kladně, kteří pracují na tzv. „linii mládeže“.

Přepadení v parku

Koncem minulého roku přišla ve večerních hodinách na místní oddělení Policie ČR patnáctiletá Lucie Málková, která bydlí na jednom ze slánských sídlišť, oznámit, že ji někdo fyzicky napadl při návratu domů. Stalo se tak okolo osmnácté hodiny nedaleko vlakového nádraží. Útočník ji napadl zezadu, několikrát ji uhodil pěstí do zad a vytrhl z ruky kabelku. V dalším bití nepokračoval, ale rychle se vzdaloval směrem ke středu města. Při útěku odhodil nebo ztratil odcizenou kabelku, aniž se z ní cokoliv ztratilo. Lucie dále vypověděla, že ačkoliv měl pachatel část obličeje skrytý pod kapucí, zdál se jí povědomý, ale nemohla se upamatovat, odkud ho od vidění zná. Po sepsání protokolu se případem začalo zabývat místní oddělení, ale na místě přepadení se žádné stopy nenašly.

Výhrůžky na internetu

Lucie, stejně jako spousta jejich vrstevníků, ráda surfovala po internetu. K jejím oblíbeným webovým stránkám patřil portál www.libimseti.cz a www.lide.cz, na kterém si zřídila i svůj tzv. profil. A právě sem jí začaly asi po dvou týdnech po přepadení docházet výhružné zprávy. Kdosi neznámý jí dával na vědomí, že ji sleduje a že znovu dostane „přes držku“, i kdyby ji hlídal otec a všichni slánští policajti dohromady. Dobře ví, kudy chodí domů a že si na ni znovu počíhá. Tentokrát ale, že bude nakládačka daleko větší. Intenzita výhrůžek se stupňovala a neznámý pisatel, který si svou doménu označil jako „Brouček“ jí vyhrožoval dokonce i propíchnutím nebo zastřelením. Tyto zprávy jí chodily prakticky ob den a případem se proto začala zabývat i kriminálka. Dívka byla sledována, aby opravdu nedošlo k jejímu napadení. Policie to opravdu nebrala na lehkou váhu i vzhledem k tomu, že v současnosti byl v cizině několikrát spáchán útok psychopata na žáky ve školách. Zalarmovali jsme proto počítačové odborníky, kteří mají na Kladensku na starosti internetové stránky. Ti postupně zjistili, že skutečný pachatel neexistuje a že si dívka založila fiktivní profil a tyto výhrůžné zprávy si posílala sama.

Na základě lokalizace internetových buněk, ze kterých byly výhružné zprávy odesílány, zjistili, že byly odesílány zrovna v době, kdy slečna měla vyučování a byla tudíž ve škole. Ten neznámý pachatel s doménou „Brouček“ se této dívce vždy v tuto dobu přihlašoval a posílal zprávy. Pak už to bylo celkem jednoduché - slečna si v době vyučování při hodinách výpočetní techniky nebo o přestávkách zprávy sama posílala. Znamenalo to ovšem, že aby si tuto zprávu mohla přečíst, musela se sama na portál www.lidé.cz připojit. „Brouček“ (nebo-li Lucie sama) tedy věděl, že se i Lucie na tento portál připojuje.

Pocit osamění

Nejdříve zapírala, ale když jsme na ni uhodili, přiznala se. S pláčem se snažila vysvětlit, že se jí nechtělo chodit do školy. Vyšlo najevo, že ačkoliv jí bylo patnáct let, chodila teprve do sedmičky, protože dvakrát propadla. Její třináctiletí spolužáci a spolužačky se jí proto zdáli příliš mladí a hloupí. Chtěla také vzbudit větší zájem o svou osobu i u rodičů, kteří ji v poslední době zanedbávali a preferovali spíš mladšího bratra. Na její obranu lze říci, že to neměla doma zřejmě jednoduché a že se chtěla stát zajímavou, a chtěla, aby se o ni někdo blízký bál. Zajímavé bylo i to, že ačkoliv dvakrát propadla, s počítačem a internetem si rozuměla dokonale a těchto svých znalostí chtěla využít k upoutání pozornosti na svou osobu. Vyříkali jsme si to s ní a musela si to zřejmě i ona probrat se svými  rodiči. Na druhou stranu bylo dobře, že pravda byla odhalena dříve, než si stačila ve své hlavě vymyslet něco dalšího, čím by upoutala na sebe pozornost okolí, protože její fantazie fungovala opravdu nadměrně. Připouštíme, že jsme nakonec vlastně byli rádi, že to dopadlo takto a že ve skutečnosti nebyla ohrožena nějakým úchylákem, který napadá a přepadává holky. Dá se říci, že nám tím pádem spadl velký kámen ze srdce, i když tři kriminalisté a jeden vyšetřovatel se případem zabývali deset dní. Lítali jsme po Praze, monitorovali její telefon i počítač a byla s tím spousta práce. Samozřejmě, že i přepadení bylo fingované a opět mělo jen vzbudit pozornost o její osobu.

Případ byl proto pochopitelně odložený, ale bylo dobře vědět, že i tyto poněkud zvláštní způsoby pubescentů, jak na sebe upozornit, se dají více méně spolehlivě odhalit.

Vladimír Rogl
01. 05. 2009, 15:29

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.