Kliknte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pátek 22. června 2018 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Slánský pitaval: Jak slánská banda přepadávala místní benzínky

Kliknutím zvětšit
Místní banda přepadla i tuto slánskou benzinku. Foto Libor Pošta

Loupežná přepadení patří k nejzávažnějším trestným činům a jejich objasnění věnuje policie zcela logicky vždy tu nejvyšší pozornost. O sérii loupežných přepadení, která se odehrála zcela nedávno přímo ve Slaném, nechejme hovořit pracovníka kriminální policie ve Slaném – kriminalistu poručíka T.B.

Série loupežných přepadení slánských benzínových čerpadel, která se nesmazatelně zapsala do historie zločinu našeho města, byla odstartována ve středu 21. listopadu 2007, kdy v 18 hodin zavolal na tísňovou linku majitel prodejny potravin s večerním provozem ve Slaném, pan Vlastimil Sovák, že byl ve své prodejně před několika minutami přepaden.

Maskovaný pachatel

Poškozený Sovák vypověděl, že do jeho prodejny těsně před osmnáctou hodinou vstoupil maskovaný muž se zbraní v ruce a vyzval ho k vydání hotovosti. Ze strachu z namířené zbraně vydal pachateli sedm tisíc korun, načež lupič z místa činu uprchl.

My jsme tento případ dostali na stůl a hned jsme začali provádět veškerá šetření na místě i po okolí. Naši technici posbírali všechny dostupné stopy, ale bylo jich zoufale málo a zdaleka nevedly k cíli.

Po několika dnech však – jak my říkáme – aktivováním osob jednajících ve prospěch policie byl zjištěn poznatek o tehdy sedmnáctiletém chlapci, který se měl na diskotéce ve Slaném zmínit o tom, že prožil nádherný zážitek - doslova řekl „nádherný“ - kdy přepadl prodejnu s potravinami a získal tak finanční hotovost, která pro něj nebyla až tak zajímavá jako „dobrodružství“, které prožil. Sedmnáctiletý studující Pavel Nedvěd tento svůj čin popisoval jako nádherný adrenalinový zážitek a dokonce – a to byla věta, která nás ohromně vyděsila a mně do dneska zní v uších - že si dovede představit, že by v takovém případě dokázal i zabít. A teprve to by bylo tím nejkrásnějším zážitkem. V tomto momentu začal být pro nás tento případ velmi, velmi vážný – zvláště proto, že tato informace byla od informátora, o kterém víme, že jeho informace jsou vždy spolehlivé.

Na případu jsme začali intenzivně pracovat a začali jsme Nedvěda dlouhodobě sledovat, zjišťovat veškeré okolnosti a nakonec jsme se rozhodli ho předvolat, aby k případu podal své vysvětlení. On zřejmě s předvoláním počítal a byl na ně připraven. Ačkoliv jsme byli přesvědčeni, že tuto loupež spáchal, neměli jsme bohužel dostatek důkazů. Nedvěd nám navíc představil kamaráda Petra Vávru, který mu poskytl perfektní alibi. Dosvědčil, že v inkriminovanou dobu se Nedvěd vůbec ve Slaném nevyskytoval, protože byli spolu po fotbalovém tréninku u Mc Donalda v Kladně. Tím pádem šel vlastně případ do ztracena a na několik měsíců tak říkajíc usnul.

První benzínka

Po čtyřech měsících se na benzinovém čerpadle „na Pražské“ ve Slaném odehrála loupež, která vykazovala stejný způsob a znaky provedení. Jen popis pachatele byl trošičku jiný. Měl jiné oblečení, ale v ruce opět krátkou střelnou zbraň. Zatímco v prvním případě měl pachatel na hlavě kuklu, tentokrát měl obličej zakrytý punčochou. Přepadená žena Marie Kaštánková ho popisovala jako velmi sebevědomého a suverénního člověka, který se po místnosti pohyboval rychle a precizně. Teprve později jsme vydedukovali, v čem měla ta jeho mrštnost svůj původ. Naši technici opět prováděli sbírání stop, ale opět se nepodařilo nic podstatného zjistit. Na tom není nic neobvyklého, protože jakmile pachatel vstoupí do místnosti, vynutí si vydání peněz a pak uteče, na místě činu pak těch stop moc nebývá. Nastala proto mravenčí práce s porovnáváním s jinými případy z minulosti a hledání souvislostí.

Pachatel se vrací na místo činu

O dva týdny později došlo znovu k přepadení stejného benzínového čerpadla. Přestože byl pachatel jinak oblečen, způsob provedení loupeže byl stejný. Bylo to krátce před uzavřením, kdy maskovaný pachatel vstoupil do prodejny a na obsluhu namířil zbraň. Ohrožená žena stačila však utéct a zamknout se na WC. Pachatel se tedy v klidu obsloužil sám a opět z místa činu utekl. Ačkoliv tentokrát neměl rukavice, otisky opět nezanechal.

U tohoto případu byla jedna zajímavost. Jakmile vyběhl z čerpací stanice, sundal si z hlavy punčochu, aby nebyl nápadný, ale v tom momentu šel proti němu člověk, který si pádícího mladíka povšimnul. Jednalo se o cizince, který ve Slaném byl na brigádě a který se druhý den sám přihlásil na policii, protože se po Slaném o loupeži už začalo povídat. Tvrdil, že by prchajícího mladíka bezpečně poznal. Smůla byla v tom, že další den měl odjíždět za další prací pryč z města. Nezbývalo nám tedy nic jiného, než vytipovat osoby a tyto osoby mu postupně předvádět. Samozřejmě, že mezi nimi byl i Nedvěd, o kterém jsme byli od začátku přesvědčeni, že byl pachatelem už prvního přepadení. Ukázali jsme mu proto mezi jinými i jeho fotografii a popis, ale on řekl, že si myslí, že to ta osoba, se kterou se střetl nedaleko benzínky, není. Náš svědek bohužel nepoznal nikoho a protože následujícího dne odjížděl mimo republiku, zůstali jsme opět na mrtvém bodě.

V hlavní roli pachatel

Další týden, 25. dubna, po desáté hodině večer, dochází k loupežnému přepadení čerpací stanice maskovaným mužem – tentokrát na Dukelských hrdinů nedaleko kasáren. Stejný způsob provedení, stejné maskování. Shodou okolností však na této stanici je v provozu bezpečnostní kamerový systém a měli jsme tedy lupiče poprvé natočeného na videu. Znali jsme jeho ošacení i jeho pohyby. Tady už ukradl padesát tisíc korun a opět zmizel neznámo kam. Záznam jsme vyhodnocovali velmi pečlivě a zaujal nás především způsob jeho pohybu mezi regály. Byl mrštný a brilantní, přesně tak, jak popisovala přepadená obsluha. Bylo to už čtvrté loupežné přepadení v našem městě a my jsme stále tápali. Horší bylo to, že se o sérii loupežných přepadení začalo mluvit na veřejnosti a lidé začínali mít strach.

Přestože jsme nevěděli, zda to není náhodou cizinec, který je tu na krátkou dobu a loupežemi si „přivydělává“, stále jsme měli na mysli Nedvěda, o kterém jsme nabyli přesvědčeni, že má na svědomí i tu první loupež a znovu jsme se na něj zaměřili a infiltrovali se do jeho okolí. Využili jsme proto všech operativních prostředků, které nám v současnosti trestní řád umožňuje a kterými policie disponuje, a zde se nám podařilo zjistit, že čas od času disponuje větší finanční hotovostí. Podařilo se nám zjistit, že ve svém okolí – především v prostředí slánské kopané, kde hrál na celkem slušné úrovni, přestává být zřejmě opatrný, protože se některým kamarádům, většinou spoluhráčům, zmínil o své vášni pro adrenalinové situace a začal je na diskotékách hostit, případně i dávat větší částky peněz v hotovosti. To se jeho kamarádům zalíbilo natolik, že se rozhodli s ním spolupracovat. Díky tomu jme zjistili, že on je skutečně člověkem, který tato přepadení páchá, ale není jediný. Celá věc se totiž poněkud zvrtla, protože jeden z této party – taková vůdčí osobnost - převzal hlavní iniciativu. Devatenáctiletý Miloslav Hlaváček zjistil, že může svým nátlakovým jednáním značně ovlivňovat Nedvěda a ujal se řízení dalších operací.

Liga gentlemanů

Teď už jsme věděli, že máme co do činění s partou čtyř kluků ve věku pod a těsně nad hranicí dospělosti, která chtěla svou činnost rozjet ve velkém formátu. Už 4. května v 5.50 bylo oznámeno loupežné přepadení benzínové stanice u kasáren – opět stejný způsob – maskovaný člověk vstoupil do prodejny, kde ohrožoval obsluhu zbraní a požadoval finanční hotovost. Prodavač mu však řekl, že žádné nemá, jelikož je už odnesl do trezoru. Pachatel nařídil obsluze otevřít kasu a když v šuplíku uviděl skutečně jen pár drobných vyštěkl: „Drobný si nech!“ a utekl. Ale už ani ne po třech hodinách po neúspěšném pokusu se v 8.35 odehraje další přepadení čerpací stanice – tentokrát v Kvíci. Opět stejný způsob a odcizených cca 50 tisíc korun. Znovu jsme se zaměřili na našeho sledovaného člověka a zjistili jsme, že dopoledne odjeli do jiné obce hrát kopanou. Hned po návratu však začali ve Slaném utrácet dost značné částky – bylo tedy zřejmé, že peníze s největší pravděpodobností skončily u této povedené party, která začala jezdit na svou zbojnickou činnost společně.

Rozhodli jsme se proto, že už nebudeme na nic čekat a pojedeme je sebrat a vyžádali si proto předběžný souhlas s jejich zadržením. Při vyhodnocování důkazů proti nim jsme si ale uvědomili, že zase až tak moc toho proti nim nemáme. Přes veškerou snahu našich techniků se na místech činů nepodařilo žádné průkazné stopy zajistit. Ocitli jsme se v situaci, kdy jsme nevěděli, zda toho člověka sebrat z ulice a riskovat, zda se ho podaří ho donutit k přiznání nebo opět vyčkávat na jeho další loupež a čekat, že se podaří získat nezvratné důkazy. Zvolili jsme proto druhou variantu, byť byla velmi riskantní. Obsadili jsme všechny čerpací stanice ve Slaném a okolí a spoléhali na pachatelovu drzost, protože on loupil vlastně výhradně jen na Slánsku. Bohužel, neměli jsme štěstí, ačkoliv jsme měli informace o jeho pohybu téměř perfektní. Došlo dokonce téměř k úsměvné příhodě, kdy k čerpací stanici na Pražské, kterou jsme monitorovali a kde jsme měli svoje lidi, tato parta přijela autem a Nedvěd vstoupil do objektu. Zatímco chvíli váhal a otálel s nasazením masky a vytažením zbraně, přijelo k čerpací stanici služební auto s uniformovanými policisty, kteří o našem zátahu neměli tušení a přijeli si koupit pití. Našeho pachatele vyplašili a ten se vrátil do auta a s ostatními opět odejel.

Pak nastala desetidenní pauza, během které se parta začala mezi sebou hádat a zřejmě se vzájemně obviňovat z nezdaru. Po deseti dnech opustili své oblíbené město a vydali se na lup do jiného rajonu, kde vyloupili benzínovou čerpací stanici na Buštěhradě. Opět stejný způsob provedení a pro nás opět stejná situace. Žádné stopy – až na jednu maličkost, která potvrdila, že se jedná opět o našeho pachatele. Ačkoliv měnil oblečení – na záznamech jsme si všimli, že nosí stále stejnou obuv.

Osudná trafika

Dostali jsme informaci, že se opět chystají na lup, a proto jsme znovu obsadili čerpací stanice, abychom je chytili při činu. Už jsme měli dokonce i speciální útvar, který byl určen k jejich sledování. Partě se nakonec stalo osudným to, že nepřepadli osvědčenou čerpací stanici, kde se jim zdálo, že je tam moc lidí, a rozhodli se vyloupit trafiku. Opět stejný scénář jen s tím rozdílem, že maskovaný muž neměl pistoli, ale byl ozbrojen nožem. Parta na něho čekala v autě, kterým pomalu objížděla domovní bloky. Po loupeži však byl už zadržen našimi lidmi, což zaregistrovali jeho společníci a z místa ujeli. Krátce nato byli zadrženi i oni, doma nebo u svých přítelkyní.

Konec nadějného fotbalisty

Zadržený Nedvěd a vlastně hlavní pachatel byl velmi pohyblivý (jak dosvědčovali přepadení lidé a potvrzoval i videozáznam) i díky své fotbalové průpravě. Byl vynikající fotbalista a trenér mu sliboval velkou sportovní budoucnost. Členové bandy studovali na různých středních školách a pocházeli z dobře zajištěných rodin. Rozhodně nepotřebovali si zvyšovat kapesné touto cestou. Potvrdilo se však, že hlavním motorem jejich chování byl adrenalin a oni si při loupežích připadali jako hrdinové nějaké super počítačové hry.

Sledováním i následnými výslechy jsme zjistili, že na původního pachatele Nedvěda se nabalili jeho kamarádi z fotbalového mančaftu. I když byl právě on na prvopočátku celého řetězce vloupaček, stal se sám nakonec jeho nejslabším článkem. I když dál byl hlavním aktérem při vlastním loupení, ti ostatní se domnívali, že by také právě on měl dostat daleko vyšší trest než oni, protože vlastně „jen“ seděli v autě.

Rozsudek

Tři pachatelé (mladistvý Josef Karfík, šéf bandy Hlaváček a vlastní pachatel přepadení Nedvěd, který mezitím rovněž dovršil osmnáct let) byli vzati do vazby, čtvrtý obviněný Karel Vodrážka byl jako mladistvý vyšetřován na svobodě, protože soudce neshledal důvody pro jeho vazbu. Soud zvažoval rozsah i podíl viny a rozhodl takto: Vůdce bandy Hlaváček i Nedvěd, jako hlavní aktéři, byli odsouzeni na tři roky odnětí svobody nepodmíněně a jsou dosud ve výkonu trestu. Zadržený mladistvý Karfík byl propuštěn z vyšetřovací vazby a nebyl dál stíhán, a mladistvý Vodrážka, který byl jako mladistvý vyšetřován na svobodě, skončil s podmínkou.

Slovo kriminalisty

Pokud se týká zbraní – jednalo se o maketu a v jednom případě se jednalo o paintbalovou zbraň. Protože se však pistolí pachatel po loupeži zbavoval, při posledním přepadení si vzal velký kuchyňský nůž. Při infiltraci do prostředí pachatelů se do určité míry s nimi sžíváme. Pro mne samotného bylo zajímavé to, jak je tato mládež osobnostně rozdvojena. Před svými spolužáky vystupují jako slušní kluci a překvapilo mne, jak dovedou jednat s jinými vrstevníky nebo s rodiči. Dokážou předstírat a přizpůsobit se prostředí, ve kterém se právě nacházejí.

Pro nás byl zarážející rozsudek, i když se jednalo o pachatele, kteří byli na hranici věku mladistvých. Už na začátku případu jsme samozřejmě požádali o povolení domovní prohlídky u podezřelého Nedvěda, protože se dalo předpokládat, že by mohl mít u sebe některé věci, které z této trestné činnosti pochází – ať už finanční hotovost nebo oblečení, či kuklu nebo zbraň, prostě cokoliv, co by mělo nějakou příčinnou souvislost s tou loupeží. Ze strany soudu nám nebylo bohužel vyhověno, protože podle něj prý z toho, že jedna paní povídala o někom, že měl něco spáchat, je nedostačující k tomu, aby byl vydán příkaz k domovní prohlídce. Takže tento procesní úkon ke škodě vyšetřování nebyl proveden.

Jsem dodnes stoprocentně přesvědčen, že kdybychom tehdy tu domovní prohlídku byli udělali, určitě by se některé věci našly a k dalším loupežným přepadením by už nedošlo. A opět se vracím i k jeho kamarádovi, který mu udělal alibi: Když jsme ho pak opětovně vyslýchali, tak jsme mu řekli, zda si je vědom toho, že i když se těchto loupeží nezúčastnil, má na nich obrovský podíl i on, protože pakliže by mu tehdy to alibi neposkytl, tak k dalším loupežným přepadením nemuselo dojít a rovněž pachatel této první loupeže by mohl dostat mírnější trest.

(P.S.:: jména „hrdinů“ této loupežnické historie byla z pochopitelných důvodů změněna)

Vladimír Rogl
22. 05. 2009, 09:22


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili: 15 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Pavla
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

49.06%

Spíše ano
graf

17.61%

Spíše ne
graf

14.56%

V žádném případě
graf

18.78%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 1113
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát