Vražda či dokonce loupežná vražda patří k nejtěžším zločinům a proto na vypátrání a dopadení pachatele nasazuje policie veškeré dostupné prostředky
O jednom z největších zločinů, který se odehrál na sklonku minulého století na Slánsku, hovoří pracovník kriminální policie ve Slaném – kriminalista poručík F.
Smutné babí léto
Bylo to krásný slunný podzimní den, kdy v poledne 23. září roku vedení pobočky Komerční banky ve Slaném oznámilo, že se ztratila červená Škoda Favorit combi – tzv. „auto-kurz“ i s posádkou. Posádka (ve složení 28i letý Zdeněk Novák a 32i letý Miloš Látal) přepravovala z Komerční banky ve Slaném do Komerční banky v Kladně deset milionů korun v hotovost v zaplombovaném kontejneru. Satelitní sledování tehdy ještě neexistovalo. Posádka měla několik variant nařízené trasy po které měla jet a byl stanovený i přesný čas, kdy mají vyjet a kdy mají s hotovostí dojet do Kladna. Auto však nedojelo a ztratilo se i s posádkou. Tento kriminální případ vyšetřovala Kriminální policie z Kladna v součinností s krajskou správou Policie ČR, protože tak závažný trestný čin je věcně příslušný nadřazené součásti policejní správy.
Pátrání
Okamžitě byla spuštěna pátrací akce pro kterou bylo stanoveno několik vyšetřovacích verzí. Podle jedné verze byla posádka zřejmě přepadena přímo na trase. Této verzi nahrávala i výše finanční hotovosti, přestože ji znali pouze příslušní pracovníci v KB (t.j. pokladní a vedoucí směny) a nevěděli to ani lidé, kteří peněžní zásilku převáželi.
Bezprostředně byly proto provedeny kontroly všech tří tras, které připadaly v úvahu, ale nenašlo se ani vozidlo ani posádka, ani žádné stopy, které by naznačovaly, že došlo k nějakému přepadení. Podle další verze se zásilky mohli zmocnit samotní zaměstnanci přepravní služby. Dnes je to organizováno jinak, ale tehdy měla KB své pracovníky, kteří se zabývali ostrahou banky a přepravou peněz. Byli ozbrojeni střelnými zbraněmi a vybaveni i neprůstřelnými vestami. Pokud se týká vozu - byla to klasická neopancéřovaná limuzína.
Následovalo rozsáhlé pátrání v blízkém i širším okolí, které ale nikam nevedlo. Blížil se večer a posádka se nenašla. Bylo tedy zřejmé, že se nejedná o planý poplach, ale o závažný případ. Při prověřování mužů, kteří peníze převáželi, se ukázalo, že se jedná o lidi, kteří byli hodnoceni jako spolehliví a nekompromisní zaměstnanci. Oba byli z Kladna a oba měli rodinu. Z toho se dalo soudit, že je téměř vyloučené, aby přepadení fingovali a peníze vzali oni.
Opuštěné vozidlo
Kolem osmnácté hodiny se pohřešované vozidlo našlo zaparkované poblíž bývalého brodu u Kralup nad Vltavou. Posádka vozu ani finanční hotovost v něm nebyla. Byly tam však stopy krve a bylo proto evidentní, že v autě byl spáchán trestný čin a že s největší pravděpodobností posádka vozu byla přepadena. Usoudili jsme, že pachatelem musel být někdo známý, komu posádka vozu (přes přísný zákaz) zastavila. Tato verze se postupně potvrzovala a vyšetřování začalo směřovat ke konkrétní osobě – což byl jeden z kolegů této osádky. Třicetiletý Zdeněk Kučera dříve rovněž vykonával strážní službu v Komerční bance a byl obeznámen i s problematikou transportu peněz. Navíc jsme zjistili, že jeho družka rovněž pracuje v Komerční bance a podle určitých signálů by mohl mít informace o přepravované částce peněz. Osádku, která peníze přepravovala, dobře znal. Ačkoliv zatím důkazy chyběly, začala se kriminální policie Kučerou i jeho soukromým životem podrobně zabývat.
Podezřelé splácení dluhů
Této události bylo plné město a asi po 3-4 dnech dostala kriminální policie informace, že jeden člověk ze slánského podsvětí začíná splácet své dluhy – a to v kovových mincích. I když Jano Bagár hrál na automatech, nebylo pravděpodobné, že by na nich vyhrál tak značné částky. Jelikož součástí odcizených peněz ze zásilky Komerční Banky byla i schránka s „drobnými“ v úhrnné hodnotě cca 120 tisíc korun, byla to evidentně „horká“ stopa. Bagár byla známá firma. Měl za sebou i trest odnětí svobody za brutální loupežné přepadení bezbranných seniorů. Se souhlasem státního zástupce byl tento pětadvacetiletý podezřelý zadržen a byla u něho provedena i domovní prohlídka, která však nebyla úspěšná.
Hrob mezi plechy vraků
Už z prvních výslechů podezřelého bylo patrno, že podezřelá osoba má k danému případu velmi blízko. Bagár měl však svou vlastní verzi, podle které byl hlavním pachatelem zaměstnanec KB Kučera. S Kučerou byl domluven tak, že přesvědčí pracovníky přepravující peníze, aby předstírali loupežné přepadení a o peníze se rozdělili. Celé fingované přepadení by pak bylo provedeno na úplně jiném místě trasy, kde by na ně posádka vozu čekala a společně by naaranžovali stopy, které by nasvědčovaly přepadení vozu. Posádka by byla svázána či jinak paralyzována a peněžní kontejner odvezen. Kučera však na místo srazu nepřijel a proto se po trase rozjel sám a svého komplice i s autem našel mezi obcemi Jemníky a Pchery. V té době už oba pracovníci KB nejevili známky života. Zde Kučera Bagára požádal, aby auto i s oběma mrtvými „uklidil“. Vrah vzal zapečetěnou schránku a Bagárovi slíbil, že svůj podíl dostane až po uklizení mrtvol a vozidla. Bagár zabitého řidiče natlačil na vedlejší místo k druhému kolegovi a s oběma mrtvolami na sedadle spolujezdce se vydal směrem na Knovíz. Odbočil na polní cestu, kde byla černá skládka. Těla vyložil a naskládal na ně plechy havarovaných aut a další odpadky. Tam jsme mrtvé muže skutečně našli. Auto odvezl k brodu u Kralup, kde bylo také nalezeno. Odtud se pak vrátil zpátky a dokonce se ještě pokusil o vytvoření alibi tím, že stihl část tréningu fotbalového klubu.
Porušení pravidel se krutě vymstilo
Při vyšetřování vyšlo najevo, že pracovníci bezpečnostní služby, kteří byli v té době zaměstnaní Komerční Bankou, hrubě porušili pravidla a nechali nasednout na zadní sedadlo auta svého kolegu Kučeru s tím, že s nimi pojede do Kladna, přestože dobře věděli, že nikoho nesmí při převážení peněz vozit. Netušili, že naložili svého vraha!
Pachatel v kopci nad Jemníky zastřelil nejdříve řidiče a vzápětí nato i jeho spolujezdce ranou z pistole do týlu. Oba byli okamžitě mrtvi. Zmocnil se převážených peněz a část hotovosti, která byla v drobných, dal jako odměnu svému komplicovi. Sám pak odešel na nádraží v Kralupech, kde na WC tašku otevřel a peníze přendal do své aktovky. Tašku odhodil do odpadkového kontejneru před nádražím a odejel vlakem do Slaného a pak autobusem do Stochova ke své družce. Po zadržení se sice při výsleších k činu přiznal, ale později své chování změnil a při vyšetřování nespolupracoval. Vražednou zbraň, kterou údajně zahodil do rybníka, nenašli ani potápěči. Peníze jsme u něj doma sice nenašli, protože byly ukryty na půdě domu u příbuzných. Rovněž u své družky ve Stochově měl v prádelníku uschovánu další vysokou uloupenou částku. Z celé částky chybělo asi padesát tisíc, které mezitím stačil utratit.
Krajský soud Jano Bagára, který odvážel mrtvoly, odsoudil na 15 let odnětí svobody. Hlavní pachatel Zdeněk Kučera, který celou věc vymyslel, vraždil a uloupil téměř deset milionů korun, dostal výjimečný trest ve výši 22 let.
(poznámka redakce: - jména „protagonistů“ tohoto příběhu byla pozměněna)
Vladimír Rogl
17. 06. 2008, 16:42
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.07%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01