• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Když Na Hájích „válel“ Slavoj Slaný…

Na snímku jeden z posledních žákovských týmů Slavoje. Vedl ho trenér Zablka ( vpravo), dlouhán vedle něj je Paur, později výborný hráč SK Slaný.

Jdete - li procházkou po slánských Hájích, obyčejně se dostanete i k bývalému fotbalovému hřišti. Je jaksi posmutnělé, již dávno tam neduní míč a fanouškové jásavě nekřičí: „Gól!“ Že se zde hrála výborná kopaná, to ví jen nemnoho pamětníků. Hrával zde SK Slavoj Slaný, klub s bohatou historií, v dobách první republiky důstojný rival bohatšímu SK Slaný. V letech 1936 – 37 dokonce úspěšnější. Hrál I.A třídu, zatímco hoši od Střelnice I.B třídu. Podívejme se ve zkratce do historie Slavoje, tohoto ke škodě slánské kopané, dnes již zaniklého klubu.

Rok 1907 byl plný nadšení pro novou hru, jež se v Čechách objevila. Slánští hoši proháněli míč hlavně na polích kolem města. Co nejdál od svých učitelů a profesorů, kteří kopané zpočátku nepřáli. Jedním takovým místem, kde denně čutali, byly „Luže“ (Přibližně v místech, kde se dnes rozkládá areál Palaby. Pozn. autora). Z iniciativy těchto mladíků z Pražského předměstí vzniká kroužek kopané SK Luže. Prvními jeho členy jsou J. Čaj, R. Řehák, J. Baborský, K. Maier, F. Štechmüler, K. Slivoň, bratři Chýští, F.Veselý, V. Trägler, J.Martinovský, V. Sailer, F. Týř, S. Dufek, F. Pražan a V. Humal.

Rok na to se kroužek mění v klub: SK Slavoj Slaný. Na ustavující valné hromadě, konané ve skrovných podmínkách na půdě u Hrubých, byl předsedou zvolen Jindřich Čaj. Jednatelem Karel Maier, pokladníkem Josef Baborský a kapitánem mužstva Rudolf Řehák. První zápas sehrál Slavoj v Kralupech, s tamním Slavojem remizoval 3:3. V roce 1912 klub žádá o propůjčení městského hřiště na Hájích u dívčí školy. Rok na to je žádost kladně vyřízena. Zajímavostí tohoto roku je vznik dalších fotbalových kroužků ve městě. Objevují se Viktorie Slaný, Novo Slaný, Studenti Slaný. Nemají ale dlouhého trvání.

První světová válka také Slavoji přináší značné potíže. Hráči rukují na vojnu, mužstvo trpí nedostatkem hráčů. Stejná situace je v SK Slaný. Proto v  roce 1917 přicházejí činovníci SK Slaný s nabídkou sloučit hráče obou klubů. Došlo k dohodě, která se ale později „slavojákům“ nevyplácí. V roce 1919, již v nově vzniklém Československu, odmítá SK Slaný uvolnit ze Slavoje zapůjčené hráče. Problém se dostává až na jednání kladenské župy, která rozhoduje, že hráči Baborský, Štechmüler, Hejzl, Dörner, Trägler a Šmíd se musí vrátit do mateřského klubu. Hrát ale mohli až po šestiměsíční karenční lhůtě, kterou jim SK Slaný dle možného práva uložil.

Že měl Slavoj v dobách první republiky opravdu výborné mužstvo, dokazují jeho výsledky se soupeři i dnes zvučných jmen. Porazil Roudnici 7:0, Kralupy 7:2, Most 4:1, Čechií Louny 6:2, Kopisty 5:0, Nuselský SK 1:0, Slovan Žižkov 7:0, Union Praha VII 11: 0, Poděbrady 3:1. V roce 1935 se stal držitelem Kynského zlatého poháru. Získal také Fantův pohár, když ve finále porazil SK Pchery 5:0. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1936, kdy s převahou vybojoval postup do I.A třídy. V té době byl jasně nejlepším mužstvem Slánska. Disponoval šesti družstvy: I.A a I. B mužstvem, starými pány, juniory, dorostenci a žáky. Postup do I.A třídy vybojovali hráči: Vacek, Pražan, Švarc, Nosek, Tenopýr, Kutchan, Červený, Asník, Bernard, Kadlus, Veselý, Sadil, Klíma, Hokův, Fišer.

V roce 1937 si „slavojáci“ úspěšně vedli i v prestižním poháru Středočeské fotbalové župy. Po vítězství nad SK Kročehlavy 7:1 a SK Dejvice 6:4 podlehli až ve třetím kole v Praze na Dannerově stadionu Bohemians 2:6. Měli v té době ve svých řadách výtečného střelce Asníka, který dokázal za sezónu dát až 40 branek (Po přestupu do SK Slaný byl oporou i slavného slánského „Wunder – teamu“, který v sezóně 1942 – 43 bojoval o účast v nejvyšší české fotbalové soutěži. Postup mu unikl o vlásek nešťastnou prohrou v Praze s Viktorií Žižkov 3:5. Pozn. autora.).

Další léta činnosti SK Slavoj Slaný nejsou známa, údaje o nich se nezachovaly. Zřejmě od té doby se datuje pozvolný sestup úrovně činnosti Slavoje. Pravděpodobně hrál i v letech druhé světové války. Jisto jistě se ví, že v 50. a 60. letech hrál třetí třídu Kladenska. Několik sezón ho vedl i bývalý výborný brankář SK Slaný „Mydla“ Libovický. V té době oblékali dres Slavoje hráči: Adlt, Pergler, Kroutil, Milka, Bertl, Kratochvíl, Štěpánek, Hoche, Zbyň, Klíma, Procházka, Sýkora, Tvrdek, Šeps, Kocek, Votava, Veselý, Beruška, Svoboda, Náprstek, Šimánek a další. Na Slavoji měli i výborné dorostence, jakými byli Pašek, Novák, Šebesta, Hořejší, Rezek, Matějovský, Bouše, Balej, Malec, J. a F. Vlasatý, Paur, Protiva, Zika, Fiřt a mnozí další (Uvedená jména jsou jen z paměti autora článku, který se za případné neuvedení jmen dalších hráčů, jež v té době za Slavoj hráli, jim omlouvá). Mnozí z těchto hráčů později přešli do úspěšnějšího SK Slaný, jiní po zániku klubu do okolních vesnických oddílů. Slavoj měl i zajímavého fanouška. Ten nescházel na žádném utkání hraném Na Hájích, skromně postával za klandrem, podařené akci s chutí zatleskal, nikdy na hráče, byť podával špatný výkon, sprostě nevykřikl. Tím šaramantním, vždy pečlivě oblečeným fanouškem. byl pozdější personální náměstek POLDI SONP Kladno, velký přítel fotbalu, Antonín Hoch.

V letech šedesátých Slavoj s činností skončil. Hlavním důvodem jeho zániku byl nedostatek obětavých činovníků a možná také silná konkurence v podobě tehdejší Dukly Slaný, která na hřišti Slavoje trénovala i hrála mistrovské zápasy. Někteří fanoušci Slavoje i činovníci přešli na stranu Dukly, hrající podstatně vyšší soutěž. Slavoj nakonec vedli jen manželé Jungmannovi.

Zdeněk Tvrdek
04. 03. 2009, 14:11

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.