Pchérský školák ve svém dresu č.98
Půjdete-li ve Pcherách parkem směrem k místní škole třeba potkáte devítiletého chlapce, povětšině pospíchajícího na „mandelinku“. Nemůžete vědět, že tenhle kluk je šikovný hokejista významného klubu. David Stahl, žák 4. třídy Základní školy ve Pcherách hraje za mladší žáky HC Geus Okna Kladno a to na postě brankáře.
Příjmení Stahl příznivcům sportu v regionu leccos napovídá. David pochází ze známého sportovního rodu Stahlů z Knovíze; všichni tři synové Ivana Stahla - Martin, Dušan a Ivan - jsou bývalí výborní fotbalisté Slaného a Knovíze.
Jejich potomci - Martin, Štěpán a Matěj a již zmíněný David - však překvapivě neobouvají kopačky a neprohání míč po hřišti. Obouvají boty s bruslemi a do rukou berou hokejku. První hraje hokej za juniory PZ Kladno, další dva za 6. třídu PZ, David za mladší žáky extraligového klubu. „Děda a babička tak mají pořád co dělat,“ směje se David.
Ptám se ho proč si vybral zrovna hokej? „Díval jsem se stále na něj v televizi a moc se mi líbilo jak je rychlý,“ říká. „A taky děda chtěl abych byl hokejista. V jeho motorestu se již léta stavějí hokejisté Litvínova když jedou na mistrovský zápas a zpátky. Stavěl se i pan Hlinka když ještě žil.“
Zajímalo mě jak se dostal do hokejové branky? Už když byl malý kluci prý do něj prali tenisákem a on chytal a chytal. Nebál se a nebojí rány. Že by byl ale brankář s tím nepočítal. Družstvo však nemělo gólmana a tak trenéři vyzkoušeli všechny hráče s tím, kdo by se do branky nejlíp hodil. „Chtěl jsem, abych to byl já,“ opět se culí. „A vyšlo mi to“.
Bez porážky vedou soutěž, soupeřům rozdávají i dvouciferné nadílky. Velkou zásluhu na tom, že družstvo jaksepatří šlape, mají obětaví schopní trenéři Miroslav Malý, Miroslav Vlk a Karel Kiml. Davidovým vzorem je pochopitelně kladenský brankář Orct, z hokejistů v poli Patera a Procházka. Jednou by chtěl hrát za Detroit ale ještě víc za Calgary Flames. Jsou to jeho zamilované kluby. Je to neskromné přání, ale konec konců proč ne? Bude však ještě muset na sobě hodně pracovat aby se mu splnilo.
Tréninky mají třikrát v týdnu: v úterý, středu a čtvrtek odpoledne. V sobotu a neděli zápas. „Je to zápřah,“ vraští čelo. Přitom nesmí zapomínat na školní povinnosti. Teď bydlí v Kladně ale školu ve Pcherách v níž začínal, nevyměnil. Líbí se mu v jejích škamnech. Ptám se na spolužáky. Zajímají se o hokej? „Moc ne,“ říká na rovinu. „Akorát Radek Hlinovský. Ten má i hokejový penál…“ S odpovědí, zda by i on mohl hrát za Kladno váhá.
V pcherské škole pochopitelně mají radost s každého sportovního úspěchu svých žáků, fandí Davidovi. Co teprve děda a babička v Knovízi…
„Děda často jezdí na zápasy ve kterých hraji. Někdy i na tréninky. Občas mi do toho i mluví. Když je to dobrý, beru, když ne, jedu po svým ledu… Babička mi taky moc fandí. Děda říká, až budu hrát NHL, že mu musím koupit nový auto. Mě je ale jasný, že k tomu, aby se to povedlo, musím hodně trénovat a taky mít velký štěstí…“
Zdeněk Tvrdek
09. 10. 2007, 20:00
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.07%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01