• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zvládl již třicet maratónů

Sláva Pilík při maratónském běhu na kladenském sletišti. Foto Zdeněk Tvrdek

V sobotu 13. září se v Kladně běžel 7. ročník Kladenského maratónu. Jde o nejtěžší běžeckou disciplínu, jež je ozdobou závěru olympijských her. Délka tratě měří 42 195 m. Již jen představa, že by jeden měl běžet celých dvaačtyřicet kilometrů mrazí v zádech…

Zvědavi jsme se vypravili na zmíněný závod do Kladna. Dostali jsme totiž avízo, že nás tam čeká překvapení. Letní dopoledne bylo opředené babím létem, závodníci na sletišti obíhali poslední tréninková kola. Přesně v deset byl závod odstartován, na trať se vydalo 256 běžců. Maratón závodníci běží dvě, ti poslední někdy až pět hodin. Ze stadionu si to namířili kolem sportovní a plavecké haly a zmizeli v lese. Zhruba po půlhodině se první závodníci znovu objevili na sletišti aby započali další z mnoha okruhů…

Stáli jsme u zábradlí v těsném sousedství trati, přibíhala první asi dvacítka závodníků. Najednou… vždyť běžec, který se blíží je nám dobře známý! Vždyť je to Sláva Pilík, náš kolega, redaktor Slánských listů! Se žlutou členkou a startovním číslem na hrudi probíhal cílovou rovinkou. Spatřil nás, zamával na pozdrav a rval se dál s tratí a časem.

To je tedy ono avizované překvapení! Náš kolega, novinář, jenž při cestě za zajímavostmi po regionu neudělá krok pěšky, všechno pohotově objíždí svým autem, najednou se pustil na maratónskou trať. Že něco takového udělá nás ani ve snu nenapadlo. Není to odvážlivost jíž nakonec bude hořce litovat?

„Není“, odpověděl nám za něj jeden z pořadatelů, slánský rodák Rudla Kusebouch. Nedávno jsme psali o jeho maratónském závodě v USA. „Sláva Pilík není žádný nováček. Dobře ho znám z několika závodů“. Přesto naše obavy zůstaly. Vždyť ještě před týdnem měl do krve rozedranou patu po puchýři. A teď se tento odvážlivec, jemuž v září bude 58 let, vydá na 42 km dlouhou trať.

Napjatě jsme čekali jak to dopadne. Doběhl a velmi úspěšně. Z 256 startujících, mezi nimiž nescházeli ani profesionálové, se umístil časem 3:35:21 na 97 místě. Ještě dlouho za ním přibíhali další závodníci. V kategorii veteránů nad 55 let obsadil 3 místo. Třebaže po závodě unaven nebránil se našim zvídavým otázkám. Tak jsme se dozvěděli, že první maratón absolvoval v roce 1985 v Košicích časem 3:17:00. Pro závodění se sám rozhodl. „Bylo mi 33 let, potřeboval jsem shodit nějaká kila“, uvedl. „Zkusil jsem běhat, zpočátku to bylo velmi těžké. Neuběhl jsem ani kilometr. Nevzdal jsem to, přidával metry a kilometry a postupně se dostal až k maratónu. Po dnešním závodě mám za sebou již 30 maratónských běhů…“

 Na závody se pilně připravuje, týdně v tréninku naběhá až 60 km. Na Rakovnicku, kde bydlí, zná pomalu každou rovinu, kopeček. Zeptali jsme se také, jak moc je po takovémto závodě unaven? „Je to pokaždé jiné,“ odpověděl. „Záleží na tom, jak vám to zrovna běží. Někdy si po závodě ještě jdu s partou zahrát fotbálek, jindy padnu na lůžko a nevím o světě. Většinou to ale dobře přežiji...“ Nejlepšího výsledku dosáhl v roce 1987 v Drážďanech, kde mezi 169 běžci skončil časem 2:39:18 hodin na devátém místě. Nejlépe z 20 přihlášených československých běžců. A co provedl s rozbolavělou patou, že mohl běžet? Zapracoval lékař – internet. Z něj se dozvěděl, že by mu mohla pomoci gelová náplast, jež by působila jako nová kůže. Ještě jsme se zeptali, zda je těžší napsat reportáž do Slánských listů nebo dokončit maratónský závod?

 „Řekl bych to takhle,“ odpověděl bez váhání. „Je těžké napsat první reportáž do Slánských listů a stejně těžké absolvovat první maratónský závod. Potom při soustavném tréninku to jde jak v novinách tak na trati…“

Zdeněk Tvrdek
07. 10. 2008, 22:27

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.