Co způsobí pár fotek

Před nedávnem mně tak napadlo, že už jsem hodně dlouho nikoho nenaštvala a tak jsem se rozhodla s tím něco udělat. Ten, na koho padnul los, byli moji spolužáci a tak jsem zapojila svou nervovou soustavu v čele s mozkem a začala přemýšlet, čím bych je jen mohla prvotřídně naštvat.

Po chvilce rozjímání jsem v počítači otevřela složku s fotografiemi nazvanou „Já“. Chvíli jsem se v ní hrabala, až mi padl pohled na podsložku „Naše třída“. Rychle jsem jí rozklikla a začala se okamžitě smát – nacházely se v ní školní fotky od první až po pátou třídu. Ihned mě trklo, že tohle je přesně ta věc, čím by se spolužáci dali solidně naštvat.

Honem jsem si otevřela facebook, nahrála tam ony fotografie, označila na nich všechny spolužáky a už jen čekala, kdo si jich všimne jako první. Asi po pěti sekundách se ozval jeden označený člověk: „Jako tohle nemyslíte vážně tohle to… To se smaže!“ A nebyl jediný – za půlhodinu postihlo těch pár fotografií snad šedesát komentářů, nikdo z nás se už ani pořádně neorientoval, kdo co okomentoval a na čí narážky má odpovídat.

Měla jsem úžasně škodolibou radost, že se mi něco takového povedlo (jedna kámoška mě dokonce díky tomu přivítala v klubu NSAR – nas*** spolehlivě a rychle). Nejen, že se mi těmito fotografiemi splnilo to, co jsem chtěla, navíc jsem u nich zažila neskutečnou kopu zábavy, protože některé komentáře spolužáků vážně stáli za to. Bombardovali jsme se tam navzájem příspěvky jako: „Ten vypadá jako okurka!“, „Tenhle zase čeká nálety!“ nebo „Smaž to, kazíš mi image!“ Tomuhle se nešlo nesmát, i když se občas hovor stočil jiným směrem – někdo řekl, že by se do těch časů zase rád vrátil.

S tím několik lidí nemohlo tam úplně souhlasit. Většina z nich se shodla na tom, že by neměnili. Sice jsme ještě byli malí, nevědomí, netrápilo nás zlo světa, ale zároveň jsme neměli kamarády, jako máme dnes, neznali jsme spoustu svých oblíbených aktivit a neměli žádné cíle. Zároveň jsme si uvědomili, jak jsme pevný kolektiv a že se v hloubi duše děsíme toho, až se budeme muset rozpustit. Padlo i několik návrhů na to, abychom se více fotili, protože kromě těchto fotografií nemáme vlastně žádné zvěčnění našeho kolektivu a to je strašná škoda. Proto jsme se ještě s pár lidmi domluvili, že občas do školy vezmeme foťák a uděláme pár společných snímků. Za tu radost a smích až k slzám u společných fotek přece těch pár ksichtů do aparátu stojí, ne?

Dnes má svátek Jiří

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.32%

Spíše ano

17.56%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.94%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3024