Zdání klame

Po světě chodí stovky, možná tisíce lidí, kteří skálopevně věří, že právě na ně se usměje štěstí a vyhrají pohádkové miliony. Den za dnem, týden co týden v pevné víře kupují další a další  sázkové tikety a s napětím sledují výši Jackpotu.

 

Všechno je ale tak jiné, než se zdá. Takový člověk, který s nadějí sleduje každičké slosování má doma ženu, která jej miluje. Miluje ho proto, jaký je, proto, že je to on. Má spoustu přátel, kteří spolehlivě každou sobotu zazvoní a řeknou obvyklé :

„Tak kde se flákáš, jdeme pít!“

A pak společně nad pivem nadávají na fotbal. Když se ale vyskytne nějaký všední či nevšední problém, postaví se za něj a společně jako jeden muž problémy řeší. Takový člověk zažije spoustu všedních situací, má svůj, do jisté míry neoblíbený stereotyp. Do práce, z práce… Ano, do práce, tam, kde ho všichni znají, tam kde má spoustu dlouholetých přátel. Tam, kde se realizuje, dělá to, co ho baví.

 

A pak, z ničeho nic, jako blesk z čistého nebe přijde výhra. Nepředstavitelný balík peněz spočine na jeho kontě. Spolu s penězi, které doposud neměl se také objevují přátelé, které nikdy neviděl. Dozvídá se o bratrancích ze zámoří, tetičkách z Moravy a podobně.

Takovému muži když přibude mnoho nul na kontě, přibude mu také sebevědomí. Pořídí si krásné auto, oblečení za majlant  a jeho stejně stará, nemoderní manželka mu náhle kazí image. Co na tom, že ho miluje, co na tom, že stála po jeho boku tolik let. Zkrátka nevhodný doplněk musí pryč. Během týdne má novou, mladší, krásnou partnerku, která ho ovšem nemiluje, která neví, zda má rád knedlo- vepřo, nebo spíš svíčkovou. Ono, co si budeme povídat, něco takového by ani nedokázala uvařit. To ovšem není třeba, vzhledem k tučnému kontu.

Taková dáma je více než drahý doplněk. Možná je spíše bezednou studnou, nežli doplňkem. Když v sobotu zazvoní zvonek, pod okny nestojí ti přátelé, kteří s ním posedávali v hospodě, ale lidé, jež se přáteli samovolně nazvali. Ti pak vyžadují spoustu pozornosti, jeden přes druhého vypráví své srdceryvné příběhy o tom, jak bývalá manželka požaduje šílený balík a podobně. Když pan milionář ovšem odmítne poskytnout nemalou částku, upadá nenávratně v nemilost.

Do práce nechodí, má spoustu volného času. Užívá si to týden, měsíc, možná dva. Pak ale zjišťuje, že nemá komu koupit koblihu ke svačině, že nemá komu vyprávět zábavné historky a že nemá svůj, vlastně docela oblíbený stereotyp.

Mladá slečna nejen že neumí knedlo-vepřo, ale ani neví, co je to objetí, podpora a žádat od ní souvislou větu o něčem jiném něž o penězích, oblečení a vzhledu je značně naivní.

V návalu zoufalosti se vydá za dávnými přáteli do hospody. Zjišťuje, že jej neposlouchají a navíc jim ani nemá příliš co povědět. O ceně jeho nového auta si nepromluví a jak vytáhnout z fešné dvacítky kloudný rozhovor se také nedozví…

 

Povězte, je takový člověk šťastný? Co mu zbylo z jeho zdánlivě tuctového a nudného života? Nic. A co by chtěl? Vrátit všechno zpět. Za peníze si nelze koupit pravé přátele, důvěru, lásku a ani štěstí. Buďme proto o něco vděčnější za svůj obyčejný život. Život bez milionů, plný lásky, pochopení, opory a skutečných přátel. To je pro mne opravdové štěstí.

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.29%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.18%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3031