Prokletí, nebo naše obdarování?

,, Tohle je naše vnučka Lada" oznamuje vždy pyšně babička, zatímco ti, kterým mě představila jen nevěřícně kroutí hlavou... Další z rodiny, další prokletí... Většinou sem nechápala, co to znamená, ale jednou mi to nedalo a narovinu se zeptala.

Babička mi začala vyprávět jeden strašně smutný příběh o prokletí naší rodiny.

Jsou snad roky končící na nulu a pětku jen náhodným zdrojem naší smůly? Nebo je to začarovaný kruh, ze kterého nelze nikdy vyjít. Jsou babičiny noční přeludy jen špatnými sny nebo jsou skutečné? A opravdu nosí smůlu, jak říká?
Skončí někdy?
Párkrát se mi stalo, že jsem na poslední chvíli uhodla, co se stane. Jako tenkrát, kdy k nám do třídy měl přistoupit nový žák a já chvilku před jeho příchodem věděla, kdo to je. Občas mám ten špatný pocit, že to, co dělám, už jsem někdy dělala, jen si nemůžu vzpomenou kdy a kde... Souvisí snad i to, s naším rodinným prokletím? Nebo obdarováním? Je snad výhra vědět, co se bude dít zítra nebo pozítří...? Vždyť je tolik lidí, co touží po splnění snů, ale proč zrovna já jsem ta, které se splní a to většinou ty, které by měli zůstat jen a pouze v mé fantazii?

Ať přemýšlím, jak přemýšlím nejde mi do hlavy jediné rozumné vysvětlení, ale třeba někdy na nějaké přijdu, hned jak se to stane, bude ze mě šťatsný člověk, do té doby se budu děsit nastávajícího roku 2015 a mé nezodpovězené otázky budou nikdy nekončící záhadou...

Dnes má svátek Jaroslav

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.31%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.95%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3027