Vkus našich babiček

Znáte to... Babičky jsou ty, které dovolí to, co rodiče ne, cpou do nás jídlo horem - dolem a nepoleví ani když nám to leze ušima s přesvědčením, že za jejich mládí tolik jídla nebylo, tak ať si to holčička užije. A co je možná nejhorší, mají velmi zajímavý vkus, který se většinou neshoduje s mým a ještě hůř je, když se neshoduje ani s vkusem mé mamky.

Když jsem byla malá, chodila jsem stále ostříhaná na hříbečka. No, tak tomu teda alespoň bylo říkáno. Já tomu říkám účes a'la kluk. Pokud někdo neví, jak takový účes vypadá je to asi jako když si dáte na hlavu skleněnou mísu, která vám končí těsně pod ušima a vezmete nůžky... Pak to vezmete kolem uší, aby vás tam vlasy neškrábali a je dokonáno... Pokud to někdo zkusil, upřímně ho lituji... To ale není tak důležité, jako to, že mě tak nechávala stříhat má drahá babička... Jako malá jsem se nebránila, byla jsme na to zvyklá od útlého dětství. pak jsem se ale zabejčila a řekla jsem, že chci dlouhé vlásky jako má Anča Rafajová z první třídy a hotovo! Prarodiče to dlouho nemohli zkousnout. Vlasy jsem musela nosit stažené v culíku a nedej Bože, aby nějaký vlásek koukal ven! Teď už jim to ani nepřijde...

Druhý babiččin kámen úrazu je oblečení. Myslím, že v tomhle ale není sama. Musím se přiznat, že radši chodím nakupovat sama, ale když už jdu jednou za rok s babičkou stojí to za to. Chodíme od obchodu k obchodu a většinou to končí naštvanými obličeji nás obou, jelikož to, co se líbí mě, jí pohoršuje a znechucuje a naopak, pouze s tím rozdílem, že mě oblečení jí vybrané nemá ani jak pohoršovat, neboť mi přijde, že to nemá otvory snad ani na hlavu a ruce...

Ať jsou ale babičky jakékoliv a jejich styl je sebevíc děsivý, jsou většinou ochotny pro nás mnohé udělat a toho bychom si měli více než važit...

Dnes má svátek Marcela

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.33%

Spíše ano

17.58%

Spíše ne

15.16%

V žádném případě

23.93%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3021