• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Jan Krafka (kladenský herec):
Jako chlapec hrál s Panem Tau

Herec Jan Krafka se svou nerozlučnou kytarou. Foto Vladimír Rogl

K výrazným a zaručeně nepřehlédnutelným hercům Středočeského divadla v Kladně zcela určitě patří Jan Krafka, který se na zdejším jevišti za deset roků dokonale zabydlel. Jeho doménou jsou především komediální role a za své výkony v muzikálech „Kdekdo to rád horké“ a „Šakalí léta“ získal v minulých letech dvakrát za sebou i divácké ocenění jako „nejoblíbenější herec“.

Jan Krafka slaví úspěchy i v nejnovější hudební hře „Tajný deník Adriana Molea“, která měla premiéru druhou prosincovou sobotu. Je jeden z mála umělců, který se ve svém životopise nezmiňuje o uměleckých školách. Jako chlapec si ale zahrál v úspěšném filmu „Pan Tau“.

Jak jste se dostal k divadlu – resp. kudy k němu vedla cesta?

Víte, já se k divadlu dostal velice složitou cestou přes mého tatínka, který byl hercem a který herectví studoval, protože já vlastně nemám žádnou uměleckou školu a ve skutečnosti jsem vlastně hercem vůbec nechtěl být.

A čím tedy?

Přiznám se, že nejraději bych byl rentiérem, ale protože jsem se od odjakživa zabýval muzikou, tak asi muzikantem nebo bych podnikal. Ostatně, mám své zkušenosti, protože počátkem devadesátých let jsme s tatínkem a maminkou založili firmu, která se zabývala prodejem zbraní. Není to sice můj koníček, a přišel jsem k tomu jako slepý k houslím, ale kdybych nebyl hercem a nepracoval v divadle, tak bych býval prodával zbraně.

Ale ještě k Vaší otázce o mé cestě k divadlu. Krátce po revoluci mi otec nabídl, když jsem byl delší dobu bez práce a doma mi plakala malá dcerka, místo loutkoherce v kladenském divadle Lampion.

Vy jste ale hrál i v Praze, ne?

To ano, ale tam jsem hostoval u pana Heřmánka v Divadle bez zábradlí a v Činoherním klubu ve Smečkách jsem kdysi hrával dětské role

Jaká byla Vaše první role ve Středočeském divadle v Kladně?

Já jsem sem nastoupil po šesti letech účinkování v Lampionu do „Zvoníka od Matky Boží“ za vedení pana Taranta a hrál jsem tam loutkáře. Předpokládám, že si mne pan Tarant vybral pro tuto roli právě na základě mého působení v loutkovém divadle Lampion.

Která role Vás potěšila nejvíc, nebo která Vás nejvíc oslovila?

Myslím si, že to byl rozhodně Werther a protože mám rád všechny muzikálové role, tak to rozhodně byl Baby v „Šakalích létech“ nebo Joe v muzikálu „Kdekdo to rád horké“. Ale hrozně rád jsem hrál i Zradu nebo v Černé komedii, v Hexnšusu – to jsou komedie, ve kterých se cítím nejlépe.

Považujete se tedy za komediálního herce?

Rád tyto role hraji a když vidím, že se diváci baví, tak to mohu předpokládat.

Ve Středočeském divadle jste už deset let. Není to čas k určitému bilancování?

Já jsem o tom přemýšlel už tehdy, když jsem po šesti letech odešel z divadla Lampion. Tehdy jsem uvažoval, že si dám dalších šest let v tomto divadle a půjdu zase o dům dál. Zatím jsem tu ale deset let, jedenáctou sezónu, a pořád si myslím, že mám na bilancování dost času, přestože už mám za sebou spoustu rolí. Oblastní divadlo sebou nese to, že se nazkoušená hra nehraje dvěstěkrát, jako v Praze, ale řekněme třicetkrát nebo čtyřicetkrát. Takže se zkouší osm představení do roka a já jsem minimálně v pěti, takže za sebou mám takových padesát rolí, což se některým hercům v Praze za deset let vůbec nemusí stát. Kromě toho si myslím, že na bilancování jsem ještě mlád.

Hráváte v muzikálech. Jaký máte vztah ke zpěvu a hudbě?

Myslím si, že velmi kladný. Aktivně hraji především na kytaru, trochu míň na piáno, na trubku a na saxofon, na foukací harmoniku, trochu na flétnu. V podstatě se naučím na jakýkoliv nástroj, a proto také hraji i v naší divadelní kapele „Beat či nebeat“. Samozřejmě, že hraji i na jevišti. Dost příležitosti jsem dostal právě v našich velmi úspěšných muzikálech, kde jsem uplatnil saxofon, trubku i kytaru. A v další nové hře budu opět hrát na kytaru. Absolutní sluch sice asi nemám, ale myslím si, že jsem v tomto směru šikovnej.

V muzikálu Kdekdo to rád horké jste hrál i v dámském převleku. Jak jste se cítil v sukních?

Výborně, protože je to výborně napsaná hra, a to, o čem mluvíte, mi nedělalo vůbec žádný problém. Umět si dělat legraci sám ze sebe je, myslím, jednou ze základních předpokladů pro herce hrajícího komické role.

Zdědily po Vás nějaké geny i Vaše děti?

Myslím si, že dcera je po mně mírně nadaná, ale to se všechno ukáže časem. Zato syn, jak ho vidím, je takový malý komediant. Tak začínám mít takové nejasné obavy, že bude asi po mně a po mé přítelkyni, která je taky herečka (Barbora Kvapilová, pozn. red.).

Zřejmě jste se i Vy narodil na šťastné planetě. V jakém znamení jste se vlastně narodil?

Ve znamení „štíra“.Horoskopy sice moc nečtu a jediné co vím, že se o štírech píše jako o sexuálně zdatných jedincích.

Platí to tedy i u Vás?

To musí ocenit moje partnerka.

Vraťme se ještě jednou k divadlu. Když jste tedy překročil své původní předsevzetí o střídání po šesti letech, řekněte mi, co Vás tedy ve zdejším divadle drží? Atmosféra, kolegové, vlídné zacházení, moudré vedení…

Řeklo bych, že první věcí je zřejmě příležitost. Přiznám se, že jsem nedostal příležitost jít jinam. Druhou věcí je pak skutečnost, že jsem tu velmi spokojen, nemám si na co stěžovat a vlastně nemám ani touhu jít někam pryč. Jsem spokojen proto, že dostávám pěkné role a nemusím chodit prosit vedení aby mně dali roli a nechali zahrát nějakou „čurdu.“

Máte vůbec čas na nějaké koníčky?

Zajímám se především o muziku, ale většinu času mimo divadlu věnuji rodině, protože mám čtyřletého syna, osmnáctiletou dceru a pomáhám přítelkyni, se kterou žiji, vychovávat i její patnáctiletou dceru.

Zmínil jste se o tom, že jste prodával zbraně. Umíte střílet nebo šermovat?

Nestřílím, ale šermovat částečně umím! Šermuji s čím je potřeba, ale na jevišti jsem se ke kordu ještě moc nedostal.

A v životě? Byl byste schopen (jako správný „štír“) se pro lásku třeba i poprat?

To rozhodně, v takovém případě bych určitě „tasil“.

Vladimír Rogl
02. 01. 2007, 15:17

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.