• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Filip Sychra chtěl být pilotem

Mnohostranný umělec Filip Sychra. Foto archív Filipa Sychry

Málokterý umělec má tak pestrou činnost jako Filip Sychra, kterého můžeme potkat na řadě pódií, kde zpívá, moderuje – ba i tančí. Jeho jméno je spojeno s úspěšným pořadem „Šanson – věc veřejná“ a rovněž stál u kolébky zajímavé vokální skupiny „Happy Day Quintet“.

Zdá se, že vybrat tu pravou parketu Filipa Sychry bude oříšek.

Znám Vás jako zpěváka, herce, moderátora, recitátora, tanečníka, režiséra a dokonce i pedagoga. Která z těchto disciplín je Vám nejbližší a Vašemu srdci nejmilejší?

V poslední době je to zejména moderování. Jsem rád, že postupem času jsem se k tomuto oboru přiblížil a mám možnost uplatnit jej při nejrůznějších příležitostech. Je zajímavé, jak si každá z příležitostí moderovat žádá trochu jiný přístup. Televizní zpravodajství na Metropol TV má jiná specifika, než třeba provázení kulturními akcemi, nebo moderování koncertů od operetních árií až po staropražské písničky se skupinou Hašlerka, nebo vícehlasý zpěv skupiny Happy Day Quintet, kde všude mám možnost si i zazpívat. V televizi mne na moderování baví zvláštní napětí a nutnost držet mimiku obličeje na uzdě, ale s tím, že člověk zas na druhou stranu nemůže vypadat, jak mumie. A k tomu patří i jakási neviditelná konverzace s divákem, kterého ale vůbec nevidím. U živých vystoupení je to jiné. Tam mne fascinuje proměna energie, která zafunguje, když se divák i ti na pódiu spojí v jeden celek. Tato zvláštní atmosféra mne dokáže inspirovat k nejrůznějším nápadům, jak obohatit svůj mluvený vstup a těšit se tak s publikem z jedinečnosti chvíle a dobít si s ním „baterky“ při všemožných kulturních akcích.

Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Toužil jsem se stát pilotem. A v prvních chvílích bylo jedno, jakého stroje. Později jsem už rozpoznával podle siluety vojenská i dopravní letadla a nakonec padlo rozhodnutí stát se pilotem civilních strojů. I když vojenské nadzvukové letouny byly stále velkým lákadlem. Rozhodnutí a touha byla jedna věc a zdraví druhá. Bohužel, ze zdravotního pohledu jsem nesplňoval velmi přísná kritéria, a tak jsem zůstal na zemi a těším se z létání jen jako cestující.

Kdy jste zjistil, že máte umělecké sklony a kdy se rozhodl pro uměleckou dráhu?

Fantazie dětství je bezbřehá, a tak jsem si myslel, že to moje pobrukování si a všelijaké napodobování různých hrdinů ze seriálů je jasný znak, že to všechno umím a jednoznačně jsem umělecky nadán. Zvlášť když okolí bavilo na mne koukat. Byla to pochopitelně naivita největšího kalibru. Když mi ale nevyšla letadla, řekl jsem si, že zkusím zkoušky na konzervatoř. Povedly se a pak už jsem měl nasměrováno jen na herectví. V té chvíli to vypadalo jako jediný správný a možný směr.

Který umělecký žánr preferujete?

Preferuji ten, v němž se cítím dobře, a to do jisté míry ovlivňují příležitosti k účinkování. Když by se dařilo ve všech žánrech stejně, těžko bych nějaký preferoval. Ale únava, nasycení, nebo naopak zajímavá příležitost tyto mé preference stále ovlivňují. Proto jednou je to ten a za čas to může být druhý.

Máte nebo měl jste nějaké umělecké vzory?

Ano, měl jsem a občas mne ještě nyní někdo inspiruje. Časy se ale mění a např. jeden z herců, jehož výkony mne oslovovaly v době studií na konzervatoři, mne dnes už nic moc neříká. Proměňuje se pohled na vše a mění se i člověk a doba.

Svého času jste se uplatnil i v muzikálu. Uspokojovala Vás tato jevištní forma?

Byl jsem muzikálem učarován. Od dětství jsem díky mámě, která byla vynikající muzikálovou herečkou, nasával lásku k tomuto žánru. Když už jsem vstoupil do uměleckého života, hned jsem se do muzikálu vrhl. Bylo to období velkého nadšení. Bohužel, nastala jiná doba a muzikály se začaly dělat jinak, než byla má představa. Zůstal jsem u nich dlouho, ale nakonec jsem se nasytil a dnes už mne jako žánr nelákají. Lákal by mne titul nebo zajímavá role.

Dost dlouho vystupujete se skupinou přátel v pořadu „Šanson - věc veřejná“. Jak jste se do této zajímavé umělecké party dostal, resp. kdo ji dal dohromady?

Byl jsem tehdy studentem konzervatoře a obor šanson byl jedním z vyučovacích předmětů. Líbil se mi a možná i to přispělo, že se mé vyučující - což byla skvělá šansoniérka Alena Havlíčková - má interpretace líbila. Vzala mne proto z kraje devadesátých let mezi partu, která si dodnes říká „Šanson - věc veřejná“. Od té doby s ní zpívám. Tito lidé, kterým nebyla lhostejná okupace Československa v roce 1968, se dali dohromady, aby sobě i okolí ukázali, že s ní nesouhlasí. Každý tím, co uměl, se snažil nejdřív protestovat proti tehdejším událostem a pak následně dodávat lidem, kteří naslouchali, sílu a víru ve slušnost, lidskost a zdravý rozum. Přes všechny perzekuce, které zažívali společně i samostatně, vydrželi a s pořadem šansonů, který je pokaždé jiný, vystupují dodnes.

Skupina Šanson je složena ze zajímavých osobností. Se kterými nejraději spolupracujete?

Pochopitelně to byla nejdříve Alena Havlíčková, kterou jsem znal nejlépe. Její kolegové mne ale bezvadně přijali mezi sebe, takže se těším z každého setkání se všemi. Každý svým dílem je pro mne lidsky i umělecky inspirací. Jsou to Libuše Švormová, Marta Balejová, Dana Matějková, Rudolf Pellar, Milan Jíra, Jan Petránek, Ilja Racek a Jana Richterová. A i další umělci, kteří se s námi občas na jevišti objeví.

S Vaším jménem je spojena i vokální skupina Happy Day Quintet...

Vznikli jsme už v r. 2002 a od té doby se sezpíváváme a snažíme si najít svůj osobitý styl. Jsem rád, že naši posluchači nám dávají najevo, že jsme na dobré cestě. Repertoár máme široký, od lidovek až po ty nejnovější populární melodie. Snažíme se ale všem písním dát nezvyklou, nebo působivější formu, která už jen z toho, že písně interpretujeme jen svými hlasy bez doprovodu hudebních nástrojů, takovou úpravu vyžaduje. Nedávno jsme už vydali i své první CD.

Víte, skloubit všechny aktivity je někdy velmi těžké, a tak jsem rád, že u mnohých mám také skvělou alternaci. V současné době hraji v zájezdových inscenacích, např. Čistá kořist, Příběh Coco Chanel, Mamzelle Nitouche, zpívám s kapelou Hašlerka a zmíněnou vokální skupinou Happy Day Quintet a také v programu operetních, muzikálových a šansonových melodií. V televizi Metropol TV a při různých akcích, kterých se účastním jako moderátor. Také jsem tento rok nahrál společně s Gabrielou Filippi a Ernestem Čekanem melodram Zdeňka Zahradíka Máj na báseň K.H.Máchy.

Jaké máte plány pro nejbližší budoucnost?

Snažím se dát do pořádku svůj profesní i osobní život. Rozjel jsem se v něm do mnoha různých směrů. Některé cesty se ukázaly jako slepé, jiné nečekaně vedou dál. Myslím, že je nyní nejvyšší čas situaci zhodnotit a dát šanci takovému směřování, které je nejvíce v souladu s tím, jak se uvnitř sebe cítím, jaký jsem.

Vladimír Rogl
01. 09. 2009, 11:30

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.