Daniel Nekonečný v leopardí kožešině. Foto Vladimír Rogl
Svérázný zpěvák a protagonista vibrační skupiny Šum svistu Daniel Nekonečný je skutečnou ozdobou večírků, plesů, křtů knih a CD. Na pódia vstupuje v zlatě třpytivém obleku se zářivým úsměvem – obklopen exotickými dívkami ve velmi skromném oblečení. Žádné jeho vystoupení se neobejde bez barevných ohňostrojů, pyrotechnických efektů a často i téměř cirkusové akrobacie.
Jako ohňostrůjce se představil i televizním divákům na Silvestra, kteří jeho „řádění“ mohli postupně sledovat na všech programech. Na naši schůzku dorazil pro změnu ve slušivé leopardí kožešině a se svým neopakovatelným zářivým úsměvem na rtech.
Můžete mi prozradit, kam až sahají počátky Vašich hrátek s ohňovými efekty?
Hodně daleko. Dokonce bych řekl, že až do školních let.
Ale ohňostroje jste ve škole snad neprobírali...
To sice ne, ale já jsem byl mimo dalších aktivit taky zažraný chemik. Možná se tomu budete divit, ale všechny moje záliby mají hluboké kořeny už v ranném dětství. Ale vraťme se k těm chemickým pokusům: V prádelně našeho domu jsem si zařídil laboratoř, kterou by mi mohl závidět leckterý vynálezce z románů Julese Verna. Předpokládám, že sousedé ze širokého okolí dodnes s láskou vzpomínají na pestrobarevné dýmy, které se z bývalé prádelny valily. Když jsem se pak dal do výroby petard a ohňostrojů, tak sousedé jen valili oči a začali mít dojem, že se blíží nová Velká říjnová revoluce, která ovšem byla ve srovnání s mou kanonádou jen neškodnou procházkou růžovým sadem. Bůh ohně Agini pro mne zůstal velkou inspirací dodnes, protože dokáže zažehnout nejen domácí krb ale i krb lásky.
Váš učitel chemie z Vás měl určitě radost, ale jak to bylo v dalších předmětech?
Tak například náš učitel tělocviku si všiml, že mi nedělá problém dělat veletoče snad na každém nářadí, a tak si vymyslel, že bych mohl být přeborníkem ve skákání na trampolíně a musel jsem proto povinně chodit do dobrovolné tělovýchovy. Paradoxně se z pana učitele stal léčitel a psychotronik a já místo na trampolíně skáču na jevišti.
A ty další aktivity…
Chodil jsem docela nadšeně do pionýrského oddílu Vatra, což byl ve skutečnosti skautský oddíl, kde nás naši vedoucí učili zákonům lesní moudrosti, lásce k přírodě a všemu živému. Sám jsem byl, navzdory hluboké totalitě, velkým obdivovatelem Skautingu i spisovatelů Jaroslava Foglara či Ernesta Thompsona Setona a díky kamarádům se mi dostaly do rukou nejen všechny možné Setonovky a Foglarovky, ale i slavné časopisy jako byl Vpřed, Mladý Hlasatel nebo Junák. Řeknu Vám, že to stejně byla nádhera – jezdili jsme na stanové tábory, které byly vedené podle skautských zásad. Stavěli jsme nejen stany, ale i sruby a strážní věže, „lovili“ jsme bobříky, odlévali stopy zvěře a skromně se přiznám, že jsem v těchto disciplínách dosáhl skutečného a uznávaného mistrovství.
To by vysvětlovalo Váš vztah ke zvířatům – a to i hodně exotickým, které u nás nepotkáme. Ale kde je původ Vašeho nevšedního vztahu k ženám – zvláště těm půvabným?
Vidíte, i to má svůj původ v dětství. To mne jednou poslali za odměnu na mezinárodní pionýrský tábor do NDR, na kterém jsem se stal miláčkem všech německých holčiček. Ty německé pionýrky byly vůbec dost odvázané, klidně se koupaly nahaté a ve volných chvílích mne naučily líbat. Přiznám se, že i v tomto oboru jsem byl nepřekonatelný a pionýrky mi na konci tábora spontánně udělily dokonce titul táborového Don Juana. Myslím si, že i v tomto směru jsem byl vzorným reprezentantem ČSSR.
Proto tak rád cestujete…
Jistě, i když to už zdaleka není NDR. Já nejenže rád poznávám cizí země, zvláště ty exotické, ale přímo se specializuji na hledání domorodých mágů a šamanů, jejichž tajemné obřady mne vždy neodolatelně přitahovaly. Díky přátelství s různými kouzelníky jsem prodělal různá magická zasvěcení a šamanské obřady. Je proto jen logické, že jedna z mých desek, kterou jsem pokřtil album Magie ANBS (absolutně nejsilnější blahodárné síly) je extraktem všech šamanských a magických praktik, které jsem poznal.
To jste mi připomenul název Vaší skupiny - Šum svistu. Co je to vlastně za hudební styl?
Je to univerzální jazyk všech obyvatel a bytostí této zeměkoule, a proto chceme, aby tak naši hudbu vnímali všichni lidé. Ta hudba je všesrozumitelný jazyk – možná jistý druh hudebního esperanta. Promlouváme jí ke všem lidem bez rozdílu rasy, národnosti, věku, sexuální či politické orientace.
Já v naší hudbě uplatňuji poznatky ze všech svých cest, a proto také je přímo extraktem všech šamanských praktik a magických operací. Je to způsob, nebo chcete-li metoda, jak pomocí určitých tónů, určitých rytmů a určitých zvuků v určité kombinaci, dostat co nejrychleji člověka ne do blázince, ale do perfektní nervové kondice, do triumfální zářivé rozkoše, do „mňam – mňam“ mlaskající pohodičky - prostě aby člověku bylo fajn nezávisle na ročním období či politické situaci.
Zmínil jste se o politice. Nechcete aspirovat na nějaký diplomatický post?
Já vím, že si děláte legraci, ale my skutečně o sobě říkáme, že jsme velvyslanci této planety pro mezigalaktické festivaly, na kterých bychom reprezentovali Zemi, protože naše muzika obsahuje všechny hudební sféry a etnické vlivy všech kultur.
A vašim čtenářům bych rád vzkázal toto: „Sviťte si na cestu zářícím úsměvem a všechny trampoty budete řešit s laškovnou hravostí, stejně, jako když hrajete s přáteli pexeso, žolíka nebo dámu!“
Vladimír Rogl
13. 02. 2007, 15:34
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.07%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01