• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zdeněk Velen (kladenský herec):
Kdysi závodil na kánoi

Herec Středočeského divadla Kladno - Zdeněk Velen. Foto Vladimír Rogl.

Hitem letošní sezóny Středočeského divadla Kladno je muzikál „Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾“. Hlavní roli tohoto muzikálu s živou kapelou, pojednávajícím o dospívání britského puberťáka, ztvárnil herec Zdeněk Velen.

V muzikálu nehraje poprvé, uplatnil se už v hudební hře „Bedřich Smetana: Greatest hits“, kde vystupoval jako host.

Adrian je o dvacet let mladší než Vy. Jak se Vám hraje?

Adrian se mi hraje dobře. Akorát nevím, jestli by s tímto pojetím souhlasil právě Adrian, ale hraje se to výborně. Všichni okolo pomáhají, je tam i dobrá kapela a myslím, že s diváky v hledišti se bavíme dobře i všichni na jevišti. Pokud se týká mne, baví mne především muzika.

Pokud vím, tak muzikál hrajete i pro školní mládež. Jak na něj toto mladé publikum reaguje?

Myslím si, že docela dobře. Trochu jsem se toho bál, protože původně se uvažovalo o tom, že muzikál budeme hrát pro děcka až od dvanácti let, ale zdá se, že i ti mladší to celkem chápou a hru jako takovou berou velmi dobře. Spíš se přistihnu, že se před nimi občas červenám já, protože se tam přece jen vyskytnou takové ty trošku košilatější výrazy.

V čem ještě hrajete?

Teď byla čerstvě premiéra Hamleta, ve kterém jsem dostal roli Polonia, takže ve svých 33 letech hraju otce o tři roky mladšímu kolegovi, ale docela mně to baví. V Poprasku na laguně hraji patrona Fortunata, ve Snu noci svatojánské hraju jednoho z řemeslníků, v Maryši hospodského a jednu zápornou figuru mám i v Dětech kapitána Granta. A to mne baví, protože záporné figury jsou pro herce většinou mnohem zajímavější.

Co Vás přivedlo do Kladna?

Do Kladna mne přivedl můj kamarád, se kterým jsem začínal kdysi hrát v Divadle v Celetné ve spolku CD 94 - bývalý umělecký šéf Petr Svojtka. Kromě toho jsem se právě v té době rozešel s lidmi ze Švandova divadla v Praze, kde jsem hrál před tím. Nějak jsme si pracovně nevyhovovali, a tak jsme spolupráci raději ukončili. A protože jsem potřeboval najít jinou práci, využil jsem této nabídky a odešel do kladenského divadla, kde mám spousty kamarádů a kde jsem strašně moc spokojenej.

Jak Vás Kladno přivítalo?

Původně jsem hostoval v „Bedřich Smetana: Greatest hits“, ale první věc, kterou jsem tady zkoušel, bylo představení „Top dogs“. To byla hra o vrcholových manažerech. Byla to pěkná hra, krátká, komorní, bez pausy, a moc nás bavila. Dlouho jsem nezažil tak příjemné a pohodové zkoušení.

Čím jste chtěl být jako kluk?

To už se moc nepamatuji, nejspíš asi Indiánem, ale později, protože jsem se věnoval spoustě koníčků a měl spousty zájmů, jsem to neměl přesně vyhraněné. Začal jsem studovat na střední odborné škole jako mechanik pro stroje a zařízení a teprve později, když jsem hrával s kamarádem na kytaru, jsme se dostali do dramatického kroužku, kde jsme začali dělat takové ty věci, které nás bavily.

Uplatnil jste kytaru například v divadelní kapele „Beat či nebeat“?

Hraji nejen na kytaru, ale mohu zahrát i na flétnu a trošku i na basu. Do kapely se postupně začleňuji a s kytarou jsem se uplatnil i v Adrianovi, a předpokládám, že to není poslední představení, kde si budeme „muziku“ do představení vytvářet sami.

V čem budete ještě hrát ?

Připravují se Tři mušketýři, ale co bude v další sezóně, to nám ještě neprozradili.

Jestli se nemýlím, tak ve Třech mušketýrech jste už hrál…

Ano, Aramise. Hrál a dokonce stále ještě hraju. Jen tak pro zajímavost – Mušketýři se v Praze, v Celetné, hrajou už devět let.

Máte nějakou vysněnou roli?

To je častá otázka a já nevím, jestli na ni mohu odpovědět. Třebas takový Cyrano z Bergeracu - to je tak nádherná role, kterou by si chtěl zahrát snad každý herec. Jinak ale po ničem zvlášť neprahnu a vyčkávám. Ono občas nemusí být úplně podstatné, co je to za roli, ale jaké je potom celé zkoušení, co se člověk u toho dozví, k čemu ho to přivede, atd.

Dá se tedy říci, že vším jste rád…

No, dá se říci, že ano, ale úplně na sto procent to není….

Co Vám zůstalo z těch koníčků?

V podstatě zůstala jen ta kytara. Kdysi jsem dělal rychlostní kanoistiku, pak taky „divokou“ vodu mezi brankami a bavilo mě i lyžování. Přestože jsem do sportovních kroužků chodil, k opravdickému závodění jsem se z nedostatku času nedostal. Nehledě k tomu, že nebyl ani dostatek finančních prostředků na potřebnou výstroj, která už tenkrát byla hodně drahá.

V květnu se dostanete do Kristových let – zkoušel jste někdy bilancovat, ať už se to týká soukromého či uměleckého života?

Obávám se, že na bilancování není vlastně ani čas. Víte, ten život u divadla je až neskutečně rychlý a tak překotný, že na nějaké větší zastavení během sezóny nezbývá čas. Na druhou stranu je zde ovšem fakt, že po třicítce jsem začal pociťovat určitou změnu a taky jsem samozřejmě línější. Člověk si tak nějak častěji připouští myšlenky na vlastní smrtelnost, mnohem hůř se večer usíná a ráno vstává z postele. Nehledě na to, že občas zabolí záda nebo nohy a začínají se projevovat skryté neduhy.

Věříte na osud nebo na horoskopy?

No, úplně sice ne, ale jsem přesvědčen o tom, že určité věci jsou člověku dány, ale záleží na tom, jak se rozvinou, v jakém prostředí se člověk vyvíjí a roste. I když to nějak platit může, tak tomu nepřikládám žádnou velkou váhu. Jako blíženec jsem popsán v knihách poměrně dobře, a čím víc stárnu, tím víc ten popis blížence na mne sedí.

Vy jste Pražák, jak dlouho chcete zůstat v Kladně?

V Kladně se mi líbí, a proto bych zde rád zůstal i nadále, ale na druhé straně bych nerad ukončoval spolupráci s některými  divadly v Praze. Považuji to z hlediska „herecké hygieny“ za velice důležité, a myslím si, že každý, kdo je v trvalém angažmá, potom na konci divadelní sezóny pociťuje příznaky ponorkové nemoci, a někdy i mnohem dříve. Ale Kladno mám rád a mám k němu naprosto kladný vztah. Jsem rád, že jsem zdejší lidi, a to jak herce, tak i diváky, poznal, protože je mi mezi nimi dobře!

Vladimír Rogl
27. 03. 2007, 15:50

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.