Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 16. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Lenka Zbranková (kladenská herečka):
Její dcerka jí kráčí v patách

foto
Lenka Zbranková ve své herecké šatně. Foto Vladimír Rogl.

Herečka Středočeského divadla v Kladně Lenka Zbranková pochází z Valašska a je absolventkou hudebně-dramatického oddělení Státní konzervatoře v Ostravě. Kladenské divadlo je její první „štací“ a za dvanáct let svého působení dostala mnoho příležitostí k vytvoření celé řady krásných rolí.

S Lenkou Zbrankovou jsem si domluvil schůzku v její herecké šatně krátce po představení pro školy.

Co jste hráli?

Dneska dopoledne jsme hráli Maryšu. Hraji tam tetu Maryši, Strouhalku.

Jak tuto hru z moravského prostředí tito mladí diváci vnímali?

Já bych řekla, že tato škola byla docela fajn. Někdy míváme mladé diváky, kteří se nesoustředí, strašně mluví, a to se potom špatně hraje. Naštěstí jsou školy, které hru vnímají. To se pozná i podle toho, že se smějí na místech, kde se dospělí návštěvníci nesmějí. Já bych řekla, že hra získala  úpravou Jiřího Janků a Petra Svojtky. Naše Maryša se nehraje v moravském nářečí a pro mládež je to rozhodně lepší a srozumitelnější, než kdyby se hrála v originále.

Mladé diváky se snažíme přilákat také novými divadelními projekty, například hororovou nocí či představeními na točně. Máme už ověřeno, že to u nich zabralo a že se jim to líbí. Zveme je proto, že je máme nablízku a v lepším bezprostředním kontaktu. Podle ohlasů mladých diváků na našich webových stránkách usuzuji, že se nám to daří.

Když jsme spolu dělali kdysi rozhovor, hovořila jste o hubených a tučných letech herce. Jaká léta prožíváte v současnosti?

Já bych řekla, že stále přetrvávají ta léta tučnější. Snad jen s tím rozdílem, že se pomaloučku přehrávám do rolí matek svých kolegů, s čímž vlastně bojuju spíš sama v sobě.

S postupem let hrajete opravdu stále častěji osudové, až fatální ženy. Vyhovuje Vám to?

Když jsem před léty začínala, tak jsem patřila  divadle mezi ty „naivky“, byť jsem na to vůbec nebyla zvyklá. Po nástupu pana Fréhára jsem zase byla jenom komediální typ a hrála jenom komedie. Petr Svojtka mi dal zase možnost rozehrát širší škálu rolí, aby to nebyly jen samé komedie. Sama o sobě bych řekla, že v sobě mám víc té komediálnosti, která mi teď není úplně dopřávána.

Vaše Lukrécie stejně jako Marta Musilová nebo Gertruda mají k Pusince opravdu hodně daleko…

Ano, je to tak! Ale nicméně musím říci, že samozřejmě ideální stav je ten, když se typy rolí střídají. Věříte mi, že když mám za sebou dvě představení Lukrécie, jednoho Hamleta, kde hraji Gertrudu, a k tomu pak Slečnu Julii, což jsou všechno vážné věci, že bych si i na jevišti ráda „zablbla“ v nějakém veselejším žánru.

Neobáváte se nějakého zaškatulkování?

Já doufám, že ne, protože na té oblasti  to ani příliš nehrozí. Tím, že se tu vždycky dělá více her za sezónu než v Praze, tak se to vždycky tak nějak vyrovná.

Váš přerod z mladičkých Haniček na usedlejší role je skok nebo umění?

Já bych řekla, že je to dáno časem, zkušenostmi, možností práce se spoustou režisérů a  kolegů. Je samozřejmé, že zkušenosti člověk čerpá nejen od režisérů a kolegů, ale i ze svých životních osudů. Já bych to proto nenazvala ani skokem ani uměním – prostě tak to je! Je to čas a myslím si, že to potká každého herce. Jen málokterý herec, zvláště na oblasti, zůstává celý život v jedné škále, neboli škatulce.

Kladno je Vaše první štace a přes své mládí patříte vlastně k jedné z nejdéle „sloužících“ hereček….

Ano, ano. Už jsem zde třináct let a začínám se pomalu cítit jako součást inventáře, nechci říci přímo rekvizita.

Co Vás tu drží?

Já jsem taková „račí“ povaha. A to do slova a do písmene. Když si na něco zvyknu, tak se mi to těžko opouští. Strašně dlouho jsem si zvykala na Kladno, ale teď, když se vracím z rodného Valašska, tak už se těším „domů“. Trvalo to zhruba deset let, ale narodila se mi tady Eliška, takže pro mne je Kladno vlastně už domov s dobrým zázemím.

Obligátní otázka – máte nějakou vysněnou roli?

Vysněnou roli nemám. Myslím si, že se mi do značné míry podařilo si ji zahrát ve Slečně Julii. Spoluprací s paní Engelovou se mi naplnilo něco co člověk očekává, a ta práce byla opravdu skvostná. Určitě ráda vzpomínám i na Šťastného Jima. To je role přesně z toho ranku, která ten sen promění ve skutečnost.

Těšíte se, samozřejmě až po letech, na role takových těch vyzrálých starších žen?

No, určitě! Ono to herectví je naštěstí výborné povolání v tom, že s každým přibývajícím rokem se člověk může těšit na věci, které řekněme před pěti lety hrát nemohl. A hrozně by chtěl, touží po tom. Každé věkové údobí má něco do sebe a má svoje pro a proti. Těch zajímavých rolí je hodně.

Kdysi jste se chtěla věnovat tanci. Dostáváte příležitost i v divadle?

V posledních měsících jsem se začala věnovat tréninku „Veselých skoků“, které vede Mirek Hanuš se svou ženou a s Martinem Packem. Chodím tam především proto, abych se mohla hýbat a vůbec nemám v úmyslu se s tím nějak prezentovat.

Vaše dcera Eliška je častou představitelkou dětských rolí…

Její úplně první představení byla Betlémská hvězda, kde představovala Ježíška. Pak hrála ve Zločinu a trestu, Strakonickém dudákovi, Snu noci svatojánské a její poslední věc je Lukrezia Borgia, kde hrála malou Lukrécii. Přestože jsem ke svému dítěti dost kritická, řekla bych, že je v této roli velmi dobrá a také kritiky ze Zlínského festivalu ji označili jako jednu z nejpřirozenějších postav. To mne samozřejmě velmi těší .

Myslíte si, že Vás bude následovat?

Myslím si, že ne, protože podle všeho se mi zdá, že čím je starší, tím méně se chce herectví věnovat. O herectví jako o povolání přestala mluvit a stále více směřuje ke zvířatům. Ráda maluje, ale teď maluje stále jen zvířata. Chová potkana Dedžitku a ten s námi jezdí i na divadelní zájezdy.

Kam pojedete na dovolenou?

Určitě chci jet i s Eliškou tancovat na takové taneční soustředění, kde si dáme trochu do těla a hlavně se budeme hýbat. Určitě také zajedu na Valachy, podívat se domů, protože nás letos čekají významné rodinné oslavy. Ráda bych stihla všechno, co jsem až dosud zanedbávala. A pak už se opět budu těšit na novou divadelní sezónu a na věrné diváky.

Vladimír Rogl
19. 06. 2007, 17:12


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Článek ještě nebyl hodnocen

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Havel
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.73%

Spíše ano
graf

17.52%

Spíše ne
graf

14.26%

V žádném případě
graf

23.49%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2209
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát