Herec Jiří Krytinář je ozdobou i mnoha vernisáží, rautů a jiných společenských událostí. Foto Vladimír Rogl.
Za svůj dlouhý umělecký život ztvárnil Jiří Krytinář spoustu zajímavých a krásných filmových a divadelních rolí. Mohli jsme ho vidět i v televizních seriálech, jako například v „Hospodě“ nebo pohádkovém seriálu „Arabela“. Hrál i ve Formanově filmu „Amadeus“ nebo v pohádce „Tři oříšky pro Popelku“.
Jiří Krytinář, který nedávno oslavil šedesátku, během své herecké kariéry hostoval a hrál v řadě divadlech, například v Národním divadle, Hudebním divadle Karlín, Divadle bez Zábradlí nebo ve Státní opeře Praha.
Kde teď všude hrajete?
Teď hraju v muzikálu Angelika v divadle na Broadwaji. Jinak jsem ale natočil krásnou pohádku s Bárou Hrzánovou o bahenní královně, která bude o Vánocích vysílána na České televizi. Myslím si, že to je slušná televize, která dotvořuje takovou tu tradici výroby českých pohádek, které mají lidem ještě stále co říci.
Vy se dost zaměřujete na pohádky…
Máte pravdu, protože právě teď opět pracuji na takovém americkém filmu, což je také pohádka, ale v poněkud modernějším provedení, a jmenuje se „Země Narnie II“. Celý film je dost náročná věc, protože je v něm hodně takových bojových scén, ve kterých chráníme zemi Narnie. A protože kaskadéři tam mávají meči a bojují i s halapartnami a dalšími zbraněmi, člověk má často pocit, že by mohl velice snadno přijít v zápalu boje k nějakému úrazu.
Kolik jste za svůj život vytvořil rolí?
Natočil jsem asi 80 filmů a vytvořil okolo 30ti postav v různých divadelních inscenacích. První roli jsem měl skoro před 40ti lety ve filmu „Šest černých dívek aneb kam zmizel doktor Zajíc“.
Máte ještě nějakou vysněnou roli, kterou byste si rád zahrál?
Sám osobně bych si přál zahrát roli slavného francouzského malíře Lautreca. Učaroval mě dialog mezi ním a Susane. Tu roli bych si moc rád zahrál.
Vzpomínám si, že o něm byl kdysi krásný film Moulin Rouge…
Ano, ano. Ale také je o něm velice krásná knížka a já se plně ztotožňuji s jeho postavou.
Často se zmiňujete o dceři. Jde i ona ve Vašich šlépějích?
Určitě. Teď dokonce točí se mnou v Narnii a myslím si, že ji tam mají docela rádi. Těch padesát procent talentu má určitě po mně. Ne, že bych se chtěl chlubit, ale Janička studuje jazykové gymnázium a zná anglicky i španělsky, a zvláště tu angličtinu, což Američané dovedou ocenit. Teď natáčí i reklamy a je to vlastně jakýsi druh brigády, i když určitě zábavnější, než někde v supermarketu.
Takže z dcery máte radost…
Mám. Janičce teď bude sedmnáct a je tím nejdůležitějším člověkem v mém životě. Ona se dokonce se mnou dívá i na fotbal, a to běžně děvčata nedělávají.
Slyšel jsem, že jste se dal i na spisovatelskou dráhu. Čím své čtenáře překvapíte?
Právě dokončuji knížku, která se bude jmenovat „Dívám se vzhůru“ a která by měla vyjít ještě do Vánoc. Hovořím zde i o slavných osobnostech, které už mezi námi nejsou, a o našich vzájemných vztazích. Je to volné vyprávění a příběhy, které se staly jenom mně. Ta knížka vyjadřuje mé pocity a hovoří i o tom, jak se ke mně kolegové chovají v divadelních šatnách. Myslím si, že lidé, kteří mne mají rádi, se mají na co těšit.
Říká se o Vás, že se zabýváte i opravou hodin?
No, já mám za sebou Střední školu hodinářskou, ale dnes to už dělám jen jako koníčka. Přiznám se, že teď jsem už skoro dva měsíce nic nespravoval. Na takovou jemnou práci musí být správná nálada, a tu jsem teď nějak neměl. Jinak si s hodinkami a hodinami hraji nejraději přes víkend nebo třebas v noci, když nemohu spát. Tehdy si sednu do dílničky, kterou jsem si udělal ze sprchového koutu, a spravuji nějaké ty hodiny, které mi většinou nosí kolegové z divadla, abych se jim podíval na vnitřnosti a vrátil jim život.
Jakým hodinám či hodinkám dáváte přednost?
Mě zajímají skoro každé hodiny, ale přímo živelně nesnáším hodinky bateriové. To už není o tom hodinovém mechanismu, ale jenom o přenosu přes krystal. Nehledě k tomu, že ani nevydrží tak dlouho, jako ty staré poctivé hodinky mechanické.
Kam se chystáte letos na dovolenou?
Mám pocit, že letos celé léto budu točit, nicméně mne zlákala Podhájská na Slovensku. Ty lázničky jsou moc hezké a kromě toho nás tam mají opravdu moc rádi. Takže na chvilku do té Podhájské a potom bych chtěl jet i do lázní Bělohrad, protože jsem nedávno prodělal operaci obou kolen a potřebuji si je ještě dorehabilitovat. A na podzim, až bude trošku volno, nebo si budu moci v divadle přehodit představení, tak bych se rád podíval někam do teplých krajin – třebas do Tunisu nebo tam někam.
S kým jezdíte?
S Janičkou, protože manželka už asi nebude mít volno, kdežto Janičku se pokusím vyreklamovat ze školy.
Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?
Ať jsou na sebe hodní a rádi spolu komunikují. Já sám si rád popovídám nejen s kolegy, ale s každým, kdo se chová přívětivě. Jsem rád na světě a přeju to i všem ostatním.
Vladimír Rogl
03. 07. 2007, 17:17
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
43.07%
Spíše ano
17.74%
Spíše ne
15.28%
V žádném případě
23.91%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01