• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Petr Oliva dabuje půlku Hollywoodu

Herec Petr Oliva. Foto Vladimír Rogl

První angažmá Petra Olivy v šedesátých letech bylo v Kladně, dvacet let působil i v pražském Divadla E. F. Buriana. Obě tato divadla mu dala celou řadu velkých hereckých příležitostí. Dnes hraje v Divadle Radka Brzobohatého, v Divadelní společnosti Julie Jurištové a Metropolitním divadle Dany Bartůňkové. I když mu jeviště poskytlo daleko víc zajímavých rolí než televize či film, spíše než herectví ho proslavil dabing, který ho provází po celý profesní život.

Svůj charakteristický hlas propůjčil jak komikovi Pierre Richardovi, tak i drsňákovi Bodiemu, kterého hraje Lewis Collinms z kultovních Profesionálů, nebo Robertu Redfordovi. Kamarádi o něm s nadsázkou říkají, že dabuje půlku Hollywoodu.

Mám pocit, že dabingu věnujete daleko víc času než vlastnímu divadlu. Je to tak?

Je pravda, že dabing mám rád, protože je to dobrá a zajímavá práce. S dabingem jsem se setkal už na DAMU a zasvětil mě do něj režisér K. M. Walló. I když dabing je dřina a soustředění, tak jsem mu zůstal věrný až dodnes. Nehledě k tomu, že si dabingem vydělávám i na živobytí. Ale divadlo je u mne stále prioritní.

Nedávno jsem viděl starší film Atentát, kde jste hrál odbojáře Víťu. To byla Vaše první filmová role?

Filmová vlastně ano, ale ještě když jsem byl na škole, tak jsme dělali takové různá cvičení pro FAMáky a s kamerou jsem tedy už měl určité zkušenosti a nebyl jsem tak úplný nováček. Pak jsem si ještě zahrál v několika filmech, jako byly například Já, spravedlnost, komedie Půlnoční kolona nebo  dobrodružný film Poslední propadne peklu.

Po škole bylo Vaším prvním působištěm Kladno. Jaké máte na tamní divadlo vzpomínky?

Jen ty nejlepší, protože jsem si v Kladně zahrál krásné a velké role. Zahrál jsem si Merkucia v Romeovi, Radúze, Ve Višňovém sadu Lopatina, ve spoustě v té době současných her a s Víťou Maurerem jsme hráli klauny ve hrách Voskovce a Wericha. Díky působení na oblasti jsem získal spoustu zkušeností, což se mi bohatě osvědčilo později, když jsem se v sedmdesátých letech dostal do Prahy. Nebudu zastírat, že jsem do Prahy chtěl, protože Praha je přece jen Mekka všech herců, ale herecká práce na oblasti je na takové to „zajetí“ herců výborná.

Měl jste jako začínající herec nějaké vzory?

Už jako student na DAMU jsem hostoval v několika komediích v Národním divadle a měl jsem proto vzácnou příležitost hrát vedle takových Mistrů, jako byl pan Pivec, pan Heger nebo pan Filipovský, a vedle celé té plejády geniálních herců, kteří v Národním divadle tehdy působili. Pro mne jako začínajícího herce a mladého kluka to byl obrovský zážitek a především ohromná škola. Dívat se na tyto velké herce a nebo dokonce hrát po jejich boku.

Jak jste se dostal k Divadelní společnosti Julie Jurištové? Ta se dříve přece specializovala na představení pro děti.

Když se rozhodla paní Jurištová dělat i večerní představení pro dospělé, tak jsem velice rád do jejího divadla vstoupil a mám zde docela zajímavé herecké příležitosti, jako je například role v Molierově komedii Chudák manžel.

Máte nějaké koníčky?

Pokud máte na mysli sport, tak v létě hraju tenis a v zimě lyžuju. Ovšem ze všeho nejraději cestuji. Vlastně cestujeme - s manželkou. Jsme oba vášniví cestovatelé. Rozhodně však nepatříme k lidem, kteří zůstávají na jednom místě, ale vždycky vyrážíme do okolí, abychom lépe poznali krajinu i památky. Galerie a památky – to je naše. Když jsme byli před časem v Itálii, tak jsme nebyli jenom v Římě, ale vypůjčili jsme si tam auto, najezdili přes osm set kilometrů a dostali jsme se i na Korsiku. Poslední dobou dáváme přednost Francii a myslím, že bude trvat ještě hodně dlouho, než ji procestujeme..

Máte možnost se tam podívat i do divadla?

Jistě. Právě ve Francii jsme několik představení navštívili. Je to vždycky jedinečný zážitek, ale protože přece jen francouzsky neumím tak dokonale, tak spíš se jedná o vnímání divadelní atmosféry. Ale když se jedná o hru, kterou znám, pak je zajímavé sledovat děj i v této řeči.

Váš hlas je z obrazovky sice slyšet často, ale málo je Vás tam vidět. Neschází Vám, že nejste obsazován častěji?

Ani ne, zvláště když vidím ty současné sitcomy, co v české televizi běží. Přiznám se, že nejsou pro mne ani příliš zajímavé a raději občas sleduji některé seriály zahraniční. Přesto jsem si ale před časem zahrál v seriálu Pojišťovna štěstí.

Jaké máte nejbližší plány?

Dovolenou!

A kam pojedete?

Do Francie, ale pro změnu zase do jiné oblasti. Letos pojedeme na jih – a to až ke španělským hranicím.

Vladimír Rogl
25. 05. 2010, 21:35

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.