Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 16. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Herec Rudolf Kubík píše texty pro hvězdy pop music

foto
Rudolf Kubík na balkóně svého bytu. Foto Vladimír Rogl

Herec Hudebního divadla v Karlíně Rudolf Kubík se pohybuje na divadelních prknech už dvě desítky let a za tu dobu vytvořil celou řadu divadelních i filmových postav. Nepohrdne ani zdánlivě malými rolemi, kterým dokáže dát ten správný náboj a herecký šmrnc, pro který si ho diváci pamatují i po letech.

Od poloviny devadesátých let je navíc i úspěšným textařem, kterého často vyhledávají hvězdy populární muziky, včetně Zlatého slavíka, a v poslední době začal pronikat i do dalších uměleckých „řemesel“.

Moderátor, herec, textař, scénárista – která z těchto uměleckých profesí je Vám nejbližší?

Já nevím, ale asi mne baví všechno, protože jinak bych to nedělal.

Kde teď převážně působíte?

V současnosti hraju v Hudebním divadle Karlín v muzikálu Producenti a Limonádový Joe. V Limonádníkovi hraji Pancho Cida a v Producentech mám roli Carmen Ghia. Ten muzikál miluju a mají ho, myslím, rádi všichni, kteří v něm hrají. Je to vtipný a sarkastický americký muzikál. Je dobře udělaný a líbí se určitě i divákům, protože se už hraje třetí sezónu a jejich reakce jsou vždy super. Také ještě hraju v Divadle Julie Jurištové ve hře Chudák manžel, a to převážně na zájezdech.

Pět let jste působil i v divadle Pavla Trávníčka Skelet, odkud si Vás pamatuji například z muzikálu Mrazík, kde jste hrál současně dědečka Hříbečka, kohouta, komára a loupežníka. Co jste si odtamtud odnesl?

Odnesl jsem si mnoho věcí - mnoho dobrých, několik špatných. K těm nejhezčím však patří velké přátelství s Jarkou Obermaierovou a Miluškou Bittnerovou.

Vy ovšem hrajete i ve filmu. Čemu dáváte přednost – divadlu nebo filmu?

Já to snad ani nerozlišuji a přednost dávám hezkým rolím. Nejdůležitější je, aby vás ta práce bavila a něčím naplňovala. Divadelní i filmové herectví má každé „své“. Protože ať dělám roli na divadle nebo ve filmu, mohu ji udělat buď dobře nebo špatně.

Na divadelních prknech se pohybujete nějakých dvacet let. Poznamenala Vás některá z rolí?

Občas si vzpomenu na roli, která se moc nepovedla, a to bylo v Klicperově divadle v Hradci Králové, což byla po Chebu má druhá štace. Hráli jsme tehdy nějaké antické drama, kde jsem kromě větší role hrál hned na úvodu dramatu posla, který má vejít na jeviště a celostránkovým monologem přivítat krále. Ten měl se svou družinou sošně přihlížet mému entré. Já jsem režisérovi hned říkal, že to není role pro mne, protože jsem byl uváděn slovy „přichází chrabrý vojín“, zatímco já tehdy vážil nějakých 53 kilo a ke všemu mne výtvarnice svlékla vlastně do naha a nechala mi jen nepatrnou bederní roušku. Když jsem přišel o premiéře v této bederní roušce na jevišti, tak dříve, než zazněla slova „přichází chrabrý vojín z Troje“, začalo se publikum tak hrozně smát, že nakazili i herce, kteří ze svého důstojného postoje padli na kolena a smáli se spolu s diváky. Opona šla samozřejmě dolů. Svůj monolog jsem vlastně neodříkal ani při reprízách. Naštěstí jich bylo jen asi dvacet, protože jsem se strašně styděl.

Ve filmové pohádce Z pekla štěstí jste hrál spolu s Václavem Vydrou neodolatelný čertovský pár. Dostal jste ještě podobnou příležitost?

Abych pravdu řekl, od té doby jsem už žádného čerta nehrál, ale na tu báječnou souhru se svým čertovským parťákem vzpomínám docela rád a mám to štěstí, že s Vaškem hraji i v muzikálu Limonádový Joe a na své čerty si spolu rádi vzpomeneme.

Vy ovšem jste nejen herec, ale i textař písní. Jak taková práce vypadá? Jestli tomu dobře rozumím, tak dostanete ještě téma nebo námět.

Nedostanu! Ani jedno ani druhý. Prostě mi zavolají, že potřebují text k určité muzice. A já sednu a píšu podle toho, co cítím.

Se kterými muzikanty a interprety nejčastěji spolupracujete?

Úplně první písničku jsem napsal pro Moniku Absolonovou, kterou znám už strašně dlouho a naše spolupráce a hlavně kamarádství pokračuje i nadále. Velice rád spolupracuji s Hankou Křížkovou. Dokonce by se dalo říci, že jsem její dvorní textař, na což jsem patřičně hrdý a mám velkou radost z jejího posledního cédéčka, pro které jsem napsal všechny texty šansonů. Člověk musí mít cit pro jednotlivé interprety, protože jinak se píše pro Monču Absolonovou a jinak pro Karla Gotta. Jde také o to, aby písnička byla o něčem a nebylo tam jen samé la-la-la. Na dvou deskách jsem dělal i texty pro Karla Gotta a poslední text jsem napsal před týdnem pro Petru Janů na její novou desku. Pro Petru, která je mimochodem velmi sympatická dáma, jsem psal text poprvé v životě.

Je důležité znát interpreta?

Určitě to je výhoda, protože například s Hankou Křížkovou jsme velmi dobří kamarádi, dalo by se říci, že ji znám jak své boty a ona sama o mně řekla, že jsem ji v těch textech svlékl až do naha.

Zajímáte se o věci veřejné?

Velmi, i když poslední dobou méně, protože jsem se čím dál víc rozčiloval. Pak jsem si ale řekl, že rozčilování není program, že jen zbytečně tak vysílám negativní energii a stejně tomu nepomůžu. Nesnáším nespravedlnost a nemám rád, když někomu slabšímu ubližují. Proto také dost často za někoho řeším jeho problémy a někteří kolegové mi pak říkají „náš ombudsman“.

Jaké máte další plány a čeho chcete ještě v životě dosáhnout?

Chci bejt zdravej, šťastnej , spokojenej a mít kolem sebe lidi, kteří mne mají rádi – a to mám. Čím je člověk starší, tím víc si tyto priority uvědomuje. Jelikož jsem napsal nedávno i divadelní hru „S Oskarem se nerozvedu, to se radši utopím“, mám i naději, že se koncem roku začne zkoušet. Ale protože jsem pověrčivý, tak si říkám, že nikdy nevíte co bude zejtra.

S Katarínou Slobodovou jsme napsali scénář filmu „Jiný už nebudem“, což je opět běh na dlouhou trať a dá-li Bůh, tak to snad vyjde. A na to nejdůležitější bych málem zapomněl. Na podzim, vlastně 14. října, mne a mou kamarádku herečku Miluši Bittnerovou, se kterou máme patronát nad Dětským domovem v Nymburku, čeká velký charitativní den, který jsme pojmenovali „Den s Pepinou“. Pepina je háčkovaná ovečka a je to maskot celého tohoto dne. Rádi bychom vybrali dost peněz na postavení nového hřiště pro tyto děti. Dopoledne bude pohádka, odpoledne koncert pro teenagery a večer galakoncert. Pracujeme na tom už několik měsíců a doufáme, že celá akce bude úspěšná. Děti v Domově jsou perfektní a touží především po lásce, která je pro život tak důležitá.

Vladimír Rogl
29. 09. 2009, 13:10


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 1. Čtenáři celkem udělili: 5 bodů. Průměrný počet bodů: 5

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Havel
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.73%

Spíše ano
graf

17.52%

Spíše ne
graf

14.26%

V žádném případě
graf

23.49%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2209
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát