• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Co způsobilo, že voda v jedné studni ve Slaném má blízko ke kyselině?

Voda ze studny dokázala rozežrat vodovodní kohoutky. Foto Sláva Pilík

Nedávná informace, kterou jsme jako neověřenou obdrželi, že se ve Slaném objevila v jedné studni velice závadná voda, se potvrdila. Pátráním po této informaci jsme zjistili, že ke zjištění vody, která má neobvyklou kyselost, došlo při prohlubování studny na stadionu slánské ploché dráhy. Tamní klub má již léta potíže s nedostatkem vody, ale nyní nemá ze studny ani slzu. Po zjištění výskytu vody s nadměrnou kyselostí zakázala inspekce životního prostředí okamžitě používání a čerpání ze studny.

Co se vlastně stalo na stadionu ploché dráhy a co se s problémem závadné vody, jejíž kyselost se blíží kyselině, děje dál, to jsme zjišťovali přímo v plochodrážním klubu u jeho předsedy Petra Křikavy.

„My tu máme problém s vodou už dlouhá léta. Mívali jsme asi pět metrů hlubokou studnu, která někdy doslova přetékala. Tak, že voda tekla napříč škvárovým hřištěm a v rohu dokonce rašilo rákosí. Pak se začala ztrácet a my jezdili nakonec pro vodu dolů k „brodu“ do nádrže. Je to asi tři roky, kdy nám tento odběr město pro nedostatek vody v tomto místě již nedovolilo,“ uvádí Petr Křikava.

Jak vyplývá z rozhovoru, na jaře tohoto roku klub přistoupil kvůli zajištění dostatku vody a úspoře nákladů za ní k prohloubení stávající studny, která se nalézá na okraji škvárového hřiště za tribunou. „Byli jsme zoufalí zvláště kvůli financím a proutkař mne ujistil, že v deseti metrech se sbíhají tři prameny a vody bude jako hrom,“ vzpomíná na jaro Petr Křikava. Klub si zařídil stavební povolení a zároveň obdržel i povolení k čerpání, což potvrdilo pro Slánské listy i oddělení vodoprávního řízení při odboru životního prostředí ve Slaném.

V deseti metrech ovšem voda nebyla, byla až ve větší hloubce – a bylo jí dostatek. Dva měsíce ji klub používal jako užitkovou ke kropení dráhy, když se to stalo. Nejdříve odešlo jedno čerpadlo, pak druhé. „Nevěděli jsme čím to je, mysleli jsme, že nasáváme písek ze dna a že jsme čerpadlo dali moc hluboko,“ připomíná děj událostí předseda Křikava. Když ale odešlo třetí čerpadlo a odcházely další zkorodované součástky na kropicím voze a další technice, raději nechali udělat rozbor vody. Ke zděšení všech rozbor ukázal, že voda ze studny se blíží svojí kyselostí „solidní kyselině“ – měla totiž pH 2,3. „Nahlásil jsem tento případ okamžitě příslušným institucím. Byl bych špatný charakter, kdybych o tom neinformoval. Také další rozbor totiž ukázal hodnotu pH 2,3 a já si uvědomil, že se s tím musí něco dělat, nebylo by správné to zamlčet,“ přesvědčivě říká Petr Křikava. Podle slov předsedy následovalo v září minulého roku rozhodnutí Inspekce životního prostředí okamžitě přestat čerpat a nepoužívat tuto nesmírně kyselou vodu. Od té doby byla inspekce u ploché dráhy víckrát, ale výsledky dalších rozborů na základě sond, které byly provedeny v okolí, nejsou prý ještě známy. Jasné ovšem je, že plochodrážní klub se dostal do nepříjemné situace. Hrozí mu možná pokuta za nedodržení stavebního povolení, jelikož studna je hlubší, než co povoluje tento doklad, ale hlavně tu je před blížící se sezónou strašák velkých nákladů za dováženou vodu. Ptali jsme se také starosty Slaného, co říká této situaci. Starosta vidí hlavní chybu v tom, že studna byla prohloubena více než bylo povoleno, ale na druhé straně se zamýšlí také na kyselostí vody samé. „Může to být mnoho příčin. Pokud vím nic takového se nikde jinde neprojevuje, a to v okolí je celá řada pramenů a zdrojů vody. Spíš si myslím, že to je historická zátěž lokálního charakteru,“ řekl pro Slánské listy Ivo Rubík.

Podle našich informací ale dodatečné prohlubování studen navíc, není zas tak výjimečná věc. Nikdo totiž přesně neví, v jaké hloubce bude voda nalezena a o rozšíření stavebního povolení o větší počet vyhloubených metrů než bylo původně určeno je možné požádat ještě před kolaudací stavby.

Jednou věcí je stavební povolení, ale druhou a nesporně tou hlavní je otázka, jak se v místě stadionu v hloubce kolem dvaceti metrů vůbec mohla objevit tak překyselená voda. Tak kyselá, že dokázala v krátké době zlikvidovat tři čerpadla a techniku a dokonce doslova „sežrat“ vodovodní kohoutky. To přece není samo sebou.

Námi oslovený odborník se při sdělení hodnoty uvedeného rozboru téměř zhrozil s tím, že například ocet má pH 2,9. Voda ve studni na ploché dráze se blíží více elektrolytu v bateriích (pH 1 a menší) než k průměru čtrnáctibodové stupnice, ve které hodnota 7 znamená neutrál, přičemž běžná voda má mít kolem pH 6.

Jak se to tedy mohlo stát? A není tato voda hrozbou pro okolí?

Některé názory hovoří o možném vlivu na životní prostředí ještě z událostí roku 1945, kdy v místě nynějšího stadionu ploché dráhy bylo úložiště německých tanků, které se tu rozřezávaly pro potřeby znovu se rodícího průmyslu, zvláště blízkého ČKD. Nikdo si tenkrát samozřejmě nedělal problémy kam s elektrolytem z jejich baterií. I když další názor hovoří o tom, že šedesát let je dostatečná doba, během které by si příroda s únikem takových látek poradila. Jiný názor zase připomíná obrovské skládky chemických hnojiv v prostoru nynějšího letiště, kdy před mnoha lety se tekoucí chemikálie prostě vsakovaly do okolní půdy. Nebo hrozba pramení z dřívějších starých provozů bývalých fabrik v okolí či z možné nedostatečné technologie staré skládky, která je poblíž?

Světlo do tohoto problému by měly přinést zvláště instituce zabývající se ochranou životního prostředí. Jejich vyjádření se budeme snažit získat do některého z příštích vydání Slánských listů a případ budeme samozřejmě dál sledovat.

Sláva Pilík
20. 01. 2009, 20:41

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.