• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Kam z vojenského pomníku zmizel mohutný orel?

Vojenský pomník mezi Perucí a Vraným. Kam odletěl jeho mohutný orel? Foto Zdeněk Tvrdek

Jaro svědčí cestování. Jednoho krásného jarního dne jsem se po svých vydal z Peruce, kam jsem se dostal vlakem, do Vraného. Čtyři km po asfaltové silnici není nijaká dálka. Šlo se mi tak dobře, že když hodný řidič osobního auta mi zastavil, že mě sveze, s díky jsem odmítl. Že musím něco udělat pro svoje zdraví.

Nebyla to ale zcela pravda; po silnici z Peruce do Vraného jsem se vydal s určitým záměrem. Po mnoha letech znovu spatřit vojenský pomník, nacházející se na zdejších rovinách v půli cesty mezi zmíněnými obcemi. Tenkrát byl v plné parádě s mohutným orlem na jeho vrchu. Opatřen i vkusnou pamětní deskou s popisem události. Proč se tady v polích, zcela osamocený, památník objevil?

Z historie víme, že francouzský císař Napoleon Bonaparte byl tak trochu předchůdcem Hitlera. Během šesti let válečnými výboji ovládl polovinu Evropy. V roce 1812 sice dostal na frak v Rusku, ústup z Moskvy se stal velkým pohřebištěm jeho vojáků, kterých zbylo jen asi 100 tisíc; přesto ani ne za rok již s novou, více než 400 tisícovou armádou vtrhl do Německa.

Tehdy se proti hrozícímu nebezpečí sjednotily síly tří armád: ruského cara Alexandra I., pruského krále Bedřicha Viléma III. a rakouského císaře Františka I. Nenechali si ujít ani velkou přehlídku spojeného vojska v roce 1813 na rovinách mezi Perucí a Vraným. Zúčastnilo se jí 70 praporů pěchoty, 50 eskadron jezdectva a 30 baterií. Na památku slavné vojenské přehlídky s účastí tří mocnářů byl v těchto místech v roce 1913 postaven památník v podobě dvouposchoďové pískovcové mohyly s velkým bronzovým orlem.

Stojím před památníkem a netvářím se nadšeně. Pískovcová mohyla jen připomíná skálu. Po informační desce zbyly díry od šroubů ale hlavně: z vrcholu památníku zmizel orel! Kam se poděl?

Zbytek cesty z Peruce do Vraného jsem přemýšlel o tom, proč je památník v tak špatném stavu. Stojí na katastru městyse Vraný, ale ani na okamžik jsem nepřipustil, že by se o něj městys nezajímal. To nehrálo, protože málokde jsou památky v tak vzorném stavu jako ve Vraném. Zajdu na tamní úřad a zeptám se…

V pracovně úřadu mi sympatická paní Grygarová udělala dobrý čaj. Pan starosta byl v terénu. Vylíčil jsem jí svoje zklamání z návštěvy vojenského památníku a že si lámu hlavu, kam zmizel orel. Vzala klíč a pokynula, abych šel za ní. Odemkla jakési dvéře, ocitli jsme se v prostorné místnosti, nestačil jsem se divit. Na jednom místě u zdi stál mohutný nazelenalý orel. „Tady ho máte…“ poznamenala. Vida, kam až doletěl. Odhadem jsem změřil rozpětí jeho křídel, zhruba 2 metry. Pořádný kus bronzu… Úplné rozluštění tajenky potom provedl starosta městyse Vraný, Ing. Miroslav Zázvorka:

„Nedobrý stav památníku tří císařů je žel, letitá záležitost. Hlavním problémem je, že nestojí na našem ale církevním pozemku Kapituly sv. Víta. Do církevního majetku nemůžeme zasahovat. Kdyby šlo o obecní pozemek již dávno bychom všechno řešili nějakou dotací a rekonstrukcí.

Pokud jde o bronzového orla, toho se někdy po revoluci parta lotrů pokusila ukrást. Pravděpodobně lanem ho zapřáhli za auto a snažili vytrhnout z betonu. Naštěstí se jim to nepodařilo, pořádně ho ale poničili. Protože by k podobnému útoku určitě znovu došlo, raději jsme ho uklidili do bezpečí.

Možná se jednou na památníku opět objeví, třeba z jiného materiálu než kovu. Již jsme o tom uvažovali. Ozvali se nám dva zájemci - sochaři, ale že zdaleka nejdražší by bylo odlití formy na orla, které by se pohybovalo kolem 200 tisíc korun. S materiálem a odlitím sochy a opravou památníku bychom došli na cenu nejméně půl milionu korun a to si s naším rozpočtem nemůžeme dovolit.

Při odhalení rekonstruované sochy sv. Václava přijel do Vraného kardinál Miloslav Vlk. Při té příležitosti jsme pohovořili i o památníku tří císařů. Souhlasil s tím, že by jeho rekonstrukce mohla být společným dílem církve a našeho městyse. Nezlobili bychom se, kdyby stejný názor měl i nově nastoupivší kardinál Dominik Duka. Protože. jak jsem řekl, památník leží na pozemku církve a bez jejího zájmu a vstřícnosti nemůžeme s ním zatím nic dělat.“

Pan starosta mě potom provedl obcí. Jen jsem si potvrdil, že ve Vraném svým památkám opravdu věnují velkou pozornost a péči. O půvabu vranských kapliček, soch, křížů a křížků někdy jindy.

Zdeněk Tvrdek
06. 05. 2010, 15:02

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.