Klikněte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je sobota 20. července 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Pod Slaným je voda slanější než v oceánech!

Kliknutím zvětšit
Slaný pramen ještě s měděnou výtokovou rourou, kterou později někdo uřízl a zcizil. Foto Zdeněk Tvrdek

Na veřejnost proskočila zpráva, že bude ve Slaném upraveno okolí Slaného pramene. Jde o místo za Hasičským domem v Nezamyslově ulici, které je úzce spojováno se vznikem názvu města. Napovídá tomu pověst o založení Slaného, jak ji ve své kronice uvedl Václav Hájek z Libočan:

„V roce 750 jeden ze služebníků knížete Nezamysla, jmenoval se Holot, toulajíc se po lesích a horách dostal se až k velkému vrchu,“ uvádí kronikář. „Pod ním objevil pramen vody, ochutnal ji… byla silně slaná. Okamžitě pospíchal na Vyšehrad, kde o objevu informoval knížete Nezamysla. Ten zaujat příběhem poslal hned na zmíněné místo dva muže a Holota s nimi, aby zjistili podrobnosti a vodu přinesli k ochutnání. Když ji potom okusil, usoudil, že by z ní mohla být vařena sůl. Poslal k zmíněnému vrchu dělníky a Holotu s nimi, aby z vody sůl dělali. Solnaři nebo solivařové se tak rozmnožili, že kníže na tom místě rozkázal město založit, kterému bylo dáno jméno Slanej vrch…“

Dle pověsti lze usoudit, že voda, jež plní studnu v Nezamyslově ulici u domku č. 877, je skutečně bájný Nezamyslův pramen. Studnu hlubokou 10 metrů dokáže naplnit do výšky 9 metrů! Voda je z ní čerpána klasickou pumpou s pákou.

Majitelka domu a zahrady, kde voda vyvěrá, paní Olga Dufková, o avizované opravě ještě nevěděla. „Nikdo se mnou zatím nejednal,“ uvedla. „Proti případné úpravě okolí pramene ale nejsem.“ Ze stolu vyndala staré noviny, České slovo z roku 1941. V nich pod zdařilou perokresbou „pomníčku“ s pumpou v Nezamyslově ulici zpráva o tom, jak Slaný pramen krásně opravil její děda Bohumil Kejla. „Obětoval na to ze své kapsy téměř 5.000 Kč,“ prozrazují tištěné řádky. „Jednalo se o dobrý čin místního obětavého vlastence, jemuž památné místo leželo víc na srdci než správě města. Ta mu sice poděkovala, ale neposkytla jinou pomoc, ani morální, ani hmotnou“.

Teď tomu bude jinak. Místostarosta Slaného Jaroslav Hložek potvrdil, že město skutečně zamýšlí zásadně změnit dlouho opomíjenou památku. Má vyhlédnuty dva mladé šikovné architekty, kteří navrhnou historicky i slohově přiléhavé řešení. Oprava by odhadem přišla na 400 až 500 tisíc korun. S paní Dufkovou všechno projedná, věří v dohodu.

Četní návštěvníci, kteří k památce přicházejí, se tedy mají nač těšit. S paní Dufkovu jsme hovořili i o kvalitě vody Slaného pramene. Sama před odchodem do důchodu, jako chemička, provedla její rozbor. Jde o vodu velmi kvalitní s přísadami, jaké se nacházejí v minerálních vodách. Je dobrá na vaření i k jiným účelům. Ale slaná už téměř není.

Nicméně, není třeba mít obavu, že neexistují důkazy o správnosti názvu města. Slaný je totiž doslova přesolený. Hlavně ve svém podzemí. Důkazem je i cenný dokument, který paní Dufková vlastní. V roce 1965 hledal na Slánsku uhlí Geologický průzkum Praha, závod Byšice. Přišel s touto překvapující zprávou: „Podzemní vody, získané z velkých hloubek okolo 700 – 1000 m, mají na Slánsku koncentraci soli v Čechách zcela neobvyklou. Například z vrtu na východním okraji města při silnici do Velvar, vzdáleném kilometr od Slaného pramene, byl z hloubky 800 m odebrán vzorek velmi silné kyselky, sycené kysličníkem uhličitým, mající koncentraci solí 40 g na 1 litr. Vlastní soli kuchyňské obsahoval 37,6 g na litr, tedy více než je soli ve vodách oceánů! Tento typ vody je ve velkých hloubkách na Slánsku obvyklý, byl zjištěn i při dalších vrtech provedených v blízkosti města.

Tímto zjištěním se dostává existence Slaného pramene pod úpatím Slánské hory do jiného světla. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti se slaná voda dostala z hlubin na povrch po tektonické poruše a začala vyvěrat v blízkosti dnešního domu čp. 877. Ztrátu slanosti i výtlačné výšky pramene mohlo způsobit například zemětřesení v roce 1511 nebo dolování černého uhlí na dole Caroli, které dosáhlo bezprostřední blízkosti pramene. Slané vody na Slánsku s větší koncentrací soli než ve vodě mořské dokazují, že starým zprávám o solném prameni ve Slaném, z něhož se kdysi vařila voda, je možné věřit.“

Další příklad slanosti slánských vod by mohli potvrdit pamětníci, raziči Dolu Slaný Na Hájích, na něž, když fárali do hlubin v jakémsi obrovitém zvonu, tekla silně slaná voda jako ze sprchy

Zdeněk Tvrdek
09. 02. 2012, 17:11


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Kim - 07. 04. 2012, 21:57:11
Tak to je super zpráva, že se bude okolí pramene upravovat.Slyším (tedy čtu) to také prvně...

Dnes má svátek Vítězslav
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.08%

Spíše ano
graf

17.75%

Spíše ne
graf

15.29%

V žádném případě
graf

23.89%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3127
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát