Kliknte zde
Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je neděle 24. října 2021 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Senátor Vondra potkal ve Slaném svého estébáka

foto
Alexander Vondra se na Masarykově náměstí ve Slaném setkal s vyšetřovatelem – kapitánem StB Vladimírem Marečkem – byť jen na panelu výstavy „Tváře moci“. Foto Vladimír Rogl

Senátor za náš region - RNDr. Alexandr Vondra je bývalý disident a signatář Charty 77. Několik měsíců v roce 2006 působil ve funkci ministra zahraničních věcí ČR a posléze až do května 2009 zastával post místopředsedy vlády pro evropské záležitosti ve druhém Topolánkově kabinetu.

Senátor Alexander Vondra si podle svých slov do Slaného na vernisáž výstavy „Tváře moci“ odskočil v pátek 11. září jen chvilku před schůzí Senátu, která má řešit současnou politickou situaci v zemi tak, aby se mohly uskutečnit předčasné volby.

Co Vás, pane senátore, přivedlo dnes do Slaného?

Víte, já jsem si říkal , že tato výstava a její vernisáž je něco, co si nechci a nesmím nechat ujít. Já jsem tady nejen jako senátor za toto město, ale také jako člověk, který měl možnost část svého života se potýkat s jednou z konkrétních tváří, které jsou zde vystaveny. On je tady prezentován pod svým občanským jménem JUDr. Vladimír Mareček, kdežto já ho znal léta pod krycím jménem jako kapitána Mareše, který mne měl na starosti. Estébáci sice fungovali jako nějaká kolečka v nějakém soukolí, ale zároveň přece jenom to byli lidé, kteří se na tom všem dobrovolně podíleli. Já jsem do disentu šel jako mladý člověk v osmdesátých letech z vlastního rozhodnutí. Z vlastního rozhodnutí jsem šel do Charty 77 a do vydávání různých podzemních časopisů a věděl jsem do čeho jdu a byl jsem si tohoto rizika vědom, ale kdyby tady se mnou byla moje manželka nebo moje švagrová, které mají rovněž konkrétní praktické zkušenosti s tím, jak Vám několikrát vletí v pět ráno do bytu nebo na chalupu a všechno zpřehází na ruby, asi by mluvily jinak. Mareček nebyl nějaký obyčejný pěšák. Z modelů výslechů známe hodného a zlého policajta, ale byl zde ještě někdo třetí – a to byl velitel, který celý ten výslech koučoval. Tento zmíněný a zde vystavený estébák patřil právě do té kategorie číslo tři. Takže nebyly to jen šedivé tváře, ale byly to tváře velmi konkrétní. Jednou z charakteristických vlastností těchto lidí bylo, že svého mocenského postavení velmi silně využívali a v psychickém teroru se přímo vyžívali.

Od té doby ale uplynulo už dvacet let. Jak se na jejich působení díváte dnes?

Já k tomu dnes přistupuji trochu s nadhledem. Na druhou stranu by ale tento nadhled neměl být ignorantský. Já si myslím - i když je to už otřepané říkat - že národ který nezná svou minulost, může být odsouzen k tomu prožít si ji znovu. A to by bez jakýchkoliv debat bylo asi to nejhorší co by se nám mohlo stát. Já nejsem evangelík ani protestant, ale vždy jsem na protestantech obdivoval – že se k těm hříchům svou konfesí postavili čelem i na veřejnosti.

Co byste řekl panu Marečkovi, kdybyste ho dnes potkal?

Já jsem ho samozřejmě už potkal. Po prve to bylo někdy začátkem devadesátých let. To byl tehdy jako právník někým najat a pokoušel se něco kupovat v malé privatizaci, ale to bylo jen náhodné setkání v centru Prahy. Pak jsem ho potkal po druhé, kdy se mi ozval někdy ve druhé polovině devadesátých let. Já jsem se ním skutečně setkal a ukázalo se, že on přišel jako vášnivý myslivec o zbrojní průkaz, protože tehdejší novela zbrojního zákona zabránila tomu, aby bývalí pracovníci StB mohli nadále disponovat zbrojním průkazem. Uváděl doslova, že strašně trpí, když nemůže lovit a žádal mne zda by se s tím nedalo něco dělat. Čili on mne tehdy vyhledal jako náměstka na ministerstvu zahraničí s tím, že po mně chtěl, abych mu pomohl znovu získat zbrojní průkaz. Mne jeho “utrpení“ příliš nedojalo a jeho žádost jsem samozřejmě odmítl, ale když jsem se vrátil ze Spojených států, kde jsem působil jako velvyslanec, předvolala mne Policie ČR na Kladně, která pana Dr. Marečka vyšetřovala za nějaké problémy do kterých se dostal už v rámci svého nového působení v roli advokáta. Pokud si to dobře vybavuji, tak u něj udělali u něj domovní prohlídku a našli tam zbrojní průkaz ačkoliv na něj neměl nárok. On se k němu nehlásil a tvrdil, že mu ho tam někdo podstrčil. Předvolali mne vlastně na základě toho, že jsem o jeho žádosti o protekci mluvil už dříve v médiích a proto se domnívali, že si zbrojní průkaz opatřil nelegálním způsobem. Jak to dopadlo, to už samozřejmě nevím.

Převor Břevnovského kláštera Anastáz Opasek říkával, že jako křesťané máme odpouštět i svým tyranům, pokud o to odpuštění ovšem stojí. Jak jste na tom Vy? Odpustil byste panu Marečkovi, že Vás jako kapitán StB pronásledoval?

Rozumějte, já nemám s odpuštěním problémy. Po té osobní stránce mohu na jeho estébácké způsoby už dnes vzpomínat jen jako na dobrodružné mládí a nějakou zášť v sobě neživím ani necítím, ale myslím si, že je dobré skutečně o té své minulosti něco vědět, protože pokud ji nebudeme znát, tak skutečně hrozí, že si ji zopakujeme znovu. A ta minulost nejsou jenom nějaké hrdinské činy našich panovníků nebo vojevůdců, ale je to také o konkrétních selháních a ta selhání mají nejen systémovou povahu, ale vždycky se toho účastnili konkrétní lidé. A to je dobré vědět.

Myslíte si, že je možné, aby se v budoucnosti něco podobného opakovalo. Například při spolupráci ČSSD s KSČM?

Samozřejmě, že toto nebezpečí není až tak úplně nereálné Vždyť v KSČM působí i nadále lidé, kteří se na podobných akcích v minulosti osobně podíleli. Mohu připomenout například poslance Vondrušku, který působil jako známá mlátička v českých věznicích, což je potvrzeno mnoha svědky. Bývalý předseda této strany Grebeníček dodnes se v podstatě nedistancoval od sadistického chování svého táty. Čili, komunisté - vzhledem k tomu co v minulosti napáchali - mají problém. My nemáme vůbec žádnou záruku, že pokud by se podíleli na moci, že se ta neblahá minulost nebude opakovat. Pokud jde o ČSSD - tak tam už na krajské úrovni s komunisty zcela otevřeně spolupracují a není žádná záruka, že se o totéž nepokusí na celostátní úrovni. To sice nikde v Evropě není dnes možné, ale byl bych proto velmi nerad, kdybychom do tohoto experimentu šli u nás. To by totiž už hraničilo se ztrátou pudu sebezáchovy.

Vladimír Rogl
14. 09. 2009, 09:32


Hodnocení článku:


5 b. = skvělý  4 b. = dobrý  3 b. = ujde  2 b. = nic moc  1 b. = slabý

Počet hlasujících: 24. Čtenáři celkem udělili: 92 bodů. Průměrný počet bodů: 3.83

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Nina
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

44.76%

Spíše ano
graf

17.48%

Spíše ne
graf

14.27%

V žádném případě
graf

23.49%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 2214
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát