Ocenění slánští občané spolu s vedením města. Zleva – Petr Vacek (přebíral ocenění in memoriam za svého bratra Jaroslava Trnku, Petr Mašek (za svého otce Jana Maška), uvolněný člen rady města Pavel Bartoníček, Jaroslav Čečrdle, Jitka Budilová, místostarosta Pavel Zálom, starosta Martin Hrabánek, Miroslava Rubíková (za svého manžela Ivo Rubíka), Zdeněk Majstr, Tomáš Vácha (za svou matku Hanu Váchovou). Foto Kateřina Husárová
V předvečer státního svátku – 100. výročí vzniku samostatného Československa - ve čtvrtek 25. října 2018 byly na slavnostním zasedání městského zastupitelstva v Městském divadle ve Slaném předány pamětní listy sedmi slánským občanům jako ocenění jejich celoživotních postojů a zásluh. Toto slavnostní zasedání městského zastupitelstva už řadu let patří k významným novodobým tradicím Slaném, stejně jako dopolední kladení květin u pomníku našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka.
Po krátkém projevu starosty Mgr. Martina Hrabánka bylo předáno ocenění sedmi osobnostem.
Medailonky vyznamenaných
Zdeněk Majstr (* 1948) v roce 1967 usedl za řídítka plochodrážního motocyklu a na celý život podlehl kouzlu levých zatáček. Jako reprezentant Československa získal celou řadu mezinárodních ocenění. Přes své těžké zranění se nevzdal své milované ploché dráhy a jako vedoucí plochodrážního střediska ÚAMK ve Slaném vychoval celou řadu nadějných plochodrážníků. Jeho životní krédo zní: Člověk může v životě prohrávat, ale nesmí rezignovat.
Jaroslav Čečrdle (*1954) žije od narození ve Slaném. K jeho největším koníčkům patří hudba a stal se propagátorem jazzové a rockové muziky. Jako člen slánského jazzklubu se podílel na vzniku Zpravodaje slánského jazzklubu. Podílel se na dramaturgii jazzových večerů a renomovaného festivalu Slánské jazzové dny a pod jeho vedením se dařilo zvát do Slaného renomované soubory české i zahraniční. Vedle jazzu a organizační práci se Jaroslav Čečrdle aktivně věnuje řadu let vysokohorské turistice. Jeho životní motto zní: Každý věk má své dobrodružství…
Jitka Budilová (*1951) se věnuje od dětských let hudbě. Jako absolventka Střední hudební školy a Konzervatoři J. Deyla začala vyučovat hudbu. V roce 1975 se přestěhovala do Slaného, kde byla přijata na LŠU. Kromě pedagogické činnosti se věnovat i vlastní koncertní činnosti. Vždy dokázala zaujmout a motivovat své žáky a skvěle je připravit na řadu hudebních soutěží vyhlašovaných ministerstvy školství i kultury. Od roku 2010 je v důchodu, ale i nadále se věnuje na zkrácený úvazek výuce na ZUŠ. Její životní motto je: Co tě nezabije, to tě posílí.
Jaroslav Trnka (*1976) od dětství ho fascinovaly hvězdy a planety. Jeho dětsky amatérské okouzlení postupně přerostlo v seriózní a vážný zájem o studium astronomie. Absolvoval renomovaný astronomický kurz pořádaný Štefánikovou hvězdárnou na pražském Strahově. V roce 1996 byl jmenován vedoucím slánské hvězdárny a trpělivě sháněl prostředky na rekonstrukci a přístrojové vybavení. Pod jeho vedením získala městská hvězdárna novou dimenzi a perspektivu. V roce 2011 obdržel prestižní cenu Jindřicha Šilhána – „Proměnář roku“ za výzkum v oblasti takzvaných proměnných hvězd. Dokonce pojmenoval jednu z takových hvězd po našem městě. Jaroslav Trnka zesnul náhle a předčasně v dubnu 2017. Jeho životním krédem bylo: Práce mne musí hlavně bavit a být i mým koníčkem. Celým svým nedlouhým životem dokázal toto krédo beze zbytku naplnit.
MUDr. Hana Váchová (*1938) po maturitě studovala na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rok po promoci a krátkém působení v Teplicích přešla v roce 1963 na interní oddělení nemocnice ve Slaném. Později působila na interně slánské polikliniky, kde zřídila gastroenterologickou ordinaci. V roce 1993 se stala soukromou lékařkou, ale ordinovala i na slánské poliklinice až do srpna 2014. Její pacienti na ni vzpomínají s láskou a vděkem, protože medicína a pomoc lidem pro ní byla celoživotním posláním. Měla však i rozsáhlé kulturní a společenské zájmy. Zejména historii, literaturu a umění. Zesnula 30. května letošního roku.
MUDr. Jan Mašek (* 1927) promoval na lékařské fakultě Karlovy university v Praze v roce 1951. Události následující po Únoru 48 ho utvrdily v jeho protikomunistickém přesvědčení a jako pozdější primář interny slánské nemocnice si dovolil kritizovat nemorálnost existence Sanopsu, nemocnice s nadstandardní péčí jen pro komunistické prominenty. V první den okupace r. 1968 založil spolu s MUDr. Vladimírem Horákem iniciativu zdravotnických pracovníků, kteří navštívili radnici, dojednali založení koordinačního výboru a požadovali mj. stažení tanků z města. Tyto iniciativy mu komunisté neodpustili a stal se terčem anonymů i nenávistných článků v tisku. Zemřel 19. dubna 1970 následkem autonehody, která mohla být vyvolána psychickým stresem, který prožíval. Pro nás zůstává inspirujícím člověkem, humanistou, který neztratil ani v těžké době svou morální a mravní integritu.
RNDr. Ivo Rubík (* 1959). Oba jeho rodiče byli klíčovými osobami a spoluzakladateli TISu - Svazu pro ochranu přírody a krajiny, první nevládní ekologické organizace u nás, což do značné míry ovlivnilo i jeho život. V mládí hrál kopanou, tenis a věnoval se vodáctví, trekingu, lasování a lacrossu, a pomáhal i s chovem huculů. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu, kde už během studia se profiloval jako parazitolog a později se stal předním českým odborníkem na malárii. V roce 1983 se přestěhoval do Slaného, kde v listopadu 1989 založil Občanské fórum a začal se politicky angažovat jako zastupitel města. V roce 1998 se stal starostou Slaného a zasloužil se o celkový rozvoj a prestiž města. Stál u zrodu městských plesů, historických slavností i dnů světových kultur. Ve své funkci zůstal až do své smrti 25. listopadu 2013. Jeho život provázelo několik celoživotních hesel, z nichž nejvíce vyčnívalo motto: Štěstí přeje připraveným.
Slavnostní zasedání bylo ukončeno českou a slovenskou hymnou.
Vladimír Rogl
25. 10. 2018, 22:16
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.93%
Spíše ano
17.75%
Spíše ne
15.34%
V žádném případě
23.98%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01