Klikněte zde
Dobrý den, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je neděle 21. července 2024 Přesný čas: 00:00:00
Z okolí Slánska

Jak na starostu Ivo Rubíka vzpomínají slánské osobnosti

Kliknutím zvětšit
Poslední podání ruky Matyldě Klapalové. Foto Vladimír Rogl

Dne 25. listopadu po dlouhé a těžké nemoci skonal dlouholetý starosta Slaného, RNDr. Ivo Rubík. Jak se zapsal u předních osobností královského města, či u lidí, kteří se během jeho funkčního období často nacházeli v jeho bezprostřední blízkosti? To přinášejí následující řádky...

Vůbec prvním, který před cca třemi lety odhalil závažnost jeho onemocnění, byl primář radiodiagnostického oddělení slánské nemocnice, MUDr. Martin Votýpka-Pecha. A takto na něj nahlížel: „Pan starosta, RNDr. Ivo Rubík, byl vlídný, slušný, vstřícný a analyticky uvažující člověk. Staral se o své spoluobčany v řadě oblastí. Já měl možnost sledovat jeho obrovské úsilí vynaložené pro existenci a chod nemocnice. Pro řadového občana je naše nemocnice samozřejmostí. Dobrá nemocnice je na jednu stranu pro starostu a komunální politiky obrovské politikum, na druhou stranu je to veliká starost vyžadující nezměrné, systematické úsilí, obzvláště v dnešní době, kdy některé reformní kroky mohou mít téměř až likvidační charakter pro některá zdravotnická zařízení. Pan starosta se osobně zúčastňoval zásadních jednání existenčního charakteru, ale i důležitých jednání ohledně financí, ať už ohledně rozvoje nemocnice, nebo provozu. Zdůrazňuji, že toto není v některých regionech úplnou samozřejmostí.

Když jsme spolu s kolegy zjistili závažnou nemoc pana starosty, byli jsme velice zarmouceni. Doufali jsme, že léčba bude úspěšná, nebo že její efekt bude trvalejšího rázu. Snažili jsme se věřit v zázrak, ale jak to v medicíně bývá, u tak závažného onemocnění nebyl efekt kvalitní léčby takový, jaký jsme si přáli. Všichni budeme na RNDr. Rubíka vzpomínat v dobrém. Čest jeho památce.

Doufám, že jeho političtí následovníci budou pokračovat ve stejném duchu ve vztahu k nemocnici. Je to totiž i naše dítě, které vyžaduje mnoho práce a trpělivosti, jakož i koncepčního myšlení. Bez vstřícné spolupráce radnice nemůže nemocnice dobře prosperovat a sloužit všem občanům regionu.“

Mnoho společného měl i s dlouholetým ředitelem želevčického Linetu, Ing. Zbyňkem Frolíkem, dnes ředitelem velké korporace se sídlem v Nizozemsku. Ivo Rubík se v jeho paměti uchoval takto: „Starosta Královského města Slaný, RNDr. Ivo Rubik, se nezapomenutelně zapsal do dějin města. Žil pro Slaný a jeho občany. Byl mimořádně čestným a pracovitým člověkem, a to i přes těžkou nemoc až do svých posledních dní. Za jeho dlouhé funkční období se Slaný stalo kulturním centrem regionu, jeho přičiněním do městského rozpočtu každoročně přibyly desítky milionů korun nenárokovatelných dotací. A soudě podle volebních výsledků, pan Rubik byl i výrazně nejoblíbenějším občanem a místním politikem. Čest jeho památce.“

Vyhlášený patriot královského města, Vojtěch Kočka, na něj vzpomíná takto: „Pana starostu Královského města Slaného jsem poznal v roce 1989 při změnách, ke kterým došlo v našem městě. Od roku 1998, kdy se stal starostou, jsem s ním byl dvanáct let v radě města. Byl to člověk, který se ve Slaném nenarodil, ale stal se z něho slánský patriot a Slaný měl opravdu rád. Občané města možná zapomínají, co on za 15 let svého starostování pro město udělal. Velkou zásluhu má například na výstavbě čističky odpadních vod, Městském centru Grand, vybavení městské nemocnice rentgeny, na kryté plavecké hale. Rovněž na parkovacím domu, pro který jsem v zastupitelstvu i v radě hlasoval a který se po některé zastupitele stal důvodem napadání pana starosty, bez ohledu na jeho zdravotní stav.“

Místostarosta Slaného, Mgr. Martin Hrabánek, se od něj mnohému naučil: „Se starostou města Ivo Rubíkem jsem začal spolupracovat v roce 2005, když jsem nastoupil do funkce ředitele 3. ZŠ ve Slaném. Pan Ivo Rubík si mě ,získal‘ svým rovným, charakterním přístupem, obrovskou pracovitostí, nezdolným optimismem, jenž z něj denně vyzařoval, a tím mnohé pozitivně nabíjel. Ale zejména nesmírným zápalem žít pro svou rodinu, město Slaný a jeho obyvatele. Jsem velice vděčný za to, že jsem jej za poslední dva roky mohl poznat blíže, a to nejen pracovně, ale zejména lidsky. Se zájmem jsem pana starostu sledoval při práci, jednání s lidmi a mnohé jsem se od něj naučil.“

A jak Martin Hrabánek vnímal jeho boj se zákeřnou nemocí? „Přestože několik let bojoval s těžkou nemocí, nikdy si nestěžoval. Naopak, řídil se heslem ,Zlu se nesmí ustupovat‘. Vždy proto přicházel do zaměstnání s úsměvem, a přenášel tak na své zaměstnance pozitivní náladu. Pro město Slaný pracoval do posledních chvil svého života. Ještě v tomto měsíci řídil zasedání rady města a aktivně se účastnil prací na přípravě rozpočtu. V dalších dnech udržoval s ,městem‘ telefonický kontakt, neustále se zajímal o jeho chod. Zpráva o jeho úmrtí mě velice zasáhla, stejně jako ostatní občany našeho města.“

Paní Matylda Klapalová (91) byla poslední občankou města, které Ivo Rubík předal ocenění za zásluhy o rozvoj města. A tady jsou její postřehy: „To, že zemřel starosta města Slaného, pan Ivo Rubík, se mě silně dotklo, protože jsem byla v nějakém – nevím jakém, spojení s ním. V říjnu jsem se zúčastnila pietního aktu na hřbitově. Tentokrát to vyznělo jinak než minulé roky. Dr. Rubík i při svém zdravotním stavu hovořil sice pevně, ale řekl, že je to naposled. Poznala jsem, že asi odchází... Ale jelikož mluvil spatra, požádala jsem ho, aby mi dal svůj projev, abych ho mohla citovat ještě při jiné příležitosti. Projev mi, bohužel, už nedal, ale podal mi ruku a řekl: ,Uvidíme se v divadle.‘

Setkali jsme se v divadle, dne 29. října, kam jsem byla pozvána k převzetí ocenění. Seděla jsem se sestrou a s dalšími čtyřmi vyznamenanými v první řadě. Byla jsem velice rozrušená a ztrémovaná, ale program jsem sledovala, abych, až přijdu na řadu, neudělala nějaké faux pas. Dr. Rubík tuto slavnostní část zvládl velice dobře, zato já jsem se třásla - nervy pracovaly. Konečně jako poslední jsem přišla na „prkna, která znamenají svět“. Pan starosta mi pogratuloval, předal skleněnou plaketu a ocenění. A znovu mi podal ruku a popřál mi, abych se dožila ještě svých 92. narozenin. A tak jsem si uvědomila, že jsem byla poslední v jeho životě, které předal vyznamenání. To také něco znamená... Pro mě zemřel dobrý, statečný člověk. Neměl to v životě jednoduché!“

Libor Pošta
22. 12. 2013, 14:26


Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Dnes má svátek Magdaléna
 
NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano
graf

43.08%

Spíše ano
graf

17.75%

Spíše ne
graf

15.29%

V žádném případě
graf

23.89%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3127
+-
 
Zprávičky

Založení houbařského spolku

12. 10. 2017, 12:10

Betlémské světlo

12. 10. 2017, 12:08

Tak přece demolice nebude!

12. 10. 2017, 12:01

OtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaOtevřítOtevřítOtevřítReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklamaReklama
© Jiří Červenka - Gelton   |   Použití materiálů jen se souhlasem provozovatele a majitele webu.   |   Webdesing: Jakub Charvát