• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Záchranář památek z Tuřan opravil šedesát kostelů

Anton Zemko (výjimečně bez apartního kloboučku) při opracovávání kvádru u rybníka U Brodu. Foto Karel Vidimský

I na Slánsku máme šikuly. Ne ledajaké a není jich málo. Jestliže jste v nedávných dnech šli kolem rybníka U Brodu ve Slaném, mohli jste si všimnout postaršího muže v montérkách a apartním kloboučku, kterak za pomoci ocelové páky dělil obrovitý balvan pískovce na tlusté pláty. Ty pak prostřednictvím vrtačky, kotoučové pily a nakonec paličky a ozubeného majzlíku umně opracovával v kvádry stejných rozměrů.

Ten šikovný řemeslník je Anton Zemko z Tuřan. Shlédl se v záchranářské práci historických památek, kterých opravil stovky po celé republice. Teď pracuje především na Slánsku.

U Brodu zrovna opravoval opěrnou zeď patřící ke kostelu sv. Gotharda, údajně postavenou v 19. století. Možná o století dřív. Je zvláštní tím, že drží další zeď, která je tak stará, že pamatuje vpád husitů do Slaného v roce 1420. Vnější zeď již byla několikrát opravována, zub času ale nemá slitování. Mnohé staré kvádry „nahlodal“ natolik, že více než dvě stě jich musel pan Zemko vyměnit. Kámen na opravu přivážel z lomu ze Mšených Lázní. Kvádry opracovával do délky 60 cm, 30 cm výšky a 20 cm šířky.

Anton Zemko to s paličkou a zubatými majzlíky (má jich stále připraveno kolem deseti různých velikostí) umí mistrně. Přitom není kameník. Vyučil se tesařem. Láska a chuť ke stavařině, umět si všechno sám udělat, ho naučila dalším řemeslům. Se záchranou historických památek začal v roce 1973. Ukazuje mi knihu s názvem: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. Podle ní vede evidenci. Opravoval větším nebo menším dílem již 60 kostelů. Opravy kapliček a další menší neeviduje.

Proč právě historické památky? „To jsme ještě bydleli v Praze a přišel za mnou soused, že opravuje kostelní věž v Bezně u Mladé Boleslavi,“ vysvětluje. „A jestli bych mu nepomohl. Upozornil ale, že je to práce ve velké výšce. Těch já se nikdy nebál, z věží kostelů je nejhezčí pohled na okolní krajinu. Pomohl jsem, a ta práce se mi zalíbila natolik, že jsem u ní zůstal.“

První jeho samostatnou prací byla v roce 1973 oprava kostelní věže v Benátkách nad Jizerou. Jen na Slánsku a v jeho blízkosti opravoval kostely ve slánských Ovčárech, Hobšovicích, Hospozíně, Kmetiněvsi, Pálči, Pálečku, Tuřanech, Charvátcích, Družci, Peruci, Panenském Týnci, Kroučové, Ječovicích, ale i v Kralupech, Lounech, Mělníce, Roudnici nad Labem. Dokáže zhotovit kamenný kříž, ale třeba i měděnou „makovici“ pro věž svatostánku. Navrhne, nakreslí, ze dřeva postaví konstrukci věže nebo kopule, oplechuje a s pomocníky na vrch kostela usadí. Nebojí se spustit na laně k utrženému plechu. A to je mu 62 let…

Vedoucí odboru kultury MěÚ Slaný Vladimír Přibyl o něm říká: „Pro slánské památky, hlavně jejich drobné opravy je momentálně nenahraditelný. Nečeká na nějaký výkres, sám přichází s vlastními nápady jak starobylou památku zachránit.“

Práce má Anton Zemko stále hodně, nicméně dost prý již prožil na lešeních a žebřících ve výškách kostelů, klášterů, kaplí a kapliček. Celé měsíce byl od rodiny na Děčínsku, spal po farách, v hotelích.

„Ještě musím dodělat celou zeď U Brodu, opravit fasádu kostela v Pálečku, dodělat kapličku v Jarpicích a pak už nádobíčko předám synovi,“ dodal. My si ale šikulu z Tuřan jako důchodce dost dobře neumíme představit. Uvidíme…

Zdeněk Tvrdek
02. 12. 2008, 12:48

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.