• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Autor Viktor Suchel

Viktor Suchel (1934), kladenský rodák a milovník psů měl mnoho zálib a koníčků, ale jen jeden mu vydržel na celý život. Byla to kynologie. Psy se snažil vychovávat a cvičit již ve dvanácti letech. Prvního pejska našel na ulici, byl to zatoulaný foxteriér. Za týden ho ale musel odevzdat majiteli, který mu za to ani nepoděkoval. Za tu krátkou dobu jeho pejska stačil ještě naučit skákat přes nastavený klacek.

I druhého psa si přivedl z ulice - tuláka Šmudlu. To již byla láska na celé dva roky, Šmudla byl tulák, který se ztrácel na celé týdny a vracíval se ušmudlaný a vycmrndaný, ale dokázal zaštěkat pod okny, aby mu přišli otevřít. Jak zrovna poznal, pod kterým oknem má zaštěkat, to věděl jen on a Bůh, bydleli totiž v patře činžáku o několika partajích. Skončil stejně, jako většina tuláků, přejelo ho auto…

V roce 1954 se Viktor Suchel přihlásil do kynologického klubu Svazarmu Kladno se svým prvním německým ovčákem a hned spolu zvládli skoro všechny zkoušky z výkonu poslušnosti, stop i obrany.

Na vojnu Suchel nastoupil do Ústí nad Orlicí, kde se přihlásil do kurzu pro výcvik strážních psů, který se konal na Grabštejně. Tam už zůstal jako instruktor pro potřeby grabštejnské pejskařské školy. O této škole se říkalo, že je to pejskařská Sorbona. Potom již na každé vojenské cvičení nastupoval právě tam. Grabštejn mu dal nejen vynikající školu služební kynologie, ale na posádkové veterinární ošetřovně ho tehdy uznávaný doktor psí veteriny, MUDr. Jan Pinc, zaučil i v léčení nemocných či zraněných psů. Naučil se tam také stříhat psy a základům etologie.

Po návratu z vojny se vrátil do svého mateřského klubu, kde se stal na deset let uznávaným výcvikářem. Po smrti druhého německého ovčáka Garika na Svazarm zanevřel a začal stříhat psy. Tak ho znají kladenští pejskaři dodnes. Je pověstný tím, jak si umí získat na střihačském stole důvěru i respekt každého psa bez násilí a uvazování.

Již padesát let poučuje paničky a pány stříhaných psíků, jak zacházet s jejich miláčky. Nejeden mýtus a nejednu pověru o psech jim tak vymazal z hlavy. Napsal o tom tuto knihu a proložil ji povídkami o psech, kteří opravdu žili a které znal. Ať Vás vlídnost, s jakou je dílko napsané, potěší.