Dobré ráno, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je pátek 2. ledna 2026 Přesný čas: 00:00:00

PŘIHLÁSIT SE

Katalog míst. firem

Diskuse

Aktuálně

Společenský servis

Kulturní servis

Zábava

Inzerce

Školní soutěž

Sekce Můj den

Čtenářské noviny

Z okolí Slánska

S kamerou za fotbalem

Jean Michael Jarre

Ještě před týdnem jsem ani nevěděla, že někdo jako je on vůbec existuje. Ale jak už tomu bývá - když nemá člověk co poslouchat, sáhne po neznámém a doufá, že to bude přinejmenším tak dobré, aby se to dalo doposlechnout až do konce...

Tak to bylo i semnou. Zabrousila jsem mezi mamčinu sbírku CD ( mimochodem už z dob jejího mládí ) a vyhlédla si pár interpretů, které jsem poslouchala kdysi. Ale ouha, mezi nimi zářil i bílý nápis Jeana Michaela Jarreho s jeho naprosto nenahraditelným titulkem: OKO.
V hlavě se mi naskytla otázka: Mám - nemám ?
Nedodolala jsem, ráda objevuji nové a tak jsem se do toho dala. Párkrát jsme odklikla to známé ,, ENTER " a už se ozvaly první tóny...

Moje mamka prohlásila, že je to depresivní hudba, ale pro ní je depresivní i Twin Peaks. Mám ale stejný vkus, jako její manžel, takže alespoň u někoho mám zastání, v jeho přítomnosti mohu poslouchat i něco tak ,, depresivního " jako je Jarre.

Jeho hudba mě uhranula, dává mi pocit svobody... Z jeho tónů výchází oceán i stádo divokých koní... Rozléhá se po pokoji jako čistý úder zvonů... Něco dokonalého, něco jiného... Neustále se na mě divá pár očí, jako netrpělivý pozorovatel něčeho vzácného, nečekaného... Jsou přirozené... Možná i to mou mamku odrazuje...

Zkuste to taky.... Občas zabrousit do sbírky někoho jiného, vždyť stačí jen rodiče... Třeba i Vy najdete kousek, který byste nečekali...