Bratříčku, zavírej vrátka...

Velmi vystihující pínička jednoho nejmenovaného skladatele, který nezaujal až tak svým zpěvem, ale spíše texty, které vstoupily do dějin. Je jen velká škoda, že většinu jeho písní známe spíš v rockovém podání Daniela Landy....
Dokázal vystihujícím způsobem říci lidem co si myslí tak, že to nebylo napadnutelné...  Byl jeden z nich, jen člověk, který prožíval to, co ostatní, nepovyšoval se... Spíše splynul s davem než aby na sebe strhával pozornost.

Toto byla první písnička, kterou jsem od něj slyšela a na dlouho dobu se mi vryla do paměti. Možná taky proto, že jsem musela přemýšlet nad jejím plným významem, což se v dnešní moderní hudbě moc často nestává.... Byla tak pricítěná a upřímná, až jsem se rozplakala.... Byla v ni dětská nevinnost a nerozvážnost, ale i ,, nemoc dospěláku" tedy přílišná podezřívavost...
Doprovázel se sám na kytaru a to velmi dobře. Jeho zpěv sice nebyl příliš závratný, ale on si to velice dobře vykompenzoval.

Jeho hudba mě opravdu zaujala.... Od Karavany mraků.... až po Bratříčku, zavírej vrátka....

Dnes má svátek Lýdie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.76%

Spíše ano

17.68%

Spíše ne

15.48%

V žádném případě

24.08%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3314