Ze srdce mi kámen žuch

Dnes jsem celý půlden byla jako na trní. Moje blízká osoba maturovala a já jsem se nemohla dočkat až mi konečně zavolá své pocity a poví maturitní témata z českého jazyka.

Již v prvních dvou minutách první vyučovací hodiny jsem se nudila a odmítala jsem myslet na cokoliv jiného, než na tu důležitou maturitu. Zkrátka hrůza.  A to mě další hodinu čekala písemná práce z matematiky (která se mimochodem pak vůbec nepovedla) a poslední hodinu písemná práce ze zeměpisu(ta už se celkem vydařila).

Ještě že v pátek máme jen do půl dvanácté, ta poslední zeměpisná hodina je vždycky doslova úmor. Dnešek zkrátka takový stereotypní školní, ale zároveň úplně originální.

V 11:40 mi zazvonil mobil a ta ,,blízká" osoba mi rozesmutnělým hlasem řekla, že to napsala na 4 a půl stránky (4 bylo minimum) a že jí sedlo i téma. Divila jsem se proč je tak smutná a ona mi vysvětlila, že má rozpačité myšlenky a že netuší, co z toho bude za známku. Ale tahle osůbka vždy, když má rozpačité myšlenky, tak nedostane horší známku než dvojku. Vlastně u ní snad ani horší známka neexistuje. Takže mi vlastně ze srdce spadl obrovský kámen a už se nemusím nervovat, že někdo maturuje. Ale ono to ještě nekončí. Do května bude zkoušek ještě dost a já to prožívám, jako kdybych maturovala já.

(Šmankote, to bude něco až já budu maturovat.)

No nic, udělala jsem si oběd a měla bych se najíst, protože za necelou hodinu jdu ,,kdákat" (jak říká můj děda), neboli do základní umělecké školy, kam chodím na zpěv.

Vcelku mě dne už nečeká nic moc důležitého a nezbývá mi než to takto ukončit. Dnes se již nejspíše nedostanu k počítači, takže  se s vámi loučím a srdečně vás zdravím.

Sportovní zpravodajství

23.81%

Putujeme po vesnicích

16.33%

Příběhy zdejších lidí

25.85%

Více zpravodajství z regionu

17.01%

Žádné, stačí nám to, co je nyní

17.01%