
Když jsem se ráno probudil, nebylo mi nijak dobře. Bolela mě hlava a nohy jako by nechtěli sloužit. Abych se přiznal, tak asi dvou letech jsem si musel udělat takovou ošizenou ranní rozcvičku. Bylo to opravdu zvláštní ráno. Do školy se mi nechtělo, i když mě tam nemělo čekat nic hrozného, a také nečekalo. Trochu mě už připadá jako by se blížily ty dny, posledních hodin deváťáku na základní škole.
Velmi zajímavý to bylo o odpolední vyučování, kdy jsme měli suplování a pan zástupce poslal čtyři kluky včetně mě na pískoviště, kde jsme lopatkami nabírali a házeli písek do podstavce pro koš na basketbal. Všem nám připadalo, jako by jsme se vrátili do svých dětských let.
Odpolední vyučování mě v těchto dnech vadí asi z jediného důvodu. Než se stačím z orientovat ze školy, je hned večer.
Nyní mi opět není nijak valně tak, jako tomu bylo ráno, a proto půjdu se vyspat na poslední dubnový den.
David Alltman, Slaný
29. 04. 2010, 21:32
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Zpravodajství
9.68%
Společenský servis (narození, úmrtí)
16.13%
Kultura
8.60%
Sport
6.45%
Historie
10.75%
Včera a Dnes
8.60%
Významná výročí
12.90%
Na Slánsku před sto lety
10.75%