Jako v dětství

Když jsem se ráno probudil, nebylo mi nijak dobře. Bolela mě hlava a nohy jako by nechtěli sloužit. Abych se přiznal, tak asi dvou letech jsem si musel udělat takovou ošizenou ranní rozcvičku. Bylo to opravdu zvláštní ráno. Do školy se mi nechtělo, i když mě tam nemělo čekat nic hrozného, a také nečekalo. Trochu mě už připadá jako by se blížily ty dny, posledních hodin deváťáku na základní škole.

 
Velmi zajímavý to bylo o odpolední vyučování, kdy jsme měli suplování a pan zástupce poslal čtyři kluky včetně mě na pískoviště, kde jsme lopatkami nabírali a házeli písek do podstavce pro koš na basketbal. Všem nám připadalo, jako by jsme se vrátili do svých dětských let.
Odpolední vyučování mě v těchto dnech vadí asi z jediného důvodu. Než se stačím z orientovat ze školy, je hned večer.

Nyní mi opět není nijak valně tak, jako tomu bylo ráno, a proto půjdu se vyspat na poslední dubnový den.

Více restaurací a kaváren

21.59%

Kulturní akce pro dospělé

14.77%

Akce pro děti a mládež

12.50%

Sportovní vyžití

14.77%

Lepší parkování

19.32%

Více zeleně a odpočinkových zón

17.05%