Časová hrůza

Spěch! Spěch!! Spěch !!! Asi tak bych charakterizoval dnešní den. Absolutně nemám čas, ani na psaní této práce, ale snad to stihnu.
Již od rána jsem v jednom kole a to hlavně doma, kde nic nestíhám. I když jsem se vzbudil poměrně brzo, času bylo stále málo. Musel jsem nasadit vysoké tempo, abych to zvládl.

 
Ve škole to byl jediný odpočinek, zní to možná zvláštně, ale je to tak.
Škola skončila a hrůza se opět ujala své vlády. Musel jsem dnes do města k holiči. Nastalo největší šílenství. U kadeřníka bylo tolik lidí, až na mě přicházely mdloby. Asi po hodině jsem chtěl odejít, ale řekl jsem si, že by to byla škoda odejít, když už jsem tak dlouho čekal. Asi po skoro další hodině jsem se konečně dostal na řadu.

 
Asi v 5 hodin jsem byl doma, což se mě vůbec nelíbilo.
Byl jsem nervózní jak sáňky v létě (jak by řekl Zdeněk Pohlreich). Tolik práce doma a ještě více do školy. Protože i nyní již nemám čas, musím rychle skončit. Řekl bych, že to byl den časové hrůzy. Nyní jdu makat, tak nashledanou zítra.

Sportovní zpravodajství

23.19%

Putujeme po vesnicích

13.04%

Příběhy zdejších lidí

26.09%

Více zpravodajství z regionu

23.19%

Žádné, stačí nám to, co je nyní

14.49%