Modré pomazání

 Pozdrav z černé židle u babičky zasílá Isabela. Ano, teď sedím v otočné židli na zadku a píši vám článek abych mohla jet zase domů do té díry... Večer se chystám na zábavu do Pozdně, tak doufám, že bude aspoň stát za to.

    Už jsem vám psala, že jsem se stala mazákem školy? Nepsala, co? Představte si, že to byla strastiplná cesta dostat se až do třetího ročníku na gymnáziu. Poslední zvonění u nás proběhlo trošku zostra. Stříkal se na nás ocet, byli jsme pomazáni potravinářským barvivem, ale nejhorší na tom bylo, že jsme museli vypít odvar ze zázvoru. Hrozný kekel ani nejhoršímu nepříteli bych nepřála tu pachuť. Ale co naplat, jsem teď jedna z nejstarších studentek naší školy. Mám se radovat? Asi ano. Jupíček.

   Do středy mám díky maturitám volníčko. Každý si řekne, že je to fajn. Ale ne pro mě. Úterý-středa budu v nemocnici a budu poslouchat malý harantíky. Jak já tu jejich árii nesnáším. Někdy si říkám, že by bylo lepší být už na dospělém oddělení, ale když pak vidím to zvěrstvo co tam chodím, tak děkuji Bohu, že jsem na dětském.

   Ten čas tak hrozně letí. Mám pocit, že známky ve škole ještě stihnu pokazit, aby byly na vízu co nejhorší. To mi jde, na to jsem expertka. Ale tak co... známky nejsou hlavní. Hlavní je, co mám v hlavě. A chcípajícího mozkožrouta tam určitě nemám, protože jsem s ním včera ještě mluvila. Určitě mi přes noc nepošel. Možná mi občas šplouchá na maják, ale vlny nejsou zatím tak vysoké. Ale co není teď... může být... třeba za chvilku.

   Je čas udělat dětem pápá. Tak by to řekli Teletubbies v pořadu pro ty nejmenší. Tak tedy pápá a slibuji, že se zase za čas ozvu. Čestný pionýrský.
 Vaše Isabela

Masarykovo náměstí

14.60%

Komenského náměstí

15.33%

Autobusové nádraží

16.06%

Pražská

24.09%

Šultysova

10.95%

Lesopark Háje

18.98%