Čtvrtek-neobyčejný.

Pro mne je čtvrtek dnem neobyčejným. Každý čtvrtek totiž chodím do jezdeckého klubu a užiji si tam spoustu legrace. Ani dnes to nebyla vyjímka. Ráno jsem si říkala, že musím být opatrná, vždyť je ten tolik zmiňovaný apríl. Třeba by mě mohl někdo nachytat? To se kupodivu nestalo a já 1. duben prožívám jako normální den.

Když jsem šla na koně, měla jsem trochu stažené hrdlo, neboť jsem se bála, aby se něco nestalo, vždyť s koněm to není žádná hračka a už vůbec není jednoduché se na něm udržet. Ve stáji panoval dočasný zmatek, dohady o tom co se bude dělat, kdo koho bude mít. Nakonec jsem si povyskočila, protože jsem měla svouji oblíbenou Sandru.

Trénink probíhal naprosto v pohodě, jen jsme měli navíc postavené kavalety, přes které jsem se Sandrou doslova létala, ačkoliv to jsou jen klády položené na zemi. 

  Největší legrace přišla až po tréninku. Já, Gábi a ještě jedna dívčina jsme dostaly za úkol uklidit v hale. Když jsme s těží odvlekly kavalety, pneumatiky, vrhly jsme se na kydání. Jen málo kdo si umí představit, kolik může být u kydání zábavy. Byla jsem ráda, že jsem tam mohla  být, protože to kydání bylo zajímavé. Pořád jsme nabíraly spíše podklad než to co jsme měly. Popraly jsme se s tím, ale dalo nám to pořádně zabrat. Stejně se těším na příště a už vlastně ani nelituji, že chodím jinam, než dříve. V bývalé stáji to bylo sice hezčí, ale rozhodně tam nebyl tak dobrý kolektiv jako mám tady.

Sportovní zpravodajství

23.81%

Putujeme po vesnicích

16.33%

Příběhy zdejších lidí

25.85%

Více zpravodajství z regionu

17.01%

Žádné, stačí nám to, co je nyní

17.01%