
Nejstarším tržním prostorem všech měst a městeček bylo náměstí, kde i mimo tržní dny vystavovali a prodávali své zboží pekaři a řezníci ve stálých masných a chlebných krámech.
Při větších trzích pak ve Slaném sloužil mimoslánským trhovcům dům čp. 4 pod budovou radnice, dodnes zvaný Ungelt. Nacházel se zde hostinec s ubytováním, sklady zboží, parkoviště povozů i stáje pro koně. Právě zde se od trhovců vybíralo tržné a clo ze zboží, stejně jako „ungelt“ pro královskou pokladnu.
Masné a chlebné krámy z náměstí i přilehlých uliček zmizely ve druhé polovině 17. století a zboží se poté postupně přesunulo do nově vznikajících obchodů jednotlivých živnostníků.
Výroční trhy a jarmarky přežily v různých podobách až do dnešních dnů, i když z nich postupně zmizela pro děti asi nejlákavější složka — živé zvířectvo, počínaje kozami a ovcemi a konče třídenními kuřaty, kachňaty a housaty.
Průměrné ceny potravin na týdenních trzích ve Slaném za týden od 17. do 24. dubna 1926 byly následující: 1 kg másla stál 24 až 26 Kč, 1 kg tvarohu 5 až 6 Kč, 1 kg brambor 48 až 50 haléřů, 1 q bramborů 43 až 45 Kč a jedno vejce 70 haléřů. Husa se prodávala za 50 Kč, slepice za 20 až 28 Kč, pár holubů za 8 až 12 Kč, králík za 15 až 30 Kč a kozle za 20 až 45 Kč.
Aleš Maxima
08. 04. 2026, 17:57
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Zpravodajství
8.51%
Společenský servis (narození, úmrtí)
20.46%
Kultura
8.74%
Sport
7.36%
Historie
7.59%
Včera a Dnes
8.05%
Významná výročí
9.89%