

V otevřeném okně nad skupinou vojáků je patrná tehdejší umývárna. (foto: soukromá sbírka - Aleš Maxima)
Kasárna ve Slaném vznikala v průběhu 30. let 20. století jako moderní armádní areál. Jejich prvními obyvateli se však po okupaci v roce 1939 stala německá vojska, která zde působila až do konce války.
Dobový snímek z roku 1942 zachycuje německé vojáky před třetí budovou kasárenského komplexu, kde sídlil štáb protiletadlových dělostřelců. Ti měli své cvičné palposty v polích směrem na Tuřany, nedaleko vojenského prasečáku zásobujícího důstojnickou kuchyni.
Při pohledu od dnešního sídliště směrem k silnici na Tuřany stál na rohu bytový dům důstojníků, následovaný kasárnami pozemních vojsk. Prostřední budova sloužila štábu 1. tankové divize. Nad dvorem obytného domu vojáků z povolání stával dřevěný barák sloužící jako kanceláře a společenské místnosti letecké jednotky. V areálu se dále nacházela jednotka protichemické ochrany, autopark, garáže, marodka, tělocvična, dílny, sklady, nezbytná „basa“ i tzv. buzerplac.
Dramatické chvíle přinesl 8. květen 1945. Ve 21 hodin oznámil velitel německé posádky, že kasárna opouští, a požádal o jejich převzetí. K tomu se dostavili pplk. Špeta a zástupci MNV Slaný – p. Novák, Ing. Žemlička a Dr. Havelka. Velitel stihl pronést pouze: „Předávám vám kasárna,“ když na střechu komplexu dopadly čtyři granáty vypálené z ruských tanků. Jednání se okamžitě přerušilo a delegace se odebrala navázat kontakt se sovětským velitelem. Německý velitel mezitím i se zbytkem posádky zmizel.
Aleš Maxima
16. 11. 2025, 20:11
Určitě ano
36.84%
Spíše ano
19.83%
Spíše ne
18.89%
V žádném případě
24.43%