Dobrý večer, vítáme Vás na našem zpravodajském serveru.
Dnes je úterý 28. července 2026 Přesný čas: 00:00:00

PŘIHLÁSIT SE

Katalog míst. firem

Aktuálně

Vzkazy, srazy...

Kulturní servis

Zábava

Inzerce

Školní soutěž

Sekce Můj den

Čtenářské noviny

Z okolí Slánska

S kamerou za fotbalem

Diskuse

Dokumenty doby - Rozvoz mléka

Foto: sbírka Aleš Maxima

Snímek vznikl v roce 1928 před fotografickým ateliérem Eduarda Kahlera na slánském náměstí čp. 142. Jeho autorem je rodák ze Slaného Josef Rouček, který již od roku 1921 trvale žil ve Spojených státech. Během krátké návštěvy Československa pořídil řadu cenných fotografií ze Slaného i jeho okolí.

Na fotografii zachytil mlékařský psí povoz, nelze však s jistotou určit, kterému z tehdejších slánských mlékařů patřil. V roce 1928 působilo ve Slaném celkem devět prodejců mléka: Marie Brejlová, Antonín Černý, Marie Králová, Václav Sázlík, Marie Brožková, Anna Králová, Magdalena Malcová, Marie Ptáčková a Anna Treglerová.

Pro drobné živnostníky a zemědělce představovali koně příliš vysokou finanční zátěž. Jejich pořízení i krmení bylo nákladné, zatímco pes byl dostupnější a přitom dokázal utáhnout náklad přesahující i sto kilogramů. K rozvozu sloužily dvoukolové nebo čtyřkolové dřevěné vozíky naložené těžkými plechovými konvemi. Psi byli zapřaháni jednotlivě nebo v páru a při jízdě do prudších stoupání jim často pomáhal sám mlékař či mlékařka.
K tahu se nepoužívala žádná konkrétní čistokrevná plemena. Nejčastěji šlo o silné a odolné křížence, tehdy označované jako „řezničtí psi“, kteří byli předchůdci dnešních rotvajlerů, bernských salašnických psů nebo velkých kníračů.

Samotný prodej mléka byl výsledkem pečlivě rozdělené práce. Žena během dne objížděla nebo obcházela okolní selské statky, vykupovala od hospodářů čerstvé mléko a přelévala jej do mlékárenských konví. Doma musela mít chladný sklep, kde se mléko uchovávalo až do druhého dne, aby se zejména v letních měsících nezkazilo. Brzy ráno, ještě před pátou hodinou, pak vyrážel muž se psím povozem rozvážet mléko ke stálým zákazníkům.
Tento způsob zásobování však neměl dlouhého trvání. V roce 1934 byla v Československu zavedena povinná pasterizace mléka, což znamenalo postupný ústup drobného pouličního prodeje syrového mléka ve prospěch průmyslového zpracování v mlékárnách. Ruční i psí vozíky začaly z ulic mizet a nahrazovala je motorová doprava.
Definitivní konec psích povozů přinesl rok 1940, kdy byl během protektorátu vydán zákaz používání psů k tahu. Důvodem byla ochrana zvířat před nadměrnou námahou a týráním.

Aleš Maxima
28. 07. 2026, 20:29

Hodnocení článku: