• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zrušená Jakšovská kaple u čtrnácti pomocníků ve Slaném

Kapli roku 1738 nechal na vlastní náklady vystavět slánský měšťan Josef Jakeš se svou manželkou Rosalií k odčinění provinění jejich syna Blažeje na Jiřím Loskotovi. Jak uvádí zakládací listina z 20. března téhož roku, stavba vznikla „k větší slávě Boží, ku poctě čtrnácti svatých pomocníků a ku potěšení celé obce“. Ještě v roce založení byla kaple slavnostně vysvěcena slánským děkanem Antonínem Josefem Lisým.

Jakeš ve své závěti odkázal veškerý majetek, chalupu, zahradu i pole svému synu Janovi, zároveň mu však uložil povinnost kapli udržovat. Zřídil také nadační fond pro sloužení mší, tvořený hotovostí 150 zlatých a výnosem ze zahrady Cibulkovské. Tato náboženská nadace však dlouho nevydržela. Roku 1785 byla kaple na základě reformního patentu císaře Josefa II. zrušena jako nedostatečně fundovaná. Její oltář byl přenesen do kostela v Lidicích, lavice do Třebíze a kování s klíčem se dodnes nachází ve sbírkách slánského muzea.

Zrušená kaple byla v roce 1794 prodána purkmistrovi Janu Nedvědovi, který ji zbavil fasády, osadil rámy a pronajal cechu soukeníků k sušení sukna. V následujících desetiletích se objekt spolu s Jakešovou chalupou dostal do rukou několika majitelů, až jej roku 1848 získali manželé Florián a Anna Scholzovi.
Právě Florián Scholz dal místu jeho nejslavnější podobu. Zadní část stavení spojil s parcelou bývalé kaple a zřídil zde hostinec U modré hvězdy, který nechal také podsklepit. Hostinec fungoval až do jeho smrti a stal se vyhledávaným zastavením na okraji města. Po smrti manželů Scholzových přešel dům na jejich dceru Josefu a jejího manžela Josefa Husu. Za jeho držení roku 1884 hostinec zanikl a již nebyl obnoven.
Ve 20. století dům několikrát změnil majitele. Roku 1925 jej získali manželé Zimovi, o čtyři roky později Bečkovi, kteří v objektu provozovali sklad automobilových potřeb. Na fasádě tehdy zůstala zachována šesticípá hvězda, připomínající někdejší hostinec i dávnou kapli.

Osud stavby byl však zpečetěn koncem 70. let. Pro špatný technický stav a nevyhovující vybavení požádal Okresní bytový podnik Slaný v listopadu 1978 o povolení k demolici domu čp. 174. Ta byla v lednu 1979 schválena a ještě téhož roku provedena.
Po roce 1989 byl pozemek v restituci vrácen původním vlastníkům Vladimíře Melounkové a Miloslavu Vancovi. Ze stavby, která po generace nesla duchovní i společenský význam, zůstaly jen vzpomínky, několik náčrtů, fotografie a šesticípá hvězda, dnes uložená ve slánském vlastivědném muzeu

zdroj: Slanský obzor: Ročenka Musejního spolku v Slaném. Slaný: Musejní spolek v Slaném, roč. 38 (1930)

Aleš Maxima
13. 01. 2026, 09:29

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.